sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Water dry immersion, neboli „kosmonautika ve vaně“

Mikrogravitace, to je fyzikální jev, který spolu s účinky záření a dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí, má na fyziologii člověka pobývajícího např. na palubě ISS, velký (zejména negativní) vliv. Proto je výzkumu těchto účinků ze strany odborníků na kosmickou medicínu věnována značná pozornost. Na Zemi je tento výzkum realizován zejména pomocí tzv. analogových studií, jako jsou například studie vlivu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko (tzv. bed-rest studie, o kterých jsem už na Kosmonautix psal) a dále pak za pomoci tzv. water dry immersion studií, neboli studií vlivu tzv. suchého ponoření člověka do vody, či gelu.

ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední let staré dobré Delty II

Svého času to byla nejpoužívanější americká raketa, která vynášela i drahé meziplanetární sondy. Nyní její příběh pomalu končí – na Deltu II čekají už jen dva starty, přičemž konfigurace 7920 poletí zítra úplně naposledy. Jejím úkolem bude vynést družici JPSS-1, která bude obíhat kolem Země po heliosynchronní dráze a sledovat dění v atmosféře, abychom mohli zpřesnit naši předpověď počasí. Poslední let Delty II s devíti urychlovacími bloky budeme vysílat živě s českým komentářem.

Jak nepřijít o žádný start?

Starty kosmických raket jsou jednou z nejatraktivnějších součástí kosmonautiky. Plně proto chápeme zájem našich čtenářů mít přehled o tom, kdy se chystá který start. Tuto poptávku jsme až doposud řešili mnoha různými způsoby – jednak specializovanou doménou starty.kosmonautix.cz, ale i prostřednictvím pravého menu našeho webu, kde je výpis nejbližších chystaných živě a česky komentovaných přenosů, nebo na našem Facebooku, kde ke každému chystanému přenosu zakládáme událost. Nyní Vám ale nabízíme ještě jednodušší možnost, jak mít neustále přehled o plánovaných startech.

SpaceX míří vstříc tajemné misi Zuma

Na našem portálu se stalo už jakýmsi nepsaným zvykem, že když SpaceX provede statický zážeh Falconu 9 na startovní rampě, vydáme v nejbližších dnech článek, který rekapituluje nadcházející misi a na jednom místě shrnuje všechny důležité informace včetně určení nákladu a nějakých údajů o něm. Dnešní článek přesně patří do této kategorie, pouze s tím rozdílem, že o dané misi nevíme prakticky nic – ukrývá se pouze pod označením Zuma. Přesto se pokusíme dostát tradici a v tomto článku shrneme všechny dostupné informace.

Oddělení bloků SLS se testuje v tunelu

Odpočet ukrajuje poslední sekundy a přichází start. Při zážehu motorů se roztáčí kolotoč procesů, které je potřeba nasimulovat ještě dříve, než k nim v reálu dojde. Kupříkladu u rakety SLS se již delší dobu provádí zkoušky zmenšeného modelu v aerodynamickém tunelu. Nyní přichází na řadu zkoušky chování urychlovacích bloků po jejich odhození. Ačkoliv se to nemusí zdát, jedná se o kriticky důležitou část, ve které není prostor pro chybu. Nikdo pochopitelně nechce riskovat, aby se některý z válců po separaci srazil se zbytkem rakety. Separace, ke které dojde dvě minuty po startu, se nyní simuluje v Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia.

Konec hodnocení komentářů

Vážení čtenáři, před pár dny jsme Vás informovali o novince, díky které jste mohli začít hodnotit komentáře. Novinku jsme zavedli, abychom mohli poděkovat autorům kvalitních komentářů, ale celá věc se nepodařila. Reakce od čtenářů byly povětšinou negativní a proto jsme chtěli spustit anketu, ve které by sami návštěvníci mohli rozhodnout, jak s hodnocením naložit. Poslední kapkou však byla chyba pluginu, která umožňovala každému uživateli neomezený počet opakovaných hlasování. Jak se navíc ukázalo, někteří čtenáři této trhliny zneužívali a celá původní myšlenka tak ztratila smysl. S okamžitou platností jsme tedy dnes odpoledne zrušili hodnocení komentářů a vrátili jsme se zpět k původnímu stavu.

Kosmotýdeník 269 (6.11. – 12.11.)

Tento týden nám z pohledu kosmonautiky pěkně vyvrcholil nocí ze soboty na dnešek. V Kosmotýdeníku se tak krom událostí z týdne budeme věnovat i nejaktuálnějším záležitostem, ke kterým patří úspěšný test malého raketoplánu Dream Chaser, či úspěšný statický zážeh Falconu 9. V hlavním tématu se však podíváme na důvody odkladu startu družice ICON, kterou měla vynést raketa Pegasus XL. Dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Antares čeká na druhou šanci

Přípravy na sobotní start probíhaly podle plánu – počasí bylo skvělé, systémy rakety Antares i kosmické lodi Cygnus pracovaly tak, jak měly. Ke startu však nakonec nedošlo, protože do zakázané oblasti vletělo letadlo, které tam nemělo co dělat. Startovní okno bylo moc krátké a bylo jasné, že odklad nepřipadá v úvahu. Start se tedy posunul o necelých 24 hodin a v neděli po obědě nás čeká opakování. Věřme, že i tentokrát bude přát počasí i technika, ale že se neobjeví zase nějaký nepoučený pilot.

ŽIVĚ A ČESKY: MARS čeká na start

Kosmodrom MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ležící na ostrově Wallops ve Virginii by se měl dnes stát místem konání startu rakety Antares 230. Ta vynese na nízkou oběžnou dráhu nepilotovanou zásobovací loď Cygnus, která následně zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici. Pro Antares to bude první start po více než roce! Tuto raketu tedy moc často létat nevidíme, termín startu potěší středoevropany jak denní dobou, tak i tím, že je sobota. Proto Vám rádi celý start zprostředkujeme živě a s českým komentářem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.