Arabsat
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Čína dňa 14.5.2025 o 6:12 hod. SELČ úspešne vypustila dvanásť technologických družíc konštelácie ADA pomocou rakety CZ-2D z kozmodrómu JSLC.
Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.
Články
Po letech prakticky úplného mlčení se ruský výrobce armádních družic rozhodl zveřejnit první obrázky obřího kosmického transportéru, který vzniká ve výrobním závodě v St. Petersburgu. Konstrukční kancelář KB Arsenal, která slouží jakožto přední dodavatel celého projektu, je známá především díky svým družicím s jaderným zdrojem, z nichž jedna dopadla v roce 1977 do arktických oblastí Kanady. Na internetu se v nedávné době objevila série fotografií a počítačově vytvořených vizualizací, které pochází právě od KB Arsenal. Je na nich jasně vidět nejnovější verze plánovaného a opravdu hodně velkého kosmického tahače, který by měl využívat iontové motory krmené jaderným zdrojem.
Start Falconu 9 s dvanáctou várkou družic Starlink se v posledních dnech několikrát odložil, ale teď se zdá, že bychom se konečně mohli dočkat. Nosič s potřetí použitým prvním stupněm odstartuje z rampy 39A ve 13:51 SELČ. Za zmínku stojí skutečnost, že jedna polovina aerodynamického krytu zažije při tomto startu již třetí let. Neměli bychom přijít ani o tradiční pokus o přistání stupně na mořské plošině Of Course I Still Love You, ani o zachycení obou polovin krytu loděmi GO Ms Tree a GO Ms Chief.
Stručná odpověď na otázku z nadpisu zní: „Aby byla budoucí přistání na Marsu bezpečnější a abychom získali nějakou vědu.“ Že Vám tohle vysvětlení nedává smysl? Rover Perseverance patří mezi několik marsovských sond, které jsou vybaveny takzvanými retroreflektory alias koutovými odražeči. Ty samozřejmě nejsou v kosmonautice nic nového. Už v rámci programu Apollo dopravili astronauti na Měsíc taková zařízení. Vědci je navrhli, aby na ně mohli ze Země namířit laserem a měřit čas, který paprsku potrvá cesta k Měsíci a zpět. Věda tím získala přesná měření oběžné dráhy Měsíce i jeho tvaru včetně drobných změn vlivem zemské gravitace.
V noci na sobotu jsme byli svědky úspěšného startu rakety Antares 230+, která z kosmodromu MARS ve Virginii vynesla na oběžnou dráhu automatickou zásobovací loď Cygnus na misi NG-14. Loď v dalších hodinách provedla plánované manévry a míří vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Zhruba okolo 11:20 našeho času by mělo dojít k jejímu zachycení staničním manipulátorem. Rádi bychom Vás proto pozvali ke sledování živě a česky komentovaného přenosu. Mějte na paměti, že stejně jako u každého jiného záchytu i tentokrát není žádný termín vytesán do kamene – realita se může od plánů lišit i někdy i o desítky minut.
Protřete oči a pojďte si odpočinout k polednímu vydání nejnovějšího přehledu nejzajímavějších zpráv, které přinesl tento týden v kosmonautice. Noční čekání na start povětšinou odložených raket můžeme nechat za sebou a naopak se v hlavním tématu můžete těšit na již v kosmickém prostoru putující loď Cygnus NG-14, která nese celou řadu zajímavých experimentů a také dalšího nákladu. Podíváme se však i na jeden hmotnostní spektrometr, který bude prošlapávat cestu misím Artemis a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dnes zabrousíme do časů, kdy Evropu rozdělovala železná opona a mezi dvěma supervelmocemi probíhaly kosmické závody. Sovětský svaz se v nepilotované kosmonautice dočkal řady úspěchů a prvenství při průzkumu Měsíce a Venuše. Ale u Marsu vedli na celé čáře Američané. Sovětský svaz se tedy rozhodl změnit své priority a jedním z výsledků byl projekt Fobos určený k podrobnému průzkumu stejnojmenného měsíce rudé planety.
Dva roky jsou tomu již, co jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. Na něj loni volně navázal text „Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…“ Letos tedy tuto trilogii vonící jehličím a prskavkami naplňujeme. Aneb opět přinášíme několik nových námětů, co bychom si měli přát (nejen) pod vánoční stromeček. Jinak se samozřejmě můžete inspirovat i minulými díly „seriálu“. Stejně jako loni a předloni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že z trilogie nemůže vzniknout tetralogie.
Odklady startů v posledních dnech přinesly velmi zajímavý moment. Na 3. října jsou totiž plánovány hned tři starty raket, které chceme komentovat a to pouze v rozmezí 11 hodin! V tomto článku se nebudeme věnovat odpolednímu startu Falconu 9 s družicemi Starlink – o jeho přenosu budeme informovat v samostatném článku v sobotu dopoledne. V tomto článku se zaměříme na dva noční starty. Ve 3:16 SELČ má z Virginie startovat raketa Antares s lodí Cygnus NG-14 a ve 3:43 by měl vzlétnout Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-04. Pokud nedojde k odkladům, mohli bychom se dočkat velmi vzácného dvojitého přenosu.
V září jsme se dočkali dlouho odkládaného startu rakety Vega pro misi SSMS. Pak se podíváme na statický zážeh FSB-1 motoru na tuhé pohonné látky pro SLS. Další velké reportáže budou patřit SpaceX. Nejprve se vydá do vesmíru na raketě Falcon další nálož družic Starlink napěchovaná pod aerodynamickým krytem a pak se zaměříme na dění na základně Boca Chica (skok Starship SN6, destrukce SN7.1, příprava SN8). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.