Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Nový rok je tu a s tím souvisí mnoho věcí – spousta lidí si v noci dávalo různá předsevzetí, někomu dnes třeští hlava, nebo jej bolí břicho. Kromě toho je tu ale ještě jedna tradice spojená s Novým rokem – právě v tento den totiž na našem webu vydáváme statistiky, které zhodnotí, jak si náš web vedl v právě skončeném roce. Podařilo se nám dosáhnout opět velice pěkných čísel a je potřeba zdůraznit, že to bylo díky Vám, čtenářům. Kdybyste náš web tak ochotně nenavštěvovali, nikdy bychom nemohli dosáhnout tak pěkných výsledků. Ještě jednou Vám tedy děkujeme.
Pojďme se společně ohlédnout za tím, co zajímavého v kosmonautice přineslo posledních sedm dní roku 2022. Kosmotýdeník si ani prvního ledna nebere svátek a nabízí vám například v hlavním tématu zajímavá videa z rozkládání solárních panelů a anténních nosníků družice SWOT. V dalších tématech se podíváme na další cestu lodě Orion z mise Artemis I, ale těšit se můžete i na povedené fotografie z posledního startu roku 2022. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Havárie a problémy, které provázely vývoj raketových motorů RD-170 a RD-171 nakonec přispěly k vylepšení jejich konstrukce. Odborníci postupně odstraňovali neduhy, které se při předešlých testech objevily. Výsledky statických zážehů byly natolik povzbudivé, že bylo rozhodnuto o letovém testu motoru RD-171 na raketě Zenit-2. Ačkoliv první dvě rakety selhaly, vždy to bylo vinou druhého stupně, ten první s motorem RD-171 vždy fungoval bezchybně.
Zatímco včera jste si na našem webu mohli přečíst přehled zajímavých událostí, které si na rok 2023 chystá bezpilotní kosmonautika, dnes se podíváme na kosmonautiku pilotovanou. A rozhodně to nebude nuda, protože už neplatí, že bychom měli pouze jednu trvale obydlenou stanici – k ISS se v roce 2022 přidal i čínský Tiangong. Navíc stále častěji se na oběžnou dráhu dostávají i amatéři – a nejinak tomu bude i v roce 2023. Už teď je jisté, že se nudit opravdu nebudeme – jak se na dalších řádcích dočtete, ani teď vlastně v některých ohledech nevíme co a jak vlastně nakonec bude.
Ještě než dáme roku 2022 definitivní sbohem, je čas na některé věci, které jsme zatím nestihli. Jednou z nich je i Pokec s kosmonautixem, na který přišel čas právě dnes – je totiž poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od osmi hodin večer začne na našem YouTube kanálu zhruba dvouhodinové živé vysílání, ve kterém budete o tématech rozhodovat právě Vy, diváci. Stačí jen napsat svůj dotaz do chatu a pak jen čekat na odpověď. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi vás u našeho posledního letošního živého vysílání přivítáme.
Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující
V roce 2022 jsme pro Vás odvysílali, pokud nepočítáme odklady, 112 komentovaných přenosů, sepsali pro Vás 112 předstartovních článků a z hlediska startů nám rok 2022 zakončí Falcon 9, který odstartuje z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Nákladem bude izraelská snímkovací družice EROS-C3, která bude součástí konstelace šesti vojenských snímkovacích družic. EROS-C3 bude obíhat ve výšce 510 kilometrů a bude schopna pořizovat snímky s rozlišením až 38 centimetrů. První stupeň vybrán pro tuto misi poletí pojedenácté a o přistání se pokusí na pevninské vybetonované ploše Landing Zone 4.
Špičkový přístroj z Jet Propulsion Laboratory, který má poskytnout pohled na procesy spojené s vodou na lunárním povrchu, byl nedávno v coloradské hale firmy Lockheed Martin integrován do těla malé sondy. Americká mise Lunar Trailblazer, která má startovat v příštím roce, je tak opět o krok blíže. Přístroj nese název HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper) a bude jedním ze dvou vědeckých nástrojů na LunarTrailblazeru. HVM3 má detekovat vodu na povrchu Měsíce a vytvořit mapu jejího prostorového rozložení včetně určení množství, lokalizace, formy i toho, jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tyto údaje poskytnou bližší informace o „lunárním koloběhu vody“ a poradí budoucím pilotovaným misím, kde mohou najít zásoby vody vhodné k vytěžení.
Na náhledové fotografii dnešního článku vidíte snímek z evropské sondy Mars Express, která s pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) 19. května 2022 vyfotila marsovskou oblast Ultimi Scopuli u jižního pólu planety. Ačkoliv to může vypadat jako zimní scenérie, v té době bylo na jižní polokouli Marsu jaro a ledové útvary začaly ustupovat. Skrz námrazu vystupovaly tmavé duny a výše položené oblasti vypadaly bez ledu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.