Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Včerejší odpočet startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon byl zastaven pouhých 13 sekund před zapálením motorů na pokyn od Elona Muska. Ten totiž nechtěl riskovat, že by se projevily problémy se systémem naklánění trysky horního stupně a i když všechny údaje vypadaly dobře, start byl zrušen kvůli detailnějšímu prozkoumání závady. Start se proto přesouvá na nový termín, který by mohl přijít už dnes krátce po půl čtvrté našeho času. Ani tentokrát Vás neochudíme o živý, česky komentovaný přenos.
Každý start je zajímavý,ale starty SpaceX budí zájem větší, než starty jiné. A i mezi starty raket Falcon se dají najít okamžiky, které jsou významnější, než jiné. K jednomu mimořádně důležitému momentu by mohlo dojít dnes. Falcon 9 má na oběžnou dráhu vynést desátou operační zásobovací loď Dragon pro ISS, ale důležitější jsou věci, které za sebou nechá na naší planetě. Poprvé od roku 2011 bude kosmický stroj startovat z historické rampy LC-39A, která vznikla už pro potřeby programu Apollo. A novinek bude ještě více – nový automatický destrukční systém, nebo vylepšená podpůrná konstrukce, která drží raketu. A jako bonus samozřejmě pokus o přistání prvního stupně na pevnině – pozor – poprvé za denního světla! Tenhle start byste si opravdu neměli nechat ujít.
Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.
Na našem webu se snažíme věnovat především kosmickým plánům, které míří alespoň na oběžnou dráhu Země. Suborbitální mise se tu objeví jen když jde o neobvyklý počin. A dnes takový projekt přichází. NASA totiž před pár dny oznámila, že mezi 13. únorem a 3. březnem letošního roku vypustí z aljašské základny Poker Flat Research Range suborbitální raketu, která při svém desetiminutovém letu vytvoří umělý bílý oblak.
Přiznám se, že nemám rád šokující nadpisy a hned na začátku tak musím uvést, že nadpis tohoto článku nelže. Je potřeba nazývat věci pravými jmény. A bakterie s latinským jménem Staphylococcus aureus si nelichotivé označení opravdu zaslouží. Tenhle nepatrný tvor, který je vidět jen pod mikroskopem totiž dokáže v lidském těle nadělat pořádnou paseku. Někdy způsobí jen lehké záněty měkkých tkání, ale ve svém arzenálu má i rozsáhlé sepse, kterým podlehlo již několik milionů lidí. Zlatý stafylokok je velkým nepřítelem lékařů po celém světě a na boj s ním vyráží i unikátní vědecká laboratoř – Mezinárodní vesmírná stanice.
Únorová Kosmoschůzka nás svými tématy přenese na obě strany oceánu. Jiří Myška se podívá řádně na zoubek nové ruské kosmické lodi FEDERACE, zasadí ji do historického kontextu a chybět nebudou ani plány do budoucna, spojené s využitím tohoto potenciálního dopravního prostředku pro další generaci ruských kosmonautů.
V druhé části kosmoschůzky Petr Desort rozebere současnou situaci okolo raket Falcon, americké společnosti SpaceX a zhodnotí nakolik reálné jsou plány projektu ITS, který by měl lidstvu otevřít dveře prakticky k celé sluneční soustavě.
V posledních měsících jsme ve všech článcích, které se věnovaly misi EM-1, psali, že tato mise bude nepilotovaná. Let lodi Orion měl mířit na protáhlou retrográdní dráhu Měsíce, odkud by se pak loď bez posádky vrátila na Zemi. První pilotovaný let měl přijít nejdříve roku 2021 a při misi EM-2 se měli k Měsíci vydat lidé. Plány na obě mise detailně ve svém článku před pár týdny popsal Jiří Hošek. Včera se ale po internetu objevila informace, že NASA nyní zvažuje možnost, zda by astronauti mohli usednout do křesel lodi Orion už při misi EM-1.
Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
