Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Články
Sestavování prvního exempláře rakety SLS skončilo. Na horní stupeň ICPS byl v hale VAB usazen letový exemplář adaptéru OSA i s deseti CubeSaty. Nosič jako takový je tedy sestaven, přesto celé sestavě ještě něco chybí. Jde o kosmickou loď Orion, která je v tomto případě nákladem a tudíž se nejedná o součást nosné rakety. Také tento poslední dílek celé komplexní skládačky bude brzy usazen na své místo. V noci na dnešek se dokončená kosmická loď Orion vydala na zhruba deset kilometrů dlouhou cestu z haly LASF (kde v minulých týdnech a měsících dostala záchrannou věžičku a aerodynamické panely) a zamířila do integrační haly VAB. Právě zde bude v nejbližších dnech usazena na vrchol rakety SLS – sestava nosiče a nákladu pro misi Artemis I tak bude kompletně spojena.
Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.
Pozorování Jupiterova měsíce Europy pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu odhalila trvalou přítomnost vodní páry. Ovšem vědcům zamotala hlavu skutečnost, že tyto stopy jsou pouze na jedné polokouli. Europa pod svým ledovým krunýřem ukrývá rozsáhlý oceán, který by teoreticky mohl hostit život. Aktuální pozorování posouvá znalosti astronomů o atmosférické struktuře ledových měsíců a pomůže plánovat budoucí vědecké mise do Jupiterova systému, které by měly zjistit, zda prostředí vzdálené stovky milionů kilometrů od Slunce může být opravdu vhodné pro život.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.
Druhý exemplář evropského servisního modulu pro americké lodě Orion dorazil do USA. Právě floridský kosmodrom bude jeho poslední zastávkou, než se toto špičkové zařízení vydá s prvními astronauty v lodi Orion na cestu k Měsíci v rámci mise Artemis II. Letoun Antonov vzlétl z letiště v německých Brémách 13. října ráno. Ve svých útrobách ukrýval servisní modul Orionu uložený ve speciálním transportním kontejneru. Po příletu na Kennedyho středisko budou následovat nezbytné kontroly, po kterých bude servisní modul ESM-2 spojen s kabinou pro posádku. Společně tak vytvoří kompletní loď Orion.
Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V minulém díle jsme si představili, jakou historií si prošel projekt malého modulu Pirs. Dnes se již dostáváme do fáze stavby samotného modulu. Podíváme se také na jeho zkoušky a start. Nemalou pozornost věnujeme také upravené kosmické lodi Progress-M, která modulu Pirs posloužila jako kosmický tahač. Právě tento upravený Progress se postaral o přílet malého modulu k Mezinárodní kosmické stanici, ale o tom už bude řeč v příštím díle.
Sonda, která nemá tolik pozornosti, kolik by mohla mít. Což je trošku škoda, protože by si jí opravdu zasloužila. Také na našem webu o ní zatím nevyšel podrobný článek, a právě následující řádky to změní. Dnešní den tedy bude patřit této sondě. Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě neodvážil. Sonda pronikne poprvé do říše těles zvaných Trojáné, a „poví” nám o nich víc, protože zatím o těchto koorbitalních objektech mnoho nevíme. Pravděpodobně jde z velké části o pozůstatky materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. Sonda Lucy je tedy jakýmsi strojem času, který nám umožní poprvé zblízka prozkoumat tyto cizí a neznámé světy.
Planetkám, které obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako Jupiter, pouze letí před planetou nebo za ní, se říká Trojáni. Zatím jsme mohli tyto pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy pozorovat pouze na dálku, ale to se změní. V sobotu v 11:34 našeho času má z floridské rampy SLC-41 odstartovat sonda Lucy, která v průběhu let proletí kolem sedmi Trojánů a přidá k tomu i jednu planetku z hlavního pásu. Jelikož navštíví osm různých objektů, stane se v tomto směru rekordmankou. Proto bychom Vás chtěli pozvat ke sledování přímého přenosu ze startu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
