sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Články
Pokud se nic nepokazí, měla by dnes ve 13:37 odstartovat z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) raketa Antares 230 se zásobovací lodí Cygnus S. S. Gene Cernan. Ta po dosažení oběžné dráhy zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, kam by měla dorazit během pondělí 13. listopadu. italský astronaut Paolo Nespoli a jeho americký kolega Randolph Bresnik zachytí Cygnus staniční robotickou paží a pozemní středisko následně s lodí domanévrují ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Unity, kde zůstane Cygnus připojený do začátku prosince.
Zařízení zvané Combustion Integrated rack (CIR) se na ISS dostalo při misi STS-126 v roce 2008 a nyní se používá v rámci projektu ACME (Advanced Combustion via Microgravity Experiment), který studuje průběh hoření plynných látek v mikrogravitaci. Z tohoto přístroje většinou vídáme jen jeho přední stranu a zbytek je schován ve skříňové konstrukci. Nemůžeme tak plně nahlédnout do jeho útrob a obdivovat složitost jeho stavby. Ale italský astronaut Paolo Nespoli při provádění údržby tohoto systému zapnul kameru a díky vzniklému časosběru můžeme vidět, že práce astronautů skutečně není jednoduchá.
Za celou existenci našeho lidského rodu se můžeme jako lidstvo pochlubit jen malou hrstkou těch, kteří pokořili hranice zemské atmosféry. K dnešnímu dni pouhých 552 jedinců stojí proti miliardám ostatních, kteří nikdy nespatřili Zemi z výšky několika desítek či stovek kilometrů. Ovšem i v této pětisethlavé skupince existuje jeden exkluzivní klub. Klub těch, co měli možnost spatřit náš domov v celé kráse coby modrou kuličku v černi nekonečného vesmíru. Pouhých 24 mužů opustilo hranice nízkého zemského orbitu a vydalo se k Měsíci. Onen klub se vytvořil v letech 1968-1972 a je obrovskou hanbou naší společnosti, že k nim za pětačtyřicet let nepřibyl ani jeden další člen. A co horšího – tito výjimeční mužové, kteří mohli na vlastní oči sledovat východ Země nad Měsícem a porovnat lunární nehostinnou a prázdnou krajinu s živoucími barvami a nádherou zeměkoule, pomalu odcházejí. Ještě začátkem týdne jich zbývalo patnáct. Od pondělní noci to již neplatí. Klub pozbyl dalšího ze svých členů…
Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.
Vážení čtenáři našeho webu, velmi si vážíme Vaší aktivity, kterou projevujete nejen čtením našich článků, ale i tím, že aktivně vstupujete do diskusí pod jednotlivými články. Ceníme si toho, že se v diskusi velmi často objevují zajímavé informace, které dokáží rozšířit obsah článku, nabídnout pohled z druhé strany, nebo zasadit probírané téma do širšího kontextu. Takové komentáře a z nich plynoucí diskuse jsou skutečným obohacením našeho portálu a můžeme je považovat za důkaz toho, že redakce a návštěvníci společnými silami vytváří jeden projekt. Nyní jsme se rozhodli zpřístupnit všem návštěvníkům možnost jednoduše ostatním diskutujícím poděkovat.
Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.
Firma Orbital ATK se může pochlubit úspěšným milníkem při vývoji pokročilého motoru na tuhé palivo a dalších technologií, které najdou uplatnění na nové generaci středních a velkých kosmických nosičů. Firma zároveň zahájila úvodní výrobní fázi nosiče NGL (Next Generation Launch vehicle) a 27. října provedla zkoušku strukturální pevnosti. Šlo o test zaměřený na chování pláště motoru, který je vyroben ze speciálního vysokopevnostního kompozitu. Síly, které na konstrukci působily, představovaly 110% nominálního tlaku při chodu motoru. Na začátku roku 2018 bude tento plášť motoru naplněn inertní náhražkou paliva, načež se odešle na kosmodrom, kde podstoupí testy spojené s manipulací a pozemními operacemi.
Rusové před několika týdny zpřesnili své plány na využívání ISS a i když největší rozruch způsobila informace o plánovaném vypuštění modulu Nauka v březnu 2019, za pozornost stojí i další body. Kupříkladu informace o vypuštění uzlového modulu Pričal (též UM) v listopadu roku 2019. Podle údajů z října 2017 by měl tento modul ke stanici dorazit sedm a půl měsíce po připojení laboratorního modulu Nauka, na jehož spodní dokovací port se připojí. Pričal (rusky molo) poskytne stanici pět dokovacích portů a ruskému segmentu by mohl zajistit teoreticky nekonečnou životnost.
Na noc z dneška na zítřek se připravuje již jedenáctý start lehké evropské rakety Vega. Ta má startovat ve 2:42 SEČ a na heliosynchronní dráhu vynese marockou družici MOHAMMED VI – A, která je určena ke sledování Země. Pro Vegu tak půjde již o osmou družici monitorující naši planetu, kterou tato malá, ale šikovná raketa zatím dopravila na oběžnou dráhu. V tomto článku najdete jak informace o samotném nákladu, tak i odkaz na sledování přímého přenosu, který je však pro našince velmi špatně načasovaný.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
