sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Kuiper-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Northwood Space

Northwood Space získal 30 milionů dolarů v sérii A na vytvoření globální sítě fázovaných pozemních stanic. Northwood, který v roce 2022 spoluzaložila bývalá herečka Bridgit Mendler, bude vyrábět softwarově definované fázované anténní soustavy

InfinAstro

Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.

GeoXo

Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.

Články

ŽIVĚ: Super Heavy B7 míří (možná naposledy) na rampu

Testovací exemplář Super Heavy B7 prošel v minulých týdnech zkouškami svých motorů a poté se přesunul do montážní sekce. Během zmíněných testů totiž bylo na nosiči usazeno pouze 20 raketových motorů Raptor 2, které tvoří vnější prstenec. Jelikož při startu má být raketa vybavena celkem 33 těmito motory, muselo se zbývajících 13 doplnit. Taková práce se dělá lépe v montážní hale než na startovní rampě a proto nosič na chvíli opustil orbitální startovní rampu. Nyní se však zdá, že jeho pobyt v montážní sekci končí. Před pár desítkami minut bylo na záběrech z místa vidět, že se raketa pohnula. Dá se tedy očekávat, že v nejbližších hodinách dojde k vývozu na rampu a tentokrát už bude na Super Heavy všech 33 motorů Raptor 2. V tomto článku najdete přímé přenosy, které celý vývoz zdokumetují. Každý přenos nabízí záběry z jiných míst, takže si můžete vybrat, který vám v aktuální chvíli přijde nejlepší.

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Webbův teleskop si posvítil na Jupiter

Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, že to bude až tak dobré,“ přiznává Imke de Pater, emeritní profesorka University of California v Berkeley a planetoložka. Právě ona vedla pozorování Jupiteru, při kterém spolupracovala s Thierry Fouchetem, profesorem z Pařížské observatoře. Šlo tedy o mezinárodní spolupráci v rámci programu prvotních vědeckých pozorování JWST. Sám Webbův teleskop je mezinárodní misí, na které spolupracují americká NASA, evropská ESA a kanadská CSA. „Je skutečně neuvěřitelné, že můžeme vidět detaily na Jupiteru společně s jeho prstenci, drobnými měsíci a dokonce i galaxiemi na jednom snímku,“ hodnotí de Pater.

Huginn: Mise Andrease Mogensena

Dánský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat na palubu Mezinárodní kosmické stanice, ale tentokrát už to bude plnohodnotný půlroční pobyt. Zhruba rok před plánovaným startem v polovině roku 2023 bylo vybráno jméno jeho mise – Huginn. Jméno, které si nakonec zvolil sám astronaut, pochází z norské mytologie – boha Ódina doprovázeli dva havrani Huginn a Munnin. Ti mají symbolizovat lidskou mysl – Huginn myšlenky a Muninn paměť a vzpomínky. Oba ptáci nebyli podle mytologie jen vyzvědači a nosiči zpráv pro nejvyššího boha, ale také sloužili jako jeho důvěrníci a rádcové, jelikož mluvili lidskou řečí. Za úsvitu je Ódin vyslal, aby létali nad celým Midgardem, kde měli sbírat světové znalosti a večer pak sdělovali své poznatky. Paralely mezi dávnými bájemi a pilotovanou kosmonautikou jsou zřetelné – Při svém pobytu na ISS bude Andreas provádět mnoho špičkových vědeckých experimentů a jejich výsledky pomohou zlepšit život lidem na Zemi.

Postupné kroky k laserové komunikaci

Kosmické agentury budou v dalších letech stále častěji používat lasery k posílání dat na Zemi, či od ní. Neviditelné paprsky mohou přenášet velké objemy nejrůznějších dat – od měření až po fotky či videa. Větší množství přijatých dat pomůže rozšířit naše znalosti o vesmíru. Tato technologie se označuje jako laserová komunikace, někdy se můžete setkat i s názvem optická komunikace, ačkoliv lidské oko není schopné spatřit svazky infračerveného záření.

Skládání Europa Clipperu nabírá tempo

Jádro sondy Europa Clipper je nyní v centru pozornosti pracovníků střediska Spacecraft Assembly Facility v kalifornské JPL. Konstrukce sondy o průměru 1,5 metru výšce 3 metry bude po další dva roky v ultračisté místnosti High Bay 1, kde na ni inženýři a technici postupně připojí další části, až vznikne sonda k průzkumu jupiterova ledového měsíce Europa, která má startovat v říjnu 2024. Vědci se domnívají, že by tento ledem obalený měsíc mohl ukrývat rozsáhlý podpovrchový oceán s podmínkami vhodnými pro život. Během téměř 50 průletů kolem Europy bude pestrá paleta palubních přístrojů sbírat data o atmosféře ledového měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Získaná data pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, tloušťku ledové krusty, ale i potenciální gejzíry, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do velké výšky.

Vizualizace lodi Orion a lunárního landeru Starship při misi Artemis

Kosmotýdeník 518 (15.8. – 21.8.)

Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně servírujeme nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere vybrání třinácti potenciálních míst k přistání první pilotované výpravy programu Artemis na Měsíci. Podíváme se také na předčasné ukončení ruského výstupu z ISS, anebo si prohlédneme video ukazující odlet nákladní lodě Dragon od stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Planetární ochrana při misích Apollo

Když se lidé v rámci programu Apollo vydali na povrch Měsíce, bylo potřeba zajistit, abychom Měsíc zbytečně nekontaminovali pozemským materiálem a zároveň abychom materiálem přivezeným z Měsíce nekontaminovali Zemi. Zkrátka a dobře bylo potřeba respketovat v té době ještě čerstvě definované zásady takzvané planetární ochrany. Sterilizací proto prošlo mnoho nástrojů, ale kabina obývané lidmi nemůže být nikdy stoprocentně sterilní. Když první mise Apollo ukázaly, že lunární regolit není vhodný k tomu, aby hostil život, mohly se některé striktní předpisy trochu uvolnit.

Detaily mise firmy Rocket Lab k Venuši

Peter Beck, šéf firmy Rocket Lab, se v minulých letech netajil myšlenkou, že Venuše je jeho oblíbená planeta a velice rád by se podílel na jejím průzkumu. Možnost, že by jeho firma vyslala k druhé planetě Sluneční soustavy vlastní sondu, se sice čas od času objevily, ovšem zmíněným plánům chyběly detaily. Mnoho lidí si proto řeklo, že jde jen o vzdušné zámky, které mají k realizaci daleko. Nyní však firma Rocket Lab udělala významný krok na cestě k realizaci této (zatím nepojmenované) mise. Na internetu se objevila studie, která vcelku podrobně popisuje plán celé mise. V tomto článku naleznete její kompletní překlad.

ŽIVĚ A ČESKY: Budování konstelace Starlink pokračuje

I když dnes všichni kosmičtí fandové čekají spíše na první let rakety SLS, nebo oznámení toho, kdy se Super Heavy Starship poprvé vydá na oběžnou dráhu, tak i v této chvíli se toho v oblasti kosmonautiky děje spoustu dalšího a zajímavého. Důkazem může být i to, že na floridské rampě SLC-40 již netrpělivě čeká raketa Falcon 9, která je připravena vynést na oběžnou dráhu další část konstelace družic Starlink. Konkrétně to bude 53 kusů a jsou určeny pro tzv. „Group 4“. Ta obíhá na oběžné dráze se sklonem vůči rovníku 53,2°. Tato várka bude vynesena raketou Falcon 9, pro kterou byl tentokrát vybrán první stupeň s označením B1062. Tento první stupeň tak poletí již podeváté. V seznamu jeho startů bychom mohli najít třeba i vynesení mise Inspiration4, nebo taky Ax-1. Aby mohl stupeň někdy v budoucnu letět i podesáté, bude muset být proveden již tradiční pokus o přistání na mořské plošině. Tentokrát byla vybrána plošina ASOG. Také proběhne pokus o záchranu obou polovin aerodynamického krytu. O jejich vylovení se postará loď Doug. Start by

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.