sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Brněnská výstava „Tenkrát na Měsíci“

Po celé prázdniny můžete v Technickém muzeu v Brně navštívit výstavu, která je věnovaná 50. výročí prvního pilotovaného přistání na Měsíci, mise Apollo 11. Vernisáž výstavy proběhla 3. června a navštívit ji můžete až do 29. září. Těšit se můžete třeba na velkoformátové fotografie, nebo na model přistávací nohy lunárního modulu, jejíž součástí je i žebřík. Zájemci si tak mohou sami zkusit, jaké pocity zažíval Neil Armstrong, když dělal onen malý krok pro člověka.

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

Průzkumník kovové planetky má za sebou další milník

Americká sonda Psyche je skutečně unikátní. Od začátku je navrhována tak, aby mohla co možná nejlépe prozkoumat typ světa, jaký lidstvo ještě nikdy zblízka nezkoumalo – žádná planeta, měsíc, kometa či planeta navštívené kosmickými sondami totiž nemají tak unikátní složení jako planetka Psyche. Jedná se o kovový svět, který může být pozůstatkem jádra dávné planety. Stejnojmenná sonda má startovat v roce 2022 a už nyní se na svůj úkol pečlivě připravuje. Po pečlivém přezkoumání všech dokumentů ředitelství NASA schválilo vstup mise do závěrečné návrhové a výrobní fáze, která bývá někdy označována také jako Fáze C.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družice Radarsat

Pokud máte dnes odpoledne volno, pak bychom pro vás měli tip na jeho vyplnění. Už v 16:17 minut našeho času by měla z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat raketa Falcon 9, která vynese na oběžnou dráhu hned tři družice. Jedná se o identické exempláře kanadského programu Radarsat, ale kromě startu samotného se můžeme těšit i na další zajímavosti. SpaceX totiž pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl a navíc by měl přistávat na pevnině na vybetonované ploše, kam se zatím přistávalo jen jednou.

Hledání místa odběru z Bennu pokračuje

30. května se na University of Arizona sešla komise SSB (Site Selection Board), která má za úkol vybrat vhodnou lokalitu pro odběr vzorků z planetky Bennu. V rámci tohoto setkání měli za úkol zhodnotit dosavadní kandidátské lokality a zredukovat jejich počet. To je docela logický krok, protože až doposud bylo vytipováno více než padesát zajímavých oblastí. Zužování výběru kandidátů bylo založeno na jednoznačném měřítku – splňuje daná lokalita specifická bezpečnostní kritéria? Hodnotitelé nakonec nechali ve hře 23 kandidátských míst, která splňují požadavky. Dalším krokem v rámci výběru bude zhodnocení dat nasbíraných během fáze Detailní průzkum. Při jejich hodnocení se bude klást důraz na „odběratelnost“, tedy pravděpodobnost, že se vzorek regolitu z tohoto místa podaří odebrat. Tyto informace pak povedou k další redukci kandidátských oblastí.

Výzkum na ISS – Jídlo a krev

Posádka tvořící 59. dlouhodobou expedici měla včera jako obvykle nabitý den. Kromě tradiční porce vědy, cvičení a dalších běžných úloh totiž do harmonogramu začínají stále více zasahovat i činnosti spojené s blížícím se odletem lodi Sojuz MS-11. Ta má orbitální komplex opustit 24. června po šesti a půl měsících ve vesmíru. V lodi se na Zemi vrátí velitel Oleg Kononěnko z Ruska, ale i Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. V našem nepravidelném seriálu si ale opět posvítíme spíše na vědeckou náplň včerejšího dne. Jako obvykle platí, že v článku jsou zmíněny jen některé experimenty, ne všechny, na kterých se ten den pracovalo.

German Arzamasov

Svět nad planetou (35. díl)

German Arzamasov byl zlomeným člověkem. Onen páteční den se proměnil v noční můru a jediná karta, na kterou vsadil všechno, se ukázala být nesprávnou. Byl lékařem-chirurgem a do oddílu kosmonautů IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů) byl přijat v roce 1978. Od té doby trpělivě čekal na svou příležitost. Když byly sestaveny posádky expedice EO-15, měl hořkosladké pocity. Ocitl se na místě dubléra Valerije Poljakova. Stejně jako před šesti lety, i nyní měl zůstat na Zemi a sledovat, jak se Poljakov pokouší překonat rekord v trvání nepřetržitého pobytu ve vesmíru. Proč je zrovna on, Arzamasov, velitel oddílu kosmonautů IMBP, opět dublérem? Poljakov už svou šanci dostal, na Miru pobýval 240 dní, teď by mohl uvolnit místo pro další. A tak se Arzamazov rozhodl – teď, anebo nikdy. Na zasedání mezirezortní komise, jež měla v pátek 17. prosince 1993 zhodnotit přípravu posádek, předal komisi důvěrné písemné prohlášení, podle něhož je Poljakov nedostatečně připraven k letu a tím vzniká nutnost poslat do vesmíru jeho dubléra, tedy Arzamasova. Své argumenty podpořil také náznaky obvinění z nezákonného jednání –

Spektr-RG je na nosné raketě

Na kosmodromu Bajkonur pokračují přípravy na start rentgenového teleskopu Spektr-RG. O vynesení cenného nákladu se postará nosná raketa Proton-M vybavená horním stupněm DM-03. Významným krokem ke startu je spojení aerodynamického krytu, ve kterém se ukrývá samotný náklad a horní stupeň DM-03, se zbytkem rakety. Ze spojování vzniklo video, které ukazuje postupy této operace a každý tak má možnost nahlédnout pracovníkům přes rameno. Po samotném mechanickém spojení následovaly kontroly, elektrická propojení a další činnosti. Už 13. června by se na Bajkonuru měla sejít státní komise, která zhodnotí výsledky příprav na start a rozhodne o tom, zda je sestava připravena k vývozu na startovní rampu. Pokud nenastane žádný problém, měla by raketa vyrazit na startovní komplex 81 hned další den, tedy 14. června. Start samotný je pak plánován o týden později – 21. června. Observatoř bude s pomocí dvou palubních teleskopů studovat vyoskoenergetické kosmické jevy – od supermasivních černých děr až po aktivní jádra galaxií. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://twitter.com/ Zdroje obrázků: http://www.russianspaceweb.com/…/spektr_rg/development/2019/lv_3552104033_1.jpg

Falcon 9 vynese tři kanadské družice

Od 11. ledna letošního roku, kdy SpaceX dokončila obnovu satelitní sítě Iridium, startují Falcony jen z Floridy. Ale žádný strach – nejbližší start nás opět zavede na západní pobřeží. Z rampy SLC-4E na kalifornské Vandenbergově základně totiž Falcon 9 vynese najednou hned tři kanadské družice Radarsat. Jak již jejich název napovídá, mají za úkol provádět radarové snímkování Země. Pro SpaceX to bude již druhá mise pro kanadskou kosmickou agenturu – ta první přišla už v roce 2013 a tehdy šlo o družici CASSIOPE (mimochodem se jednalo o vůbec první start Falconu 9 ve verzi 1.1). Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas na tradiční článek, který na jednom místě shrne všechny informace o startu a odpoví na ty nejčastější otázky.

Gagarinova rampa bude sloužit dál

Legendární startovní rampa na Bajkonuru, na které se 12. dubna 1961 otevřel lidem kosmický prostor, toho má za sebou už hodně. Kromě legendární mise Jurije Gagarina nebo první družice světa odbavil 1. startovní komplex stovky startů. 6. srpna roku 2000 se start zásobovací lodě Progress M1-3 k ISS stal jubilejním 400. startem z této rampy. V roce 2008 Sergej Smirnov, ředitel zdejšího řídícího střediska, které v roce 2008 převzalo provoz na Bajkonuru, že by 1. startovní komplex mohl být v budoucnu přestavěn tak, aby z něj mohly startovat rakety Sojuz 2. Tyto úpravy měly trvat nejméně jeden rok a během stavby by mohly všechny rakety Sojuz startovat z Bajkonuru pouze ze startovního komplexu 31.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.