sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Články
Budoucí vesmírné základny budou zřejmě dlouhou dobu (ne-li navždy) závislé na dodávkách ze Země. To je jedním z limitujících faktorů jejich zakládání, provozování a udržitelnosti. Proto se již nyní zkoumají možnosti jak tuto závislot alespoň zčásti omezit. Potřebných položek se čítá na stovky, tisíce a možná i desetitisíce – od těch kritických, až po nedůležité – a možná zbytné, ale přesto závažné z různých hledisek ( jedním z nich je třeba psychická pohoda posádek). Některých je potřeba tuny, jiných třeba jen gramy, ale i ty mohou chybět. Pro jejich dopravu na základny je podstatná nosnost zásobovacích lodí, délka dopravy a v neposlední řadě i jejich cena, vč. ceny za dopravu. Cokoli budou moci základny vyrobit z místních zdrojů bude velkou úlevou pro dopravní zátěž, a zároveň oněmi pověstnými krůčky směrem ke vzdálené (hypotetické) soběstačnosti. V jeden den se mi v počítači sešly články o prokrocích hned v několika takových oblastech. Následuje jejich krátký popis.
NASA přidělila firmě Advanced Space z coloradského Boulderu 13,7 milionu dolarů na vývoj a provoz cubesatu, který bude umístěn na stejnou oběžnou dráhu kolem Měsíce jako chystaná stanice Gateway. Projekt CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) by se měl stát prvním lidským výtvorem na dráze označované jako NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce. Na této speciální dráze se bude cubesat otáčet s Měsícem podle toho, jak bude obíhat Zemi – v perilunu (nejnižší bod dráhy) bude jen 1600 km nad Měsícem, a v apolunu (nejvyšší bod) pak celých 70 000 km daleko.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
29. srpna připravili inženýři pro vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zařízení vážící 1040 kg bylo umístěno na speciální otočnou konstrukci, která začala rotovat jak ve směru hodinových ručiček, tak i opačně – pokaždé s rychlostí otáčení zhruba 1 otočky za minutu. Marsovský rover se na tento pomalý kolotoč nedostal proto, aby si před startem užil nějakou zábavu. Zkouška na zařízení zvaném spin table proběhla v Jet Propulsion Laboratory za jasným účelem – přesně určit těžiště roveru, tedy místo, ve kterém je hmotnost roveru perfektně vyvážená.
Už jen za pár měsíců bychom se měli dočkat startu evropské družice, která prověří, jak může palubní umělá inteligence zlepšit efektivitu odesílání nasbíraných informací o Zemi zpět na naši planetu. Projekt označovaný jako ɸ-Sat, nebo PhiSat (česky tedy FíSat) má do oboru snímkovacích družic vnést bez přehánění technickou revoluci. Umělou inteligencí bude vybaven jeden ze dvou cubesatů, které poletí na oběžnou dráhu v rámci mise FSSCat, která se stala vítězným nápadem programu Copernicus Masters.
Zástupci agentury NASA a firmy Boeing se na základně White Sands Missile Range věnovali nácviku činností v rámci přistání lodě Starliner a trénovali i postupy používané pro výstup posádky z této lodě, která bude vozit astronauty na ISS a zpět. Ve středu 11. září nedaleko města Las Cruces v Novém Mexiku se rozjel konvoj vozidel, které bude Boeing používat při každém přistání své lodi. Ke zkouškám nebyl použit žádný letový exemplář – pouze velmi jednoduchá maketa obsahující všechny základní prvky návratové kabiny. To však plně stačilo k testování všech nezbytných postupů hezky v klidu a nanečisto, aby v ostrém provozu všechno šlapalo.
Ten příběh může leckomu připomínat nekonečné televizní seriály a nechybí mnoho, aby se zařadil po bok projektů, které se odkládají v řádu let jako jsou Nauka či první Falcon Heavy. Řeč je o americké družici ICON (Ionospheric Connection Explorer) určené k výzkumu zemské ionosféry. Její start se odkládá téměř již dva roky a momentálně je plánován na 10. října, ale buďme zatím opatrní. Tahle mise si v loňském roce vytrpěla hned několik velkých odkladů vinou technických problémů s nosnou raketou Pegasus-XL. Pozitivní však je, že se v tomto týdnu rozběhly přípravy na start.
Čína dnes ráno vynesla další družici pro dálkový průzkum Země. Start Ziyuan-2D alias Ziyuan-2-04 (C‘-jüan) byl zajímavý i díky nosné raketě – z rampy LC9 na kosmodromu Tchaj-jüan totiž v 6:30 SELČ startoval nosič Dlouhý pochod 4B. Šlo tedy o návrat raket Dlouhý pochod 4 do služby, ze které musely být dočasně vyřazeny poté, co 22. května při vynášení mise Yaogan Weixing-33 došlo ke „strukturální rezonanci“ mezi třetím stupněm a vynášeným nákladem. Společně s hlavní družicí letěly i dva malí spolucestující – BNU-1 / Jingshi-1 (Ťing-š‘) a Naxing-3 (Na-sing).
Pilotovaná kosmonautika je právem považována za technologický vrchol letů do vesmíru. Důvodů je mnoho – od komplexnosti, přes správnou funkci až po spolehlivost všech systémů. Odpovídá tomu i pečlivost při kontrolách všemožných systémů. Staré a ověřené technologie jsou proto těmi novými nahrazovány jen pozvolna a navíc po velmi opatrném prověřování. Nikdo samozřejmě nechce riskovat, že by se nový a neověřený systém mohl nějak pokazit a ohrozit tak zdraví či životy posádky. Inženýři proto uvítali nedávnou misi lodi Sojuz MS-14, která se k ISS vydala bez lidské posádky. Jejím hlavním úkolem bylo prověřit kompatibilitu s nosnou raketou Sojuz 2-1a a certifikovat ji pro vynášení pilotovaných lodí, ale inženýři této možnosti využili i k otestování dalších systémů. Ty se týkaly systému přistání, což je společně se startem vždy ta nejrizikovější část celého kosmického letu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
