sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Tento článek je založen na textu Romana Ponnappana The world of small satellite launchers. Spolu s tím, jak klesá cena výroby malých satelitů, zvyšuje se poptávka po nosičích, které by tyto satelity cíleně, levně a v krátké době vynášely na požadované orbity. Malým satelitem (smal sat) se označuje satelit s „mokrou“ (wet) hmotností, tj. vč. vlastního paliva pro manévrování do 500 (600) kg – různí se to podle zdroje informací.
Přípravy na start nového evropského průzkumníka naší planety běží podle plánu. V minulých týdnech proběhla důkladná kontrola všech systémů a nádrže družice byly naplněny hydrazinem, který bude Aeolus používat jako palivo. Na kosmodromu v Kourou nyní mohla být tato družice uzavřena do aerodynamického krytu rakety Vega a vše směřuje ke startu, který je zatím plánován na 21. srpna ve 23:20 našeho času. Aeolus nese na své palubě jeden z nejsofistikovanějších přístrojů, jaký se kdy vydal do vesmíru. Jmenuje se Aladin a je postaven na revoluční laserové technologii. jeho úkolem je generovat mimořádně krátké pulsy ultrafialových laserových paprsků, které vyšle k Zemi, aby pomohl sledovat pohyb vzdušných mas – jinými slovy bude zjišťovat, jaké jsou na rozličných místech Země větry a jak vanou v různých výškách.
Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dnešní pokus o start rakety Delta IV Heavy byl plný změn a překvapení. Nejprve se musel start odložit o dvacet minut, pak o další půlhodinu kvůli přerušení datového přenosu mezi raketou a pozemním střediskem a když už se odpočet přece jen rozběhl, zastavil se minutu a 55 sekund před startem. Podle aktuálních informací byl odklad způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Rakety jsou prostě nevyzpytatelné a mimořádně komplexní stroje tvořené mnoha systémy. Je lepší desetkrát odložit, než jednou riskovat havárii. Zítra si proto můžeme celý přenos zopakovat.
V jakém stavu je plnění milníků kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability), jakožto certifikační fáze programu CCP (Commercial Crew Program), jsme vás naposledy informovali v článku na konci března tohoto roku. Od té doby zatím nebyla zveřejněna žádná další prezentace nebo článek NASA s podrobnějším popisem aktuální situace. Nicméně, v pátek 3.8. NASA ústy svého administrátora Jima Bridenstina představila světu vybrané astronauty, kteří budou tvořit posádky testovacích a prvních operačních misí komerčních lodí Crew Dragon a CST-100 Starliner. Detaily o každém z těchto odvážlivců lze nalézt v tomto článku. O den dříve také NASA bez větší pompy uveřejnila nejnovější odhad termínů pro testovací lety. V případě lodi Crew Dragon od SpaceX má bezpilotní testovací let DM-1 proběhnout v listopadu 2018 a první pilotovaný let DM-2 přibližně o 6 měsíců později, v dubnu 2019.
Letošní rok je v kosmonautice nabitý mnoha fantastickými momenty a jen těžko se v něm hledá něco jako vrcholný moment. Ovšem start sondy Parker Solar Probe má k té špičce opravdu hodně blízko. Především je to dáno vlastní podstatou této vědecké mise, která by se měla přiblížit ke Slunci víc než jakákoliv sonda v historii. Měla by odpovědět na otázky, které astrofyziky trápí již desítky let. Na své palubě nese unikátní tepelný štít, který ji ochrání před spalujícím žárem slunečního záření a navíc odstartuje na mimořádně fotogenické raketě Delta IV Heavy, pro kterou to bude první a poslední vědecká mise. Mám tu čest Vás pozvat k živě a česky komentovanému přenosu této výjimečné mise.
Je to rok, co jsme se v seriálu TOP 5 věnovali „Letadlům ve službách kosmonautiky“. Dnes se zaměříme na jeden jediný konkrétní typ letounu: Boeing 747 Jumbo Jet. Jde o ikonický stroj, který se stal synonymem opravdu velkého a silného letadla. Jeho nejznámější „kosmická aplikace“ je převážení kosmických raketoplánů po Spojených státech – a v počátcích programu i série zkoušek ALT (Approach and Landing Test) vedoucí k samostatným letům zakončeným přistáním raketoplánu Enterprise.
Když byly před několika dny jmenovány posádky pro čtyři lety komerčních pilotovaných kosmických lodí, a celá pětina oddílu astronautů NASA získala letovou nominaci, rozhodli jsme se, že by stálo za to soupis oddílu po roce aktualizovat. Během posledního roku z oddílu odešlo pět astronautů: Timothy Kopra a Rex Walheim přestoupili do managementu NASA, a v červnu 2018 opustili NASA tři astronauti – Daniel Burbank, Jack Fischer a Peggy Whitson[ová]. Počet aktivních astronautů se zkušeností z letu raketoplánem se tím snížil na 22 (z toho 3 na pozici pilota a 19 jako letový specialista). V roce 2017 bylo vybráno 12 nových kandidátů, kteří po dvouletém základním výcviku oddíl doplní.
Na konci července jsme se na našem webu společně rozplývali nad fotografií asteroidu Ryugu, který japonská sonda Hayabusa 2 pořídila z výšky 6 kilometrů. Libovali jsme si, jak je snímek detailní, jak jsou na něm ve srovnání s dřívějšími fotkami vidět pěkné detaily. Ano, věděli jsme, že tohle rozhodně není to nejlepší, co nám tato sonda může nabídnout a ve skrytu duše jsme se těšili na chvíli, kdy nám malý robotický průzkumník pošle snímek asteroidu z ještě větší blízkosti. Věděli jsme, že se dočkáme, jen jsme nevěděli, kdy to bude. Ta chvíle přišla právě nyní.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
