sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

IonQ

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

FAA

FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.

Indie

Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: „Evropská“ komerční mise Ax-3 začíná

Třetí komerční výprava společnosti Axiom Space k Mezinárodní kosmické stanici si opravdu z velké části zaslouží označení „evropská“. Velitel mise, Michael López-Alegría, má sice americké občanství, ale také španělské občanství. Narodil se jako Miguel Eladio López Alegría v Madridu. Druhým členem posádky je Ital Walter Villadei, který už do kosmického prostoru nahlédl na palubě SpaceShipTwo. V posádce nechybí ani Švéd Marcus Wandt – vůbec první člen oddílu evropských astronautů vybraných v roce 2022 – a navíc patřící mezi záložní astronauty. Čtveřici doplňuje Turek Alper Gezeravcı, přičemž malá část Turecka leží na území Evropy. Všichni členové posádky tak mají ke Starému kontinentu velmi blízko. Start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Vám nabídneme v rámci živě a česky komentovaného přenosu už dnes pozdě v noci.

PACE prozkoumá oceány i atmosféru

Pozemské oceány a atmosféra se mění s tím, jak se naše planeta otepluje. Voda na některých místech oceánů je zelenější, protože zde „rozkvétá“ více mikroskopických organismů. V atmosféře se objevují prachové bouře, které se vytvoří nad jedním kontinentem, ale ovlivňují kvalitu ovzduší na kontinentu jiném. A o kouři z rozsáhlých požárů divočiny, který dokáže na celé dny zakrýt velké oblasti, asi není potřeba dlouze hovořit. Americká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud, ocean Ecosystem) má v únoru vyrazit na oběžnou dráhu, aby pomohla vědcům lépe porozumět komplexním systémům, které ovlivňují tyto (ale i další) globální změny spojené s oteplováním klimatu.

Jak prodloužit životnost kosmických atomových hodin?

To, co vypadá jako letecký snímek nějaké tajemné planety, je ve skutečnosti fotografie zkušebního skleněného povrchu pořízená skenovacím elektronovým mikroskopem. Obrázek vznikl jako součást projektu, který má za cíl prodloužit životnost atomových hodin, které představují srdce navigačních družic. Každý ostrý plazmatem vyleptaný útvar na obrázku je menší než 10 mikrometrů (zhruba setinu milimetru). Vysoce přesné atomové hodiny spoléhají na přechody mezi dvěma energetickými úrovněmi v elektronovém obalu atomu, které jsou vyvolané laserem či maserem. Přinucení atomů přeskočit z jednoho energetického stavu do druhého vyvolává emisi přidruženého mikrovlnného signálu s extrémně stabilní frekvencí.

Svět startupů #5 Astrobotic Technology

Po delší době Vám přinášíme další, tentokrát pátý díl nepravidelného seriálu, který se nazývá Svět startupů. Jak už jeho název napovídá, seriál se zaměřuje právě na malé a inovativní firmy kosmického průmyslu a v každém díle rozebírá jednu z vybraných firem, jejichž aktivita je v nějakém směru zajímavá. Slovem startup se rozumí soukromá firma s nevelkým počtem zaměstnanců, jejíž činnost zpravidla bývá nějakým způsobem v daném směru inovativní a využívá nových, netradičních a často výhodných postupů. Právě tyto firmy ve výsledku přináší okázalé a odvážné nápady, které konkrétní odvětví posouvají dopředu novým způsobem. V důsledku inovací zaběhlých praktik jsou totiž schopny postupovat efektivně a ovlivnit ať už dostupností či právě efektivitou celý trh. V kosmickém průmyslu se těchto firem začíná objevovat čím dál víc, a proto se vyplatí a může být zábavné některé z nich sledovat.

VZLUSAT-2 oslavil 2. narozeniny na oběžné dráze

Od vypuštění VZLUSATu-2, uplynuly 13. ledna letošního roku už dva roky. Během té doby malá družice dokázala zaznamenat 68 gama záblesků, ale také fotografovala povrch Země – za tímto účelem je vybavena dvojicí kamer. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20km. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna fotografovat Zemi ve vysokém rozlišení. Ani po dvou letech na oběžné dráze však nemíří do starého železa. Od chvíle, kdy se český 3U CubeSat díky Falconu 9 dostal na oběžnou dráhu, obkroužil naši planetu více než 11 600×. Mezi zmíněnými 68 zachycenými gama záblesky se vyjímá ten ze 7. března 2023, který byl mimořádně jasný. Šlo dokonce o druhý nejsilnější gama záblesk, jaký se kdy podařilo zaznamenat. Pro vědce jsou cenná i data z rentgenových/gama palubních přístrojů s pixelovými detektory.

Gravity-1: Nejsilnější svého druhu

V uplynulých dnech internet zaplavila dávka fotografií a videí ukazující přípravy a samotný start nové a neokoukané rakety Gravity-1 z Číny. Množí se také otázky, cože je to vlastně za raketu? Kde se tu vzala a co vlastně dokáže? Rozhodl jsem se tedy posbírat dostupné informace a složit z nich ucelené informace, které budou na jednom místě pěkně pohromadě. Šlo přitom už o druhý start nové rakety tento rok a to máme teprve polovinu prvního měsíce. Další starty nových nosičů budou následovat. Čeká se například na start Ariane 6 nebo malé rakety Agnibaan SOrTeD a další. Vraťme se však do Číny a začněme hezky na začátku u společnosti, která má Gravity-1 na svědomí.

ISS a její budoucnost

Možnosti českého výzkumu (nejen) na ISS

Jaký zájem mají zástupci české akademické, průmyslové a další veřejnosti o české aktivity, které mohou být realizovány třeba na Mezinárodní kosmické stanici? To se nyní rozhodli zmapovat zástupci ministerstva dopravy ČR a vydali formální Žádost o informace. Poznatky, které získají, by měly sloužit k dalšímu posuzování a možná i k hodnocení, jak by mohly být přínosné při případném kosmickém letu zástupce ČR. Do celého procesu je zapojena Evropská kosmická agentura a proto je tato kampaň v angličtině. Případní zájemci mohou využít formulář a také workshop, který se uskuteční v prostorách ministerstva 1. února od 9:00. V jeho rámci se účastníci seznámí s technickými možnostmi, které stanice ISS nabízí k provádění experimentů. Zatímco dopoledne bude patřit spíše fyzikálním oborům, odpoledně se zaměří na medicínu, psychiku a fyziologii člověka.

Návratové pouzdro z Bennu

Kosmotýdeník 591 (8.1. – 14.1.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi! Týden, v rámci kterého došlo k oznámení odkladu misí Artemis, premiéře dvou nových kosmických nosičů i k celé řadě dalších kosmonautických zajímavostí. A to rok 2024 ještě ani pořádně nezačal. Kosmotýdeník vám jako obvykle shrne to nejzajímavější z dění v uplynulých sedmi dnech a hlavním tématem bude tentokrát pozitivní oznámení, že byly povoleny všechny šrouby na odběrové hlavě návratového pouzdra mise OSIRIS-REx. Cesta ke kýženým vzorkům z planetky Bennu je tak otevřena. V dalších tématech se budeme věnovat třeba přípravě mise Axiom-3, testu padáků lodě Starliner a také zmíněným dvěma premiérám nosičů. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

VT_2024_02

Vesmírná technika: Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

Náš popis všech vědeckých přístrojů, které byly v průběhu provozu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) na jeho palubě instalovány, se pomalu blíží do finále. Dnes přichází na řadu infračervená kamera a spektrometr NICMOS, tedy přístroj, který je s hmotností 370 kilogramů vůbec nejhmotnějším přístrojem HST. NICMOS ke svému chodu vyžadoval nízké teploty a proto byl vybaven několika systémy, které měly jeho detektory dostatečně ochladit. Dnes je však již mimo provoz.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.