Štart družice ChinaSat3B
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Články
O správný provoz Mezinárodní vesmírné stanici se stará víceúrovňový počítačový systém složený z mnoha „počítačů“ MDM (Multiplexer/Demultiplexer), přes který proudí všechna data důležitá k provozu stanice a který se stará i o komunikaci všech systémů a odesílání dat na Zemi. Tyto počítače se nachází jak uvnitř ISS, tak na vnější části – svým způsobem je to takový mozek a nervový systém ISS. Zpráva, kterou na svém Twitteru přinesl @Space_Pete, redaktor portálu nasaspaceflight.com hovoří o tom, že jeden z externích MDM selhal.
Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.
Už zase musíme v souvislosti se sondou Cassini použít ono nepříjemné slovo „naposledy“, které nám připomíná, že tato slavná mise skončí už v polovině letošního září. Sonda během dosavadní mise udělala hned několik velkoformátových mozaiek Saturnu a jeho magicky vypadajících prstenců. Pokaždé pořídila několik snímků, kterými pokryla celou scénu. Jelikož se fotky vždy na krajích překrývaly, bylo možné z nich složit působivou mozaiku. 13. května se sonda do této činnosti pustila naposledy. O několik dní později se mohli specialisté pochlubit povedeným dílem, které nám opět ukazuje křehkou krásu saturnových prstenců. Náhledový obrázek si můžete kliknutím zvětšit, případně navštivte přímo originální snímek.
Na našem webu se čas od času věnujeme vývoji situace na poli nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Čerpáme přitom z údajů, které na svém webu prezentuje znalec ruské kosmonautiky a blogger Anatoly Zak. Ani dnešní článek nebude v tomto směru výjimkou. Poté, co jsme Vás v minulých článcích seznámili s konstrukcí základního energetického a pohonného modulu PPB, nebo ruské přechodové komory do volného prostoru, se nyní podíváme na to, jak bude na nově chystané stanici řešena jedna z klíčových otázek a sice ubytování posádky, která tu bude pobývat i několik měsíců.
Práce na návratovém modulu lodi Orion pokračují. V minulých dnech byla hlavní část nové americké lodi přesunuta z čisté místnosti na pracoviště uvnitř Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě – právě z tohoto přesunu pochází úvodní fotka našeho článku. Jedná se o nezbytný krok pro pokračování přípravy na let v roce 2019. V čisté místnosti inženýři spolu s techniky dokončili svařování nádrží pro pohonný systém, ale i potrubí pro podporu života, byť tato mise bude nepilotovaná. Orion má za sebou i instalaci nádrží pro palivo, tlakovací médium a chladivo, které se bude hodit po přistání. Tlakovací médium zase umožní plynulý průtok paliva a chladiva v pohonném systému a systému podpory života (ECLSS). Orion navíc podstoupil i tlakové testy pro ověření těsnosti svařených spojů.
O tom, že lidé již dlouhá staletí přetváří Zemi nemusíme diskutovat. Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.
Už za pár týdnů bychom se měli dočkat startu, jaký nemá v historii našich dvou států obdoby. Na start indické rakety PSLV se už dlouho těšili Češi, protože tento nosič měl zajistit vynesení českého cubesatu VZLÚSat, ale nyní bude tento start extrémně zajímavý i pro naše východní sousedy. Indická raketa totiž kromě české družice vynese i cubesat slovenský – SkCube (na úvodním obrázku). O této mimořádné a velmi atraktivní situaci se mezi fanoušky spekulovalo už několik týdnů, ale teprve dnes bylo vše oficiálně potvrzeno na tiskové konferenci. Můžeme se těšit na start, který nemá v historii našich dvou států obdoby!
Před několika týdny jsme Vám přinesli článek, který se věnoval suborbitálním raketám. Jelikož měl u čtenářů poměrně úspěch, řekli jsme si, že se pokusíme čas od času zabrousit do oblasti suborbitálních nosičů, které, ač nikdy nedosáhnou oběžné dráhy, mohou nést velmi zajímavé náklady. Výzkum, který probíhá na suborbitálních skocích může vydláždit cestu k tomu, co jsme zvyklí označovat jako skutečnou kosmonautiku, tedy lety minimálně na oběžnou dráhu Země. V dnešním článku se podíváme na výzkum zaměřený na nanotechnologie.
Záchranný systém je nezbytnou součástí každé pilotované lodě. Má totiž zajistit odnesení kabiny s astronauty pryč od nebezpečné rakety. Většina pilotovaných lodí k tomuto účelu používá tzv. záchrannou věžičku, která disponuje motory na tuhé palivo. Výjimkou v tomto směru nebude ani nově vyvíjená americká loď Orion. Při jejím startu v roce 2019 na misi EM-1 budou ještě záchranné motory nahrazeny maketami, protože půjde o nepilotovanou misi. Další let, označovaný jako EM-2 už ale má mít na palubě posádku a proto je potřeba připravit i záchrannou věžičku. V Promontory v Utahu proto firma Orbital ATK připravuje zkoušku, která ověří správné fungování tohoto systému. Technici již z velké části dokončili stavbu pětimetrové věžičky o průměru 90 centimetrů, která je tvořena velkým motorem na tuhé palivo se čtyřmi „výfuky“.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
