sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Články
Jak jsme před pár dny psali v tomto článku, ISS se v současné době potýká s poruchou počítačového systému MDM. Poškozený záložní exemplář je umístěný na vnější části stanice, konkrétně na příhradovém nosníku S0. Astronauti tedy budou muset pro jeho výměnu vystoupit do otevřeného prostoru. Než se tak ale stane, je potřeba provést sérii přípravných prací. jejich kolotoč se na palubě Mezinárodní vesmírné stanice právě roztáčí.
Rok 1967 začal mizerně. Vlastně- začal příšerně, katastroficky a strašlivě. 27. ledna, během zdánlivě nevinného testu na rampě zahynula při požáru v kabině posádka prvního pilotovaného Apolla. Velitelem nešťastné posádky byl Gus Grissom. Tento fakt měl pro další osud Neila Armstronga zcela zásadní dopad: Deke Slayton, šéf oddílu astronautů a demiurg, který sestavoval posádky, se nechal po letech slyšet, že kdyby k požáru nedošlo, mužem, který by jako první otisknul svou stopu na povrch Měsíce, by byl právě Gus. To však Armstrong nemohl tušit, alespoň tehdy ne. Tehdy cítil jen palčivou bolest ze ztráty tří kolegů a přátel. Největší trauma pro něj znamenala smrt Edwarda Whitea. Stejně jako s Elliotem See pojilo Armstronga s Edem Whitem pevné přátelství. Když se přistěhovali do Houstonu, koupili Armstrongovi a Whiteovi jeden pozemek, rozdělili jej napůl a postavili si na svých dílech domy. Brzy ráno 24. dubna 1964 vypukl v domě Armstrongů požár, zaviněný vadnou elektroinstalací. Janet Armstrongová dodnes vzpomíná, jak Ed jediným skokem překonal dvoumetrový plot, který oba pozemky dělil, a okamžitě začal požár hasit, zatímco
O tom, že na Mezinárodní vesmírné stanici fungují stovky systémů není potřeba dlouho polemizovat. O jejich existenci se ale řadoví fanoušci kosmonautiky dozví teprve až když se něco pokazí. V minulých dnech se proto pozornost veřejnosti obrátila na systém, o kterém většina fanoušků asi předtím nikdy neslyšela – MDM. O tom, že na ISS není všechno v pořádku jsme psali už ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnešní článek přinese podrobné informace nejen o samotném systému, ale i o závadě a jejím řešení.
Máme za sebou již patnáctý týden tohoto roku a i tentokrát se podíváme na to nejdůležitější a nejzajímavější, co se dělo na poli kosmonautiky. Aktuální kosmotýdeník se bude zaobírat nečekaným problémem, který může ohrozit start zásobovacího Dragonu a opět jej odložit, podíváme se také na start dalšího armádního satelitu a neuteče nám ani start dalšího zásobovacího Progressu. Ani v tomto kosmotýdeníku nepřijde o závěrečný souhrn menších novinek a zajímavostí, který nám tento týden přinesl. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.
Soukromá raketa Falcon (sokol) 9 v 1.1 se chystá na floridském kosmodromu na svůj další let. Opět zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, na kterou dopraví již třetí plnohodnotnou zásobovací loď Dragon. V našem dnešním článku si celou misi rozebereme, seznámíme se s nákladem na palubě Dragonu a nastíníme si i bližší informace o chystaném měkkém přistání prvního stupně rakety Falcon.
Vzpomínáte si, když na Marsu přistávalo vozítko Curiosity? Po průchodu atmosférou a největším tepelném namáhání vystřelil z ochranného pouzdra padák, který zajistil zpomalení celé sestavy z rychlosti 1500 km/h na 330 km/h. Šlo tehdy o největší padák použitý mimo naši rodnou Zemi. Jenže jak to bude do budoucna? Pokud chceme nejen na Mars, ale i na jiná tělesa s atmosférou posílat větší náklady, budeme potřebovat větší padáky. Ale to s sebou nese řadu problémů.
Tak přesně tímto způsobem chce NASA zapojit fanoušky do sledování konce unikátní mise, jež měla za úkol zmapovat měsíční atmosféru a částice prachu rozptýlené v okolí našeho nebeského souputníka. To jestli se sotva znatelnému obalu Měsíce dá říkat atmosféra, jsme probírali v článku, kde je popsána i mise LADEE. Dnes už můžeme říci, že úkoly na ni nakladené splnila sonda LADEE na výbornou. Všechny její systémy nepostihla žádná výrazná disfunkce a tak se mohla konat nejen primární vědecká část mise, ale také její nadstavba, která možná přinese ještě zajímavější výsledky.
Posádka na Mezinárodní vesmírné stanici se opět může těšit na čerstvé zásoby. Roli poslíčka bude v tomto případě plnit osvědčená ruská loď Progress, která se v těchto chvílích připravuje ke své vesmírné misi. Jedná se o expresní zásilku, protože Progress dorazí k ISS už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Náš dnešní článek se zaměřuje právě na zásobovací loď Progress M-23. Dozvíte se nejen o tom, co veze, ale i přesný harmonogram letu.
Když byla 17. září 1962 veřejnosti představena posila stávajícího oddílu astronautů, rychle se vžilo její označení „The New Nine“, tedy „Nová devítka“. Kritéria pro uchazeče byly oproti prvnímu náboru v rámci programu Mercury jistým způsobem odlišná. Důraz zde byl kladen oproti předchozí praxi krom zdraví, fyzických předpokladů a zkušenosti s testovacím létáním také na akademické vzdělání uchazečů. Přeci jen- sedmička Mercury měla vyzkoušet novou technologii v podobě kosmické lodi na jednoduchých letech na orbitu, zatímco tito kandidáti se měli podílet na mnohem složitějším programu Gemini a hlavně- létat k Měsíci v rámci projektu Apollo. Výběrový proces přivedl do oddílu již zmíněnou devítku nových tváří. Novopečenými astronauty se stali: Frank Borman (USAF), Charles „Pete“ Conrad (US Navy), James Lovell (US Navy), James McDivitt (USAF), Thomas Stafford (USAF), Edward White (USAF), John Young (US Navy). Do skupiny patřili také dva civilisté: Elliot See (testpilot firmy General Electric) a Neil Armstrong. Podle mnohých bylo těchto devět mužů jako celek nejschopnější skupinou nových astronautů v dějinách NASA. Tomu odpovídá i jejich následná kariéra: 5 z těchto
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
