Astronaut ESA Alexander Gerst provedl během své druhé mise na ISS poprvé experiment s výrobou betonu v prostředí mikrogravitace. Byla to součást projektu Microgravity Investigation of Cement Solidification (MICS) podpořeného grantem NASA č. NNX17AC48G. Vedoucí výzkumnice projektu Aleksandra Radlinska z PennState experiment komentovala slovy: „Jak vytvrdne? Jaká bude jeho mikrostruktura? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpověď.“

Výzkumníci studovali jak se cementový prach rozpustil ve vodě. Směsi připravené na ISS byly porovnávány se vzorky promíchanými na Zemi. Cementová pasta připravená na ISS je více porézní. „Zvýšená porozita má přímou spojitost s pevností materiálu, ale tu budeme u vzorků z ISS teprve zkoumat“, řekla Radlinska. „I když je beton na Zemi používán tak dlouho, zatím ne zcela rozumíme všem aspektům hydratačního procesu.“ Dodala, že nyní víme, že existují určité rozdíly mezi pozemskými a vesmírnými systémy, a že je nutno je prozkoumat. Otázkou zůstává, jak by vzorky z vesmíru vypadaly, kdyby byly míchány v otevřeném prostředí, nikoli v uzavřených pouzdrech. Porozumění tomu, jak se beton chová ve vesmíru má podle NASA přímé vazby na budoucí plány na stavbu habitatů na Měsíci nabo na Marsu. V současné době by měl na ISS probíhat experiment se vzorky betonu obsahujícími umělý lunární regolit. Radlinska řekla, že potvrdili hypotézu, že beton v prostředí mikrogravitace vyrobit lze. „Nyní můžeme přistoupit k dalším krokům – najít pojiva, která budou specifická pro vesmír a pro různé úrovně gravitace (od nuly po gravitaci Marsu), a pro hodnoty mezi nimi.“

V Praze probíhala vizionářská konference „Future Port Prague“, na které byla celá řada zajímavých prezentací. Jednou z nich byla prezentace The Future of Meat – dawn of a revolution in our food system (Budoucnost masa – úsvit revoluce našeho stravování). Pěstování umělého /cultured – kultivovované in vitro/ masa již provádí několik firem (mluví se o nejméně dvou tuctech start-upů) , ale tato proklamuje, že k výživě odebraných buněk nepotřebuje další živočišné ingredience (zejména sérum), a že jsou připraveni k prvním komerčním prodejům již letos. Mají připraveny i recepty pro jeho použití. Po první veřejné konzumaci v Londýně v roce 2013, připravené vědci z Maastrichtské univerzity, došlo k dramatickému pádu cen. Předpokládá se, že ceny s konvenční živočišnou produkcí se srovnají během dalších deseti let. Tato technologie není zatím deklarována pro použití ve vesmíru, ale něco podobného pro podporu budoucí soběstačnosti základen bude nezbytné.

Posledním článkem je ten o zařízení, které by z měsíčního regolitu separovalo kyslík. Jedná se o práci týmu kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis). Je potřeba ho zmínit, protože mne vlastně přiměl k sestavení tohoto článku. Až během psaní jsem si vzpomněl, že podrobnosti o tomto projektu byly již v Kosmonautixu Dušanem Majerem docela nedávno popsány (tak jsem napsané zas vesele vypustil).

V různých laboratořích, i na oběžné dráze, probíhá řada experimentů a projektů, jejichž výsledky mohou být dalšími krůčky k soběstačnosti budoucích vesmírných základen. Čas od času o nich budeme dále informovat.