Orion
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Články
Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.
V říjnu 1977 se odehrála v rámci sovětského pilotovaného programu jedna událost, která měla dlouhé roky vliv na složení posádek kosmických lodí. Dvoučlenná posádka Sojuzu-25 měla na stanici Saljut 6 strávit tři měsíce a ustavit tak rekord v délce pobytu ve vesmíru. Posádku tehdy tvořili Vladimir Kovaljonok a Valerij Rjumin, oba nováčci. Jenže přes veškeré úsilí se jim nepodařilo Sojuz se stanicí spojit. Důvodů bylo více, od ne zcela dostačujícího výcviku přes některé chyby v činnosti posádky, každopádně Sojuz-25 musel po pouhých dvou dnech ve vesmíru s nepořízenou zamířit domů. Jedním z výstupů následných rozborů bylo pravidlo, že u všech následujících letů bude na palubě kosmické lodi alespoň jeden veterán. Sojuz-25 tak byl na půl druhé dekády poslední lodí s posádkou složenou výlučně z nováčků. Ani Sojuz TM-19, jenž měl na Mir dopravit posádku pro expedici EO-16, neměl být výjimkou. V polovině roku 1993 byla zformována posádka ve složení Jurij Malenčenko a Talgat Musabajev. Protože ani jeden z nich neměl ještě „zářez na pažbě“, doplnil je velezkušený Gennadij Strekalov, který s nimi měl letět
Tak tohle bude stát za to a hned z několika důvodů! Nejsilnější raketa současnosti se potřetí vydává do vesmíru. Oba její boční stupně pochází z minulé mise a opět se pokusí o přistání na pevnině. Centrální stupeň je nový, ale přistávací plošina čeká v rekordní vzdálenosti od pobřeží. Půjde o první noční start Falconu Heavy. Pod aerodynamickým krytem se ukrývá 24 družic, které horní stupeň rozveze na tři různé oběžné dráhy. Celá mise potrvá šest hodin a do vesmíru poletí i cubesat s českou stopou. To už je dost důvodů, proč považovat tuto misi za atraktivní. Přijměte proto naše pozvání k česky komentovanému přenosu startu, jehož okno se otevírá zítra v 5:30 našeho času.
Včera to byly přesně dva roky od startu indické rakety PSLV, která nesla na oběžnou dráhu desítky malých družic. Mezi nimi bychom našli i český cubesat VZLUSAT-1. Zástupci projektu v rámci výročí vydali tiskovou zprávu, podle které se českému výtvoru ve výšce 495 km stále daří a je zdrojem cenných dat. „Průměrná délka života Cubesatů se přitom udává 1,1 roku. VZLUSAT-1 tak vstoupil do vybrané společnosti zhruba 15 % cubesatů, které jsou schopny operovat dva roky a více,“ poznamenal Daniel Zeman z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Zkušenosti z provozu prvního českého cubesatu se navíc využijí i při stavbě jeho nástupce.
V nadcházející dekádě je v úmyslu uskutečnit několik zásadních a velmi zajímavých vesmírných misí. Dá se říci, že v kosmonautice již dlouho nebylo takto živo a rozhodně je na co se těšit. V plánu jsou jak robotické, tak pilotované mise a vyloučena není v dlouhodobém horizontu ani možnost zahájení kolonizace jiné planety. Čeká nás například hned několik nových kosmických nosičů, které mají ambice, o kterých se lidem ještě před 150 lety ani nesnilo. Zcela zásadní zprávou posledních měsíců ovšem bylo vyhlášení návratu na Měsíc a zahájení budování infrastruktury na jeho povrchu. Doporučuji tedy nechat si ve vašich kalendářích dostatek místa na všechny ty nadcházející události, protože u některých z nich se jistě bude psát historie a byla by proto škoda nechat si je ujít. Na některé z těchto misí se v tomto článku podíváme a v krátkosti si je představíme. Co nás tedy čeká a na co se můžeme těšit?
Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 26.6.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část červnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část vás připraví na cesty nejen po sluneční soustavě. Třetí část připomene jednu z nejvýznamnějších událostí XX.století a sice přistání člověka na Měsíci.
Akce začíná v 17:30.
Nedělní poledne je ideálním časem na shrnutí všech událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku příprava dvou misí pro průzkum Slunce, které chce NASA vyslat jako prostředek pro pochopení kosmického počasí, aby budoucí mise Artemis uměly lépe reagovat na aktivitu Slunce. Podíváme se také na aktualizaci termínu prvních letů soukromých pilotovaných lodí, anebo na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na kosmodrom v Kourou dorazil transportní letoun s kontejnerem, v jehož útrobách se ukrývala druhá družice evropského systém EDRS (European Data Relay System), kterému se někdy přezdívá „kosmická datová dálnice“. Tyto družice provozované firmou Airbus v partnerství s ESA, jsou vybaveny inovativní laserovou technologií, která výrazně zkracuje čas, který družice sledující Zemi potřebují k odeslání dat do pozemního střediska. Přes laser se dá ve stejném čase poslat mnohem větší objem informací než přes klasické radiové vlny. Díky systému EDRS mohou pozemní operátoři sledovacích družic prakticky v reálném čase reagovat na mimořádné situace. Díky tomu se otevírá trh pro nové služby, či produkty, díky kterým ve výsledku vzniknou nová pracovní místa.
Společnost Viasat se rozhodla, že upraví již existující kontrakt uzavřený s firmou Arianespace na vynesení družice nové generace pro šíření internetu. Původně se počítalo s využitím Ariane 5, ale nově se tohoto úkolu zhostí připravovaná nová raketa Ariane 6. Díky této úpravě se Viasat stal prvním komerčním zákazníkem, který potvrdil využití Ariane 64, tedy silnější verze nové rakety, která disponuje čtyřmi pomocnými urychlovacími bloky. Viasat vyvíjí novou generaci družic, které by zajišťovaly širokopásmový přístup k internetu z geostacionární dráhy. Tři nové družice ViaSat 3 postaví firma Boeing a o jejich vynesení se má kromě Arinaespace postarat i SpaceX (Falcon Heavy) a United Launch Alliance (Atlas V).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
