sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Kuiper-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Chang’e-8

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.

Jared Isaacman

Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.

GPS

Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.

Axiom

Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.

Čínský národní vesmírný úřad

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.

Astrotech Space Operations

Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.

Články

Mars na první pokus: Konec legendární sondy MOM (1. díl)

Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě

ŽIVĚ A ČESKY: Druhá z páru evropských družic startuje

15. října vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu družici Eutelsat Hotbird 13F. Ta však tvoří jen první polovinu dua komunikačních družic, které budou plnit podobné úkoly. Druhou do páru je 4,5 tuny těžká družice Eutelsat Hotbird 13G, kterou opět vynese Falcon 9. Raketa již stojí na floridské rampě číslo 40, odkud by měla odstartovat ve čtvrtek ve 4:26 našeho času. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň, který poletí už posedmé. Také součástí této mise bude pokus o jeho přistání – tentokrát uvidíme v akci mořskou plošinu Just Read the Instructions.

VV_2022_10

Vesmírné výzvy – říjen 2022

I říjen byl bohatý na starty raket. K čínské kosmické stanici se vydal laboratorní modul Mengtian. Na ISS se vystřídaly posádky. Na stanici dorazili astronauti z mise Crew-5 a na Zemi se vrátila posádka Crew-4. I OneWeb se dočkal startu, tentokrát na raketě LVM-3. Do kosmu se podívala raketa Alpha. Zásoby na ISS dovezl Progress MS-21. Na závěr několik komerčních aktivit. Na svou misi se vydaly Intelsat Galaxy 33 a 34, Eutelsat Hotbird 13F a tři várky konstelace Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Evropská sonda si prohlédla měsíc Phobos

V roce 1877 objevil americký astronom Asaph Hall dva malé měsíčky obíhající kolem planety Mars, které později dostaly jména Phobos a Deimos, což jsou řecké výrazy pro strach a hrůzu. Ovšem nebyl to strach ani hrůza, ale spíše vzrušení, když evropská sonda Mars Express zažila blízký průlet kolem Phobosu před letošním Halloweenem. Nedávný průlet kolem většího ze dvou marsovských měsíců nabídl skvělou příležitost otestovat jedno z nejnovějších vylepšení této již 19 let staré sondy. Přístroj MARSIS na palubě Mars Expressu byl původně navržen ke studiu vnitřní struktury Marsu. Byl navržen tak, aby se dal použít při typické vzdálenosti sondy od povrchu, tedy více než 250 kilometrů. Ovšem nedávno dostal výraznou softwarovou aktualizaci, která umožnila, aby byl používán na mnohem menší vzdálenosti. Vědci tušili, že by tato změna mohla pomoci posvítit si na tajemný původ měsíce Phobosu. Jako náhledový snímek článku jsme použili fotku Phobosu pořízenou sondou Mars Express v roce 2010.

Miniradar pro CubeSat studující planetku

Tahle nenápadná kostka o hraně 10 centimetrů vstoupí do historie jako doposud nejmenší radar vypuštěný do kosmického prostoru a hlavně jako první radar, který prostuduje vnitřní stavbu planetky. Konkrétně půjde o planetku Dimorphos, která byla koncem září letošního roku zasažena sondou DART, což vytvořilo více než 10 000 kilometrů dlouhý ohon úlomků za planetkou. Tento radar bude připojen ke čtveřici antén o délce 1,5 metru a vše bude součástí CubeSatu Juventas, jehož velikost agentura ESA přirovnává k příručnímu zavazadlu do letadla. CubeSat Juventas bude vypuštěn zhruba za dva roky na evropské sondě Hera.

Detailní pohled na Měsíc od sondy Lucy

Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy je zpět!

Jak jste se již dozvěděli, naše česky komentované přenosy startů se přesouvají zpět na náš YouTube kanál a tento návrat bude opravdu ve velkém stylu. Pokud situaci sledujete pravidelně, tak Vám jistě neuniklo, že již zítra má odstartovat stále pořád nejsilnější raketa světa. Samozřejmě nejde o nic menšího než Falcon Heavy. Raketa, která si v roce 2018 odbyla premiéru a následující rok tedy 2019 absolvovala další dva starty. Od té doby nestartovala, ale ne kvůli nepřipravenosti rakety, nýbrž nákladu a je skvělé, že se tato raketa vrací zpátky do služby.

Novinky kolem našich přenosů a nového projektu

Vážení čtenáři, po delší době vychází na našem webu článek, ve kterém se sice nedozvíte nic o novinkách z kosmonautiky, ale přesto si myslím, že byste jej neměli vynechat. Řeč se totiž bude točit kolem živě a česky komentovaných přenosů a také kolem nového projektu, s jehož rozběhem byste nám mohli pomoci. Pokud tedy o tyto novinky stojíte, budu rád, když budete pokračovat ve čtení.

Sonda Psyché

Mise Psyche dostane druhou šanci

Zástupci agentury NASA v pátek 28. října oznámili, že se expertní tým rozhodl pokračovat v přípravách na start sondy Psyche. Zároveň byl stanoven nový cílový termín pro start – 10. říjen 2023. Abychom pochopili, proč je tato zpráva důležitá, musíme se vrátit v čase o několik měsíců zpět. Falcon Heavy totiž měl sondu Psyche vypustit už letos v létě, ovšem ačkoliv už sonda dorazila na místo startu, nakonec neletěla. Letový software totiž nebyl připraven a do startu by se nestihl optimálně otestovat a prověřit. Tyto vývojové problémy nakonec vedly k internímu zhodnocení, zda mise dokáže tyto překážky překonat, aby mohla úspěšně odstartovat v roce 2023.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.