sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Čas. Vždy se hodí mít o něm přehled a to obzvlášť v nepřirozeném prostředí jako je vesmír. Už na zápěstí prvního návštěvníka vesmíru se jedny hodinky podívaly na matičku Zemi z výšky. Netrvalo dlouho a dostaly se i za bezpečné stěny vesmírné lodě. Pojďme se spolu podívat na tyto neobyčejně obyčejné kousky poletující nám nad hlavami.
Saturn – byl římský bůh zemědělství a sklizně, Ares – řecký bůh války, SLS – Vesmírný vynášecí systém. Kdo uhodne, co se do téhle trojice nehodí, dostane bludišťáka. U rakety je samozřejmě rozhodující, jak je postavená, jaké používá materiály a technologie, jak je spolehlivá a tak dále. Už Shakespeare říkal: „Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“ Jenže v prostředí kosmonautiky dostává názor anglického velikána trhliny. Jméno pro raketu, nebo kosmickou loď je velmi důležité, protože pak se dá tato technologie mnohem lépe marketingově uchopit a lety do vesmíru se pak pro veřejnost popularizují mnohem lépe.
Čtyři hodiny po dosednutí lunárního modulu se Cernan vykroutil z průlezu Challengeru, sestoupil po žebříku a stanul na měsíční půdě. O pár minut později se na povrch dostal i Jack. Přes svou zdánlivou netečnost byl uvnitř zcela uchvácen neskutečným místem, kde stál: sněhobílá krajina se stěnami pohoří, které svíraly údolí Taurus-Litrow a připomínaly oběma mužům odvahu, s jakou bylo rozhodnuto přistát právě zde. Původní plány počítaly s cílovou oblastí ve tvaru elipsy dlouhé 3 km a široké 2 km. Záhy však vyšlo najevo, že do Taurus-Litrow se tato elipsa nemůže vejít. Jenže právě toto údolí slibovalo velkou geologickou rozmanitost. Po dlouhých debatách se nakonec plánovači a management shodli na cílové oblasti ve tvaru kruhu o průměru 1 km. Rozhodnutí odráželo neustále se vyvíjející techniky navigace a navádění LM a také rostoucí sebevědomí všech zúčastněných. Během přiblížení na přistání se okolní srázy tyčily vysoko nad modulem a Cernan si nemohl dovolit žádnou chybu. Ovšem zmíněné sebevědomí bylo oprávněné a nyní astronauti stáli přesně tam, kde měli být. Taurus-Litrow měl začít vydávat svá tajemství…
„Vrátila jsem se z dovolené a jsem připravena na dva týdny výcviku na své domovské základně – v Evropském středisku astronautů v německém Kolíně nad Rýnem. Tento týden je zaměřen na evropskou vesmírnou laboratoř neboli modul Columbus. Nebudu vám ale povídat o vědeckých experimentech, které v Columbu probíhají, o těch si povíme jindy. Naše výuka se totiž zaměřuje na samotné systémy Columba od systému termoregulace přes zásobování energií až po datový management.
„Po tom, co jsem v minulém týdnu pracovala na množství nových experimentů, jsem ve čtvrtek strávila většinu svého dne při logistických operacích. Většinou jsem vybalovala ty gigantické vaky, o kterých jsem minule zmiňovala, že jsme je vyložili z Dragonu a dočasně uskladnili na stanici, zatímco jsme se starali o urgentní vědecké experimenty. Nikdy nedokážete říct, kolik času vám zabere vybalit vak na základě toho, že se jen podíváte, kolik věcí obsahuje. I vybalení malého množství předmětů může zabrat mnoho času, pokud mají být uloženy na místa, které jsou tak trochu výzvou. Řekněme například, že musíte vytáhnout a otočit celou skříň, abyste se dostali do skladovací přihrádky, která je umístěna na zadní zakulacené části skříně, tedy na té části, která přiléhá k válcovitému trupu modulu.
Před pár dny jsme si připomněli čtvrtstoletí existence Hubbleova teleskopu, stroje, který nepopsatelně posunul možnosti astronomie. Jenže vývoj jde dopředu a technologie rychle stárnou. Proto se i famózní Hubble dočká nástupce, který bude minimálně o jednu třídu lepší. Bude jím dalekohled Jamese Webba, který by se měl do vesmíru podívat v roce 2018. I přesto, že do startu zbývá ještě dost času, tak už několik let probíhají přípravy. Před pár dny si mohla NASA z dlouhého seznamu dílčích kroků odškrtnout další položku – Do Goddardova střediska dorazila i poslední zásilka segmentů, ze kterých se bude skládat primární zrcadlo teleskopu s průměrem 6,5 metru.
Právě uplynulý týden se vám opět pokusí shrnout Kosmotýdeník. Zaměříme se hlavně na nečekané selhání zásobovací lodi Progress M-27M. V našem hledáčku se však ocitne i mnoho jiných zajímavých kosmických událostí, na které byl tento týden poměrně bohatý. Podíváme se na úspěšný start turkmenského satelitu v režii společnosti SpaceX. Poodhalíme roušku tajemství kolem záhadné společnosti Blue Origin a nevynecháme ani návštěvu Marsu, nebo planety Merkur. Přejeme příjemné čtení a příjemně prožitou neděli.
O tom, že Rusko ztratilo svou zásobovací loď Progress M-27M jsme již psali v tomto a tomto speciálním článku. Zatím jsme měli k dispozici jen velmi omezené množství materiálu – prakticky pouze videozáznam z kamery na palubě poškozené lodi. Posádka ISS ale dostala za úkol pokusit se Progress vyfotit. Ruská loď ale obíhá několik desítek kilometrů pod dráhou ISS, takže bylo od začátku jasné, že žádné velké detaily vidět nebudou. Surové fotky zachytily na první pohled jen černou plochu s nenápadnou světlou tečkou uprostřed. Když se ale fotek ujali softwaroví odborníci, vznikla animace, kterou jako kvalitní sice označit nemůžeme, ale i přesto je na ní vidět, jak Progress rotuje.
Na šestého května naplánovala společnost SpaceX velmi důležitou zkoušku své nové lodi Dragon V2. Jelikož NASA požaduje, aby lodě, které budou po roce 2017 vozit na ISS americké astronauty, byly ve všech fázích letu bezpečné, je potřeba ověřit, zda by Dragon dokázal vlastními silami odletět od nebezpečné rakety, která sedí na rampě. Zkouška záchranného systému nese označení Pad Abort test a pro Dragon je velmi důležitý – otevírá totiž dveře k další, pokročilejší zkoušce, kterou by firma ráda provedla ještě letos. V našem dnešním článku se celé záležitosti podíváme detailně na kloub.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
