Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Včera večer jste mohli na našem webu číst článek o chystaném startu rakety Falcon 9 s čtyřiceti družicemi konstelace OneWeb. SpaceX se ale rozhodla kvůli dodatečným kontrolám rakety start odložit o dvacet čtyři hodin. Díky tomuto odkladu tak vznikla situace, kdy nás čekají dva starty Falconu 9 během pětatřiceti minut. Jako první poletí Falcon 9 s družicemi Starlink a následovat bude odložená mise s OneWeby, o které si můžete více přečíst zde. Nyní se ale pojďme podívat na misi Starlink 2-4. Poletí na ní nový první stupeň B1075. Ten se pokusí o přistání na mořské plošině OCISLY, která bude čekat přibližně 662 kilometrů od místa startu. Starlinky při této misi budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s počáteční výškou 213 × 333 kilometrů a sklonem 70° vůči rovníku. Při této misi ještě nebudou na oběžnou dráhu vyneseny družice druhé generace, ale stále jeden a půl té generace. Vzhledem k tomu, že byl start s OneWeby odložen a mezi starty je pouze pětatřicet minut, tak pokud se uskuteční první start podle plánu, spojíme naše vysílání
Na Zemi jsme začali počítat rok 2023 a Ingenuity jej na Marsu přivítala 38. přeletem do letiště označeného písmenem Z. Perseverance ve stejné době popojížděla po ploché lokalitě Three Forks pod úpatím dávné říční delty. Právě zde odkládala část nasbíraných vzorků hornin i vzorek atmosféry, aby v případě obtíží nebo selhání roveru bylo co dovézt zpátky na Zemi, až se pro vzorky vydá návratová mise na Zemi. V našem seriálu se jednou za čas vracíme za událostmi, které se na Marsu v kráteru Jezero staly. Naposledy jsme skončili v situaci, kdy Perseverance nalezla dosud nejzajímavější vzorky s organickými sloučeninami. Pojďme si shrnout, co se od té doby stalo.
Zítra brzy ráno by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 se 40 družicemi konstelace OneWeb. Ta má za úkol poskytovat celosvětově dostupné připojení k internetu. Společnost OneWeb tak buduje konkurenci Starlinku od SpaceX, ale i přesto SpaceX pro OneWeb družice vynese. Ale narozdíl od Starlinku bude konstelace OneWebu čítat v uvozovkách jen z 650 družic, narozdíl od Starlinku, kde se počítá s tisícovkami družic. Družice OneWeb jsou vynášeny na polární oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 1 200 kilometrů. OneWeby dříve vynášely rakety Sojuz, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu byly starty Sojuzů s družicemi OneWeb zastaveny a společnost tak musela rychle reagovat, aby zajistila přesun svých družic na jiné nosiče. První stupeň vybraný pro tuto misi je téměř nový B1076, který poletí podruhé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1.
První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co se podařilo otestovat a také za letu prověřit raketové motory RD-171 si mohli technici oddechnout, ale pořád před sebou měli testy motorů RD-170, které byly určeny pro sovětskou těžkou nosnou raketu Energija. V dnešním díle si dovolíme na chvilku odbočit od tématu motorů RD-170 a zaměříme se na související vývoj rakety Energija, konkrétně na testy jejího centrálního stupně s kyslíko-vodíkovými raketovými motory RD-0120. Ani tento program se totiž nevyhnul komplikacím a velmi razantním změnám plánů.
Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.
NASA ve jménu Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) uzavřela se společnosti Northrop Grumman z kalifornského města Azusa dodatek smlouvy na přepracování vývojové jednotky mikrovlnného přístroje ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder). Změna smlouvy se týká úpravy fixního poplatku o 13 261 772 USD, což zvýší celkovou hodnotu smlouvy na 579 770 626 USD. Hlavním úkolem tohoto přepracování je, aby se z vývojové jednotky přístroje ATMS pro družice JPSS stal letuschopný vědecký přístroj pro projekt QuickSounder. Ten má podpořit novou architekturu družicových systémů agentury NOAA pro budoucí program družic na nízké oběžné dráze. Projekt QuickSounder rozvíjí agentura NOAA s cílem snížit celkovou úroveň rizika. Agentura díky němu chce vyhodnotit možnosti zjednodušených akvizičních procesů a také užitečnost komerčních malých družic, startovních služeb, samotného provozu misí, ale i posílání dat v družicové síti příští generace meteorologických družic na LEO. Samotný přístroj ATMS je pasivní detektor mikrovln poskytující vysoké prostorové rozlišení údajů o teplotě a vlhkosti atmosféry za všech podmínek, tedy i při zatažené obloze. Meteorologové z americké Národní služby pro počasí NWS tato data používají ve svých počítačových
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
