sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Ax-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Angara A5M

Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.

Starliner

V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.

Astroscale

Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.

Interlune

Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.

Evropa

Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.

NASA

Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.

Články

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

ŽIVĚ: Dragon dorazil k ISS

Kosmická loď Dragon od firmy SpaceX se do vesmíru dostala v pondělí večer našeho času a v dalších hodinách s pomocí svých motorů vystoupala na vyšší oběžnou dráhu a postupně začala pronásledovat Mezinárodní vesmírnou stanici. V tuto chvíli vstupují přípravy na zachycení Dragonu do závěrečné fáze. Astronauti Jack Fischer a Paolo Nespoli jsou již připraveni u dálkového ovládání robotického ramene a k záchytu by mělo dojít dnes okolo jedné hodiny odpoledne našeho času. NASA TV si nikdy nenechá ujít přílet nové zásobovací lodi a výjimku nechceme dělat ani my.

Družice Blagovest. Foto: ISS Rešetněv

Raketa Proton opět na scéně s tajnou telekomunikační družicí

8. června se po roční odmlce vydala do vesmíru raketa Proton-M/Briz-M s družicí Echostar-21. V poměrně krátkém sledu je nyní připraven další exemplář této rakety a na palubě tentokrát bude telekomunikační družice, která patří do série tajných družic Blagovest. Pokud i tento start bude úspěšný, čeká nás letos ještě několik podobných startů této zajímavé rakety. Vzhledem k povaze družice není pravděpodobné, že start bude přenášen živě a proto vám nemůžeme slíbit ani živě komentovaný přenos. V článku si alespoň zkusíme přiblížit raketu, její náklad a přidáme i zajímavé odkazy.

Povedené fotky ze startu Falconu s Dragonem

Firma SpaceX včera večer našeho času úspěšně vypustila na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon pro ISS a první stupeň rakety Falcon 9 dokázal měkce přistát na pevnině. Společnost jako vždy umístila na startovní rampu i do okolí mnoho fotoaparátů, které měly za úkol zachytit prchavé okamžiky startu. Tak jako při každém startu trvalo jen pár hodin, než se snímky objevily na oficiálním Fickru SpaceX a jelikož jde o opravdu povedené fotky, rozhodli jsme se, že Vám je zprostředkujeme formou krátkého článku.

„Nová“ raketa pro loď Federace

V letošním roce se ruští inženýři rozhodli udělat významný krok k připravované lodi Federace. Odmítli totiž pokračovat v minulých letech stanovené vizi, která počítala s vynášením nové kosmické lodi na raketě Angara A5. Místo toho se rozhodli preferovat chystaný nosič označovaný jako Sojuz-5, který povstal v rámci projektů Fenix a Sunkar. Výběr nosné rakety pro lety na nízkou oběžnou dráhu je pro další vývoj kosmické lodi velmi důležitý, protože poskytne potřebnou jistotu pro další vývoj všech technologií. Rusové se tím ale nezbavili otázky, jaká raketa bude novou loď vynášet při misích, které mají mířit dál než jen na nízkou oběžnou dráhu.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX vyráží opět k ISS

Více než měsíc dlouhá pauza určená k modernizaci techniky na floridském kosmodromu je u konce. Falcon 9 byl poslední raketou, která odsud startovala a bude i nosičem, který kosmodrom „znovuotevře“. Už dnes večer by měly na rampě 39A zaburácet motory Merlin a téměř 70 metrů vysoká raketa se vydá k obloze. Jejím úkolem je vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon, která poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Budeme rádi, když budete celou událost sledovat na našem živě a česky komentovaném přenosu.

Smetana, která prozkoumá kosmické částice

Je asi jasné, že v nadpisu článku jsme použili drobný jazykový vtípek. Řeč bude o přístroji CREAM (Cosmic Ray Energetics and Mass Instrument), což je anglický výraz pro krém, nebo též smetanu. Právě tento přístroj je hlavním nákladem lodi Dragon, která by měla dnes večer našeho času vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Jde o detektor energetických částic, jehož úkolem bude studovat ty nejenergetičtější částice, které k nám přichází ze vzdálených končin vesmíru. Jejich energie vysoce přesahuje úroveň, kterou zvládají současné částicové urychlovače na Zemi. Právě tyto částice s ultravysokou energií v sobě mohou ukrývat informace o složení vesmíru.

Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky

Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.

Kosmotýdeník 256 (7.8. – 13.8.)

Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.