sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Mezinárodní vesmírná stanice plní řadu úkolů – probíhají na ní desítky experimentů, ale málokdo ví, že momentálně jediná obydlená stanice funguje také jako místo, ze kterého se do vesmíru dostávají družice. Čas od času ze své paluby vypustí náklad malých satelitů standardizovaných rozměrů, takzvaných cubesatů, které následně plní různorodé úkoly. Před pár dny se z paluby ISS na oběžnou dráhu vydala další várka cubesatů, které budou fotit naši planetu, ale také mají monitorovat námořní a leteckou dopravu. V dnešním článku si detailněji představíme jejich úkoly a zaměříme se i na samotné vypouštění těchto malých družic.
V neděli 4. října proběhl v technologickém centru Evropské kosmické agentury den otevřených dveří, na který se vypravili i členové naší redakce. O vlastní návštěvě připravujeme samostatný článek, ale dnes Vám přinášíme asi největší perlu. Organizátoři totiž umožnili návštěvníkům nahlédnout na reálný letový hardware sondy BepiColombo, která se už v roce 2017 vydá k Merkuru. A co víc – měli jsme možnost sondu vyfotit. Sice přes ochranné plexisklo a jen bez blesku, takže kvalita snímků není okouzlující, nicméně si myslíme, že i přesto tyto fotky oceníte.
O některých zajímavých technologiích jsme se v minulých článcích zmínili jen okrajově s tím, že je podrobněji rozebereme za několik týdnů, až bude k dipozici více informací a projekt se posune krátce před start. V případě adaptéru IDA jsme to však nestihli a článek před startem nevyšel. Jelikož šlo ale o nešťastný start rakety Falcon 9, při kterém došlo k havárii, IDA se nakonec do kosmu nepodíval a proto se na něj podíváme až nyní. Za těmito třemi písmeny se ukrývá zařízení, které bude fungovat jako fyzická spojka mezi soukromými loděmi pro astronauty a Mezinárodní vesmírnou stanicí.
V galerii Flickr se aktuálně objevilo na 8400 neupravených skenů fotografií z misí Apollo, z nichž některé nebyly doposud nikdy publikovány. Snímky pořízené fotoaparáty Hasselblad ukazují místy i rozmazané snímky Země nebo astronautů. Díky tomu má fanoušek kosmonautiky pocit, jakoby si prohlížel staré rodinné album. Unikátní archív připravil Kipp Teague, který už předtím připravil velký přehled fotografií ze všech misí, tzv. Apollo Image Gallery. Teague říká „v galeriích jsou zahrnuty všechny fotografie, které byly pořízeny na povrchu Měsíce, stejně jako na oběžné dráze kolem Země nebo Měsíce a nebo během přeletu mezi nimi“. Nezbývá než poděkovat a ponořit se do archivu.
Stroj, který létá vesmírem již desetiletí, pravděpodobně jen tak nepřistane naposled. Již se sice mluví o lodi PPTS (známé také pod prozaičtějším ale již nepoužívaným jménem Rus), ale ta vyžaduje několik bezchybně dokončených projektů a všichni víme, jak na tom Rusko je. Existují plány, jak Sojuz vrátit tam, kde před téměř padesáti lety neuspěl a také plány na další verze staničního taxíku. Pojďme se společně podívat o co jde.
Všechna vozidla, která kdy brázdila zemský povrch využívala gravitace, která je přitahovala k zemi, na které se otáčela kola. Tento princip se používá i u robotických vozítek, která zkoumají Mars. Na osvědčené metodě se na první pohled nemusí nic měnit. Ovšem jen do té doby, dokud nejsme konfrontováni s potřebou průzkumu úplně nového prostředí. Dají se rovery použít i pro průzkum podpovrchových oceánů na Europě, nebo Enceladu? Dají, jen je potřeba je obrátit.
Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.
Program nové éry americké kosmonautiky se dává pomalu ale jistě do pohybu. Na mnoha stanovištích probíhají dílčí práce, které jsou nezbytné pro výrobu lodí Orion a raket SLS. Událostí je ale mnoho a tak se v nich člověk snadno ztratí. V dnešním článku Vám proto přinášíme výhled na poslední čtvrtletí roku 2015 a souhrn nejdůležitějších chystaných momentů, které jsou naplánovány na říjen, listopad a prosinec letošního roku. O všech těchto událostech Vás budeme průběžně informovat, až budou aktuální.
Jsme na konci týdne nabitého kosmickými událostmi. Pojďme si je shrnout v pravidelně vydávaném Kosmotýdeníku, který vám každých sedm dní přináší shrnutí novinek z kosmonautiky. Celkem tři starty se uskutečnily během minulého týdne. Neunikne nám ani jediný z nich. Podíváme se však i na přípravu komponent pro misi EM-1, zavítáme na nově vznikající kosmodrom Vostočnyj a čeká nás ještě několik dalších novinek. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a dobré čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
