ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát připravovaný první „pilotovaný“ start turistického raketového stroje New Shepard společnosti Blue Origin. Dále se podíváme na jmenování nového administrátora NASA, čínský start s vojenskými družicemi, anebo si připomeneme úspěšný let Starship SN-15. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Když SpaceX začala recyklovat první stupně Falconů 9, sledovali jsme s napětím každé posunutí hranic. V průběhu času se stále jasněji ukazovalo, že použité stupně nepředstavují žádné zvýšené riziko a že naopak dokazují, že jsou letem prověřené. Stále častěji se proto objevovaly otázky, kdy se dočkáme jubilejního desátého použití nějakého prvního stupně. Dnes už víme, že pokud se nestane nic nečekaného, tak tento historický moment přijde u mise Starlink 27, jejíž start je plánován na 9. května v 8:42 našeho času. Přijměte proto naše pozvání ke sledování komentovaného přenosu z této mise.
Po misi Sputnik 2, u které se nepočítalo s návratem Lajky, přišel čas na další krok. Bylo potřeba postavit kosmickou loď, která by byla schopna vrátit se z oběžné dráhy na Zemi. Projekt dostal jméno Vostok a po testovací misi Sputnik 4 (též Korabl Sputnik) už přišel čas na testy lodi s živými tvory na palubě – volba opět padla na psy. Mise Sputnik 5-1 sice skončila havárií nosné rakety, ale hned následná mise Sputnik 5 už slavila úspěch – fenky Belka a Strelka se staly prvními živými tvory, kteří se na Zemi vrátili z oběžné dráhy.
O tom, že zdravá výživa prospívá lidskému tělu, slýcháme ze všech stran. Nyní se potvrzuje, že to platí nejen na Zemi, ale i v kosmickém prostoru. Stejně jako může strava vylepšit sportovní výkony, má schopnost pomoci astronautům lépe přivyknout stresům, které jsou spojeny s kosmickými lety. Jak může zdravé jídlo ovlivnit fyziologii astronautů? Dr. Grace Douglas, hlavní vědecká pracovnice projektu Advanced Food Technology z Johnson Space Center v Houstonu se nyní se svým týmem pustila do studia fyziologických efektů jídla na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.
NASA se přiblížila k misi robotické družice, která by byla schopna doplňovat pohonné látky a zároveň by demonstrovala možnosti sestavování a výroby v kosmickém prostoru. V dubnu totiž NASA a firma Maxar Technologies úspěšně provedly kritické zhodnocení návrhu CDR projektu OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tento milník dokazuje, že vyzrálost návrhu platformy této družice je dostatečná k tomu, aby podpořila blížící se vývoj, sestavování, integraci a testy.
Když se vrtulník Ingenuity na Marsu poprvé vznesl do řídké atmosféry rudé planety, začala mise, při které se experti na Zemi dozvěděli cenné informace o události, která plně snese srovnání s prvním letem bratří Wrightů. Dává to smysl, protože od doby, kdy dva strojaři zaměření na výrobu bicyklů provedli první poháněný let v zemské atmosféře, uplynulo 117 let a lidstvo si dnes troufá provádět něco podobného, ale na jiné planetě! Ale u prvního letu to neskončilo. Na dnešek (pátek 7. května 2021) je plánován pátý let vrtulníku Ingenuity. Vzlet je plánován na 12:33 marsovského času (21:26 SELČ) a data by mohla na Zemi dorazit v sobotu kolem 1:31 SELČ. Ingenuity se vznese z lokality Wright Brothers Field (tedy z místa, odkud odstartovala ke všem čtyřem dosavadním misím a kde také pokaždé přistála), ale tentokrát přistane poprvé jinde. Půjde tedy o další novinku tohoto stroje. Ingenuity při pátém letu vystoupá do výšky 5 metrů a poté se vydá směrem, který si vyzkoušela už při čtvrtém vzletu – zamíří 129 metrů směrem na jih.
Ve čtvrtek 29. dubna ve 01:50 UTC se raketa Vega společnosti Arianespace úspěšně vrátila do služby. Startovala z Guyanského vesmírného střediska, evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika). Je dost dobře možné, že právě tento start byl pro Vegu zatím vůbec tím nejdůležitějším. Vega totiž při svém předposledním letu již podruhé selhala. Poprvé to bylo 11. července 2019. Zmíněné nehody měly dopad také na harmonogram nasazení nového nosiče Vega-C, a tak bylo opravdu důležité, aby to tentokrát vyšlo. V sázce byla nejen reputace tohoto nosiče, ale také společnosti Arianespace. Primárním nákladem byla snímkovací družice nové generace Pleiades Neo 3 jejímž provozovatelem je Airbus.
Když se mořský biolog vydá na vědecký průzkum korálového útesu, může si s sebou vzít pouzdra na vzorky vody či sedimentů, sítě různých velikostí pro zachycení tamních živočichů, nebo voděodolné pásmo k měření, podvodní kamery, či mikrofony – zkrátka a dobře nástroje, díky kterým může studovat tamní život a stav podmořského ekosystému. Jelikož si s sebou výzkumníci nemohou vzít všechny vědecké přístroje, jaké by si mohli jen představit, berou si s sebou jen to, o čem si myslí, že to budou opravdu potřebovat, aby odpověděli na specifické vědecké otázky. Přenesme se teď od Země k Jupiterovu měsíci Europě – i k němu se váže celá řada vědeckých otázek. Právě proto sonda Europa Clipper ponese na své palubě soubor přístrojů, které jsou mnohem pokročilejší a citlivější než cokoliv, co doposud zkoumalo Jupiterovy měsíce.
Včera to nevyšlo a dnes mělo být špatné počasí. Ale plány jsou od toho, aby se měnily a u kosmonautiky to platí dvojnásob – v tomhle oboru prostě není do kamene vytesáno nic. A proto přichází čas pozvat Vás ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu. Stejně jako vždycky i tentokrát platí, že z pokusu nemusí být nic, že může být zastaven v kterékoliv fázi. Aktuálně ani nevíme, kdy by mohlo ke skoku dojít. jisté je, že okno je otevřené do tří hodin v noci našeho času. Pokud Vám tedy nevadí nejistota spojená s ponocováním, jste k našemu vysílání srdečně zváni.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
