sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

Z oběžné dráhy prozkoumáme stres rostlin

Není to sice tak, že by zelí mělo nervy z toho, že ztratí práci, nebo že by se rododendron klepal strachy z maturitní zkoušky, ale i rostliny mohou zažívat stres. Kdo někdy pracoval na přímém slunci, ten moc dobře ví, že je v takové situaci nejdůležitější zůstat dobře hydratován. Teplo však neovlivňuje jen živočichy, ale i rostliny. Přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station), který bude již brzy umístěný na japonský modul Kibó na ISS, má pomoci pochopit, jak které druhy rostlin reagují na zvyšující se teplotu okolního vzduchu.

Brýle pro virtuální realitu a astronaut upnutý v popruzích

Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.

Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.

Vyhrajte tři knihy Vesmírné osudy

Dámy a pánové, s radostí Vám oznamuji, že dnes začínající červenec můžete oslavit malým dárkem od nás. Tedy on ten dárek není moc malý – jedná se o knihu Vesmírné osudy od Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky, která váží přes dva kilogramy. V tuto chvíli spouštíme tipovací soutěž o tři tyto knihy. Do půlnoci ze 3. na 4. července můžete posílat své soutěžní tipy. Před několika měsíci jsme soutěžili o jednu podepsanou knihu, dnes jsou knihy tři, ale bez podpisů. Tentokrát jsme si pro Vás také připravili otázku, na kterou nemůžete znát přesnou odpověď, protože není nikde veřejně uvedena. Rozhodovat tedy bude správný tip a možná i trocha štěstí.

Kosmotýdeník 302 (25.6. – 1.7.)

Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn všech podstatných událostí uplynulých sedmi dní, které se týkají kosmonautiky. Zároveň se zde vždy najde místo na události, kterým nebyl čas se věnovat. Dnes je to například zkouška letového exempláře solární plachty pro cubesat, který poletí v rámci první mise rakety SLS. Krom toho se podíváme také na nevydařený start japonské soukromé rakety MOMO-2, který skončil výbuchem na startovním stolci. Nevynecháme ani pravidelný souhrn všech článků z Kosmonautixu a další rubriky a události. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Superrychlý Progress natankován

Rusové se již dvakrát pokusili o vypuštění lodi Progress vstříc ISS na superrychlou dráhu, na které by od startu do připojení uběhly pouhé tři hodiny. Ani jeden pokus nakonec nevyšel a lodě letěly po delší dráze. Už za pár dní nás čeká start Progressu MS-09 a Rusové by jej rádi vypustili po superrychlé dráze. 25. června byly dokončeny zkoušky solárních panelů této zásobovací lodi a mohla začít příprava na tankování paliva do jejích nádrží. O den později technický management potvrdil připravenost lodi na plnění palivem a stlačenými plyny – jak do pohonného systému KDU, tak i do nádrží určených k doplnění zásob na ISS.

Zdravotní problémy při vdechování měsíčního prachu

Řada studií ukazuje, že měsíční prach může způsobovat zdravotní problémy při vdechování. Měsíční prach, který ulpěl na skafandrech „měsíčňanů“ z programu Apollo, některým z nich způsobil krátkodobé problémy. V této souvislosti je zejména citován astronaut Harrison Schmitt z mise Apollo 17 a jeho celodenní akutní problémy „lunární senné rýmy“ – oteklé slzící oči, zduření a bolesti hrdla a kýchání. Alan Bean z Apolla 12 hlásil, že po návratu v vycházky se velké množství prachu volně vznášelo v kabině lunárního modulu a omezovalo vidění. Také to ztěžovalo dýchání bez helmy.

Kde je OSIRIS-REx?

Jen před pár dny, 27. června skončila přibližovací fáze japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, při které jsme se mohli těšit ze stále lepších fotek dosud zblízka neviděného světa. Ale v letošním roce to rozhodně nebyla poslední zkušenost takového druhu. O slovo se totiž začíná hlásit i americká sonda OSIRIS-REx, byť zatím jen nesměle. Její přibližovací fáze oficiálně započne až 17. srpna letošního roku. Aby tato fáze mohla začít, musí sonda upravit svou dráhu tak, aby opravdu mířila k asteroidu Bennu. Právě proto provedla včera korekční zážeh zvaný Deep Space Maneuver 2. Tým specialistů nyní bude vyhodnocovat telemetrická data a sledovat dráhu sondy. Příští týden by mohly být k dispozici výsledky tohoto manévru.

Výtrysky nad měsícem Enceladus

Na Enceladu jsou komplexní organické látky!

Před rokem 2005 jsme toho o Saturnově měsíci Enceladu mnoho nevěděli. V daném roce kolem něj poprvé prolétla sonda Cassini a od té doby se stal vděčným zdrojem překvapení. Jeho tajemství odhalujeme i dnes, ačkoliv sonda Cassini zanikla v atmosféře Saturnu již před rokem, její data však mohou přinášet stále nové objevy. Jedním z nejzajímavějších je detekce komplexních organických molekul, které jsou vyvrhovány z Enceladu. Tento objev posiluje dřívější spekulace o tom, že by podpovrchový oceán na tomto měsíci mohl disponovat podmínkami, které umožňují vznik života.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.