sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Start rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon se třemi tunami nákladu plánovaný na 1. května se odkládá nejdříve na pátek 3. května, přičemž v tom případě by se startovalo v 9:11 SELČ. Odklad má dát letovým inženýrům NASA čas k vyřešení problému s elektrickou rozvodnou na Mezinárodní kosmické stanici. Na řešení této situace od včerejška pracují odborníci z Johnsonova střediska v Houstonu. Závada na jednotce MBSU (Main Bus Switching Unit) se objevila v pondělí ráno a pozemní týmy momentálně uvažují o tom, že by koncem týdne mohlo dojít k její výměně.
Program sovětského a posléze ruského raketoplánu Buran byl současně triumfem i tragédií tamního kosmického průmyslu. Buran, tento bezesporu fantastický kus techniky, se poprvé a – byť to tehdy nikdo netušil – i naposledy vydal do vesmíru při bezpilotní misi v listopadu 1988. Zatímco první let čítal pouhé dva oblety Země, další mise měly být nepoměrně komplexnější. Druhý let s označením 2K1 měl odstartovat opět v bezpilotním režimu a během něj se měl Buran připojit ke stanici Mir. Posádka stanice měla přejít do interiéru raketoplánu a přímo na orbitě měla během několika dní prověřit všechny jeho klíčové systémy. Následně se měl raketoplán opět v bezpilotním režimu od Miru opět odpojit. Neměl však zamířit k Zemi, ale stále na oběžné dráze čekat na pilotovaný Sojuz TM s dvoučlennou posádkou, který by se k Buranu připojil a posádka by mohla opět několik dní pobývat na jeho palubě. Po splnění předepsaného programu se měli kosmonauti opět ve svém Sojuzu vrátit na Zem a raketoplán měl přistát v bezpilotním režimu na Bajkonuru. Takové byly plány, ovšem s rozpadem SSSR a stále většími ekonomickými
Evropská kosmická observatoř Gaia mapuje pozici miliardy hvězd v naší Galaxii, což je její hlavní úkol. Kromě toho však zvládá zaznamenat i mnohem bližší kosmická tělesa, takže velmi často zachytí i planetky obíhající kolem Slunce. Dnes Vám přinášíme obrázek, na kterém jsou zachyceny dráhy více než 14 000 známých asteroidů. Tyto vyobrazené dráhy jsou založeny na údajích, které pochází z druhé várky dat teleskopu Gaia, která byla zveřejněna v roce 2018. Většina planetek patří do tzv. Hlavního pásu (vyobrazeny jsou v jasně červených a oranžových odstínech), které se nachází mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Tmavě červená barva pak patří Trojánům Jupiteru. Kombinace barev zachycující vědecké objevy má navíc i podobu moderního umění.
Již sedmnáctá ostrá zásobovací mise lodi Dragon by se měla odehrát na první květnový den. Kosmická loď od firmy SpaceX je připravena ke startu na raketě Falcon 9, která poletí z rampy číslo 40 na floridském kosmodromu. V tomto článku najdete tradiční představení celé mise, odpovědi na nejčastější otázky a také některé zajímavosti. Ačkoliv se totiž může zdát, že když Falcony startují minimálně jednou měsíčně, tak jejich jednotlivé starty budou monotónní, opak je pravdou. Každá mise má své unikátní zajímavosti a ta aktuální nebude v tomto směru žádnou výjimkou.
Na kazašský kosmodrom dorazila 25. dubna cenná zásilka. Ve speciálním ochranném kontejneru sem přijel rentgenový teleskop Spektr-RG. Technici budou v dalších týdnech kontrolovat jeho stav, naplní nádrže palivem a připojí jej k nosné raketě Proton. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu dojít 21. června letošního roku. Pro Rusko jde o velmi důležitou misi, jelikož ve svém portfoliu má jen pár vědeckých projektů mimo zemský povrch. Spektr-RG vznikl ve spolupráci Ruska a Německa, které zajistilo dodávku hlavního ze dvou rentgenových teleskopů (eRosita), které budou na palubě Spektr-RG spolupracovat.
Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Aby mohl Dalekohled Jamese Webba pozorovat vzdálené kosmické objekty v infračervené části spektra, musí být jeho přístroje ochlazeny na extrémně nízké teploty – tak nízké, že by na Zemi stačily nejen ke zkapalnění kyslíku, ale dokonce i k jeho ztuhnutí. Abychom byli konkrétní, tak třeba přístroj MIRI bude speciální „ledničkou“ ochlazován na 6,7 K, tedy necelých sedm stupňů nad absolutní nulou – pro lepší představu v nám známých jednotkách je to -266,45°C. Díky tomu budou senzory spolehlivě registrovat i slabé infračervené záření, které se jinak nazývá tepelné záření. Chlazení přístrojů jsme se již věnovali v samostatném článku, ale ani zrcadla nebudou ponechána kosmickému prostředí napospas.
V posledním zákoně o federálních výdajích, který prošel Kongresem letos v březnu, a který obsahuje i kapitolu výdajů NASA, je trochu zastrčena „malá“ položka 100 miliónů USD na vývoj jaderných raketových motorů. Podle sdělení NASA plánuje do roku 2024 demonstrační let takového motoru. Jaderný pohon – Nuclear Thermal Propulsion (NTP) je teoreticky mnohem účinnější než chemický pohon a může snížit podstatně letový čas i spotřebu paliva při letu např. k Marsu. To by přineslo snížení času stráveného astronauty v prostředí mikrogravitace i jimi přijatých dávek radiace. I nepilotované sondy by dosáhly s takovým pohonem svých cílů dříve a tím by se Sluneční soustava otevřela dalšímu zkoumání.
Při pohledu do kalendáře je jasně vidět, že dnes nastává poslední pátek v měsíci a pravidelní čtenáři našeho webu už jistě vědí, co to znamená – přichází čas na čtvrté vydání našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Pokud jste o tomto formátu ještě neslyšeli, pak vězte, že jde o živé vysílání, které trvá jednu až dvě hodiny a jeho náplní je odpovídání na dotazy diváků v chatu. Má to být přátelská diskuse v klidné atmosféře, což se nám zatím v předchozích dílech vždy dařilo. Pevně věřím, že tomu tak bude i tentokrát a už se těšíme na všechny, kdo naše vysílání navštíví. Začínat bychom měli v osm hodin večer.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
