Eutelsat
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) úspěšně dokončila počáteční testování několika prototypů výbojových a neutralizačních katod vyvinutých pro iontový motor TIE-20 společnosti Turion Space Corp.
Články
Webbův dalekohled pracuje již téměř dva roky. Za tu dobu nám stihl přinést množství zajímavých poznatků a celé řady dalších se ještě jistě dočkáme. Jedním z hlavních pilířů výzkumu JWST jsou galaxie. A to galaxie všech možných typů, tvarů, vzdáleností a stáří. Díky Webbu jsme tak už viděli krásné pohledy do sousedních galaxií jako jsou Magellanova mračna, jakož i naopak extrémně vzdálené galaxie na opačném konci vesmíru, jejíchž rudý posuv dosahuje neuvěřitelných hodnot nad 10, což znamená, že se vlnová délka jejich světla prodloužila od doby vyzáření více než desetkrát. Díky tomuto širokému rozmezí pohledů může JWST zkoumat evoluci galaxií. Tohoto zásadního tématu se dotýká i nový výzkum na nějž se dnes podíváme.
Ve čtvrtek 21. března nastala situace, na kterou nejsme moc zvyklí a to odklad startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou na palubě. Odklady Sojuzů jsou totiž velmi vzácné a vůbec poprvé v historii k odkladu v rámci pilotované mise došlo takto blízko okamžiku startu. Nový termín startu byl stanoven na sobotu 23. března ve 13:36:10. Ovšem ještě před startem Sojuzu pro Vás budeme vysílat přenos z připojení kosmické lodi Dragon 2, která úspěšně odstartovala včera na raketě Falcon 9 v rámci mise CRS-30. Ke spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí by mělo dojít přibližně ve 12:30 našeho času.
Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.
Úpravy floridské rampy SLC-40, které mají umožnit odbavení startů s loděmi Dragon 2. generace, nyní čeká první praktická prověrka. Z praktických důvodů se nová infrastruktura využije nejprve při nákladní misi lodi Dragon 2, které dříve startovaly výhradně z nedaleké LC-39A. Již dnes pozdě večer ve 21:54 SEČ by měl z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, která vyrazí na misi CRS-30. Zveme Vás tedy ke sledování přímého přenosu, v rámci kterého se můžete těšit nejen na start, ale i na pokus o přistání prvního stupně na pevnině. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 21. března ve 21:54 SEČ Místo startu: Rampa SLC-40, kosmodrom Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 (první stupeň B1080, který poletí pošesté) Náklad: Kosmická loď Dragon 2 (C209.4)) Hmotnost nákladu: přibližně 12 000 kilogramů Cílová oběžná dráha: Nízká oběžná dráha s výškou přibližně 420 kilometrů a sklonem 51,6° Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 21:40 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se
Evropská kosmická agentura ESA jménem Evropské komise podepsala kontrakt za 12 milionů Euro s italskou firmou Leonardo S.p.A a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica, v rámci kterého jde o návrh a vývoj nových ultrapřesných technologií atomových hodin pro navigační systém Galileo. Superpřesné a spolehlivé atomové hodiny jsou základním stavebním kamenem družicových navigačních systémů, na kterém stojí celkový výkon systému a přesnost určení pozice. Cyklus kompletní technologické inovace, tedy cesta z rýsovacího prkna k provozu v kosmickém prostoru, může trvat i desetiletí. Aby tedy systém Galileo zůstal na čele světových navigačních systémů, pracuje agentura ESA neustále na výzkumných a vývojových činnostech pro evoluci systémů Galileo a EGNOS v rámci projektu Horizon Europe od Evropské unie.
Ve čtvrtek 21. března nás čeká pokus o start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Jak již z názvu vyplývá, jde o pilotovanou misi, které se zúčastní ruský kosmonaut Oleg Novickij, první Běloruska, která má možnost podívat se do kosmického prostoru Marina Vasilevskaja a americká astronautka Tracy Caldwell-Dysonová. Zatímco Dysonová zůstane na ISS přibližně půl roku, Vasilevskaja a Novickij se vrátí již po dvanácti dnech. S nimi se vrátí americká astronautka Loral O´Harová, která přiletěla 15. září 2023 v kosmické lodi Sojuz MS-24. Tato změna způsobila, že Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub na ISS stráví jeden rok, což pro Kononěnka znamená, že navýší rekord v celkovém pobytu na oběžné dráze přibližně na 1 110 dní.
V minulých měsících během fáze jemného ladění, postartovní kalibrace přístrojů teleskopu Euclid a jeho příprav na začátek prvního vědeckého průzkumu si experti všimli drobného, ale postupně se zhoršujícího poklesu množství světla hvězd, které přístroj VIS sleduje. Ukázalo se, že Euclid čelí relativně běžnému problému, který zažívají kosmické sondy, když se dostanou do kosmického prostoru. Voda absorbovaná konstrukcí ze vzduchu během sestavování na Zemi se nyní vlivem okolního vakua postupně uvolňuje z určitých dílů. Ve velmi chladných podmínkách, které Euclid potřebuje k práci, pak tyto uvolněné molekuly přimrznou na prvním povrchu, kterého se dotknou. A pokud je tím povrchem vysoce citlivá optika kosmického teleskopu, může nastat problém.
Pokud se nic nepokazí, odstartuje už zítra v 1:35 našeho času z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan raketa Dlouhý pochod 8. Ta při své celkově třetí misi (přičemž jednou letěla ve verzi pouze s centrálním stupněm) vynese retranslační družici Queqiao-2. Ta se usadí na oběžné dráze okolo Měsíce s výškou 300 km × 8600 km a sklonem 54,8°. Jejím úkolem je zajistit obousměrný přenos dat mezi zmíněnými oblastmi. Queqiao-2 bude plnit roli retranslační družice nejen pro misi Chang’e 6 (má startovat začátkem května, aby na Zemi dopravila vzorky z odvrácené strany Měsíce), ale i pro mise Chang’e 7 a Chang’e 8, které v letech 2026 a 2028 vyrazí do oblasti jižního pólu Měsíce.
Cílem Lunární expedice je pilotovaný průzkum Měsíce s prvním pilotovaným přistáním a návratem na konci roku 1967. Tento jediný úspěch, pokud bude dosažen před SSSR, poslouží k přesvědčivému prokázání, že tento národ má schopnost vyhrát budoucí soutěž v technologii. Žádný vesmírný úspěch mimo tento cíl nebude mít stejný technologický význam, historický dopad nebo vliv na celý svět.
Měsíc poskytuje základnu pro odvetu s nesrovnatelnými výhodami.
Takto začíná úvod odtajněného dokumentu amerického letectva o projektu LUNEX. O projektu, který měl, stejně jako NASA, dopravit na Měsíc první Američany, ale za naprosto jiným účelem, než byla vědecká expedice. V tomto článku se pokusíme zmapovat tento zapomenutý projekt, který se dlouhou dobu držel v kolonce „TAJNÉ“. V druhé citaci pak navazuje výrok brigádního generála amerického letectva Homera A. Bousheyho, který pronesl při projevu v kongresu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
