sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Ursa Major Technologies

Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.

Jared Isaacman

Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.

Radian Aerospace

Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

Články

Teleskop, který prozkoumá původ vesmíru

Agentura NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi. Teleskop pojmenovaný SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel, ale kromě toho by mohl prozradit, jak běžné jsou v planetárních systémech naší galaxie základní složky života. Teleskop by se měl do vesmíru vydat v roce 2023 a jeho základní mise má trvat dva roky. SPHEREx bude prohlížet oblohu ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové se těší na sběr dat z více než 300 milionů galaxií a více než sto milionů hvězd v naší Mléčné dráze.

Měsíční fáze

Japonská cesta na Měsíc – „HAKUTO – reboot“

Japonská společnost ispace byla jedním z pěti finalistů Google Lunar XPrize. Tato společnost byla velice úspěšná v získávání prostředků od investorů. Získala dokonce více než SpaceIL, která byla schopná vypravit lunární sondu Beresheet za 90 mil. USD. Původně nasmlovaný start společně s indickým finalistou GLXP Team Indus byl sice zrušen, ale japonské soukromé měsíční plány pokračují dál. ispace, která má 85 zaměstnanců a sídlí Tokiu, s kancelářemi v Lucemburku a v USA, se chystá na cestu jako sekundární náklad některého ze startů Falconu 9 (stejně jako izraelský Beresheet). CEO společnosti je Takeshi Hakamada.

Saljut 7 s připojenou transportní lodí Sojuz T

Svět nad planetou (20. díl)

Po celou dosavadní dobu své existence byla stanice Mir sice velmi zajímavým, nikoli však jediným fungujícím strojem určeným pro pobyt lidí ve vesmíru. Občasnou společnost stanici dělaly americké raketoplány, jež po katastrofě Challengeru obnovily své účinkování misí STS-26 na přelomu září a října 1988. Společně s Mirem však kolem Země kroužil ještě jeden stroj, na který veřejnost v průběhu let víceméně zapomněla. Saljut 7 svým lidským tvůrcům oddaně sloužil od jara 1982 a nyní se jeho čas pomalu nachyloval. Stíhán pomalou degradací a poruchami postupně klesal na nižší a nižší dráhu a operátoři v řídicím středisku mohli jen bezmocně sledovat, jak se mnohatunový kolos chystá ke vstupu do atmosféry. Na konci svého života se tak Saljut 7 ještě naposledy objevil v médiích, která přinášela senzacechtivé články, v nichž se dohadovala, komu že to vesmírný kolos spadne na hlavu. Saljut 7 se nakonec odporoučel ze scény 7. února 1991 nad Jižní Amerikou. Mir měl krom technologického dědictví a přeletu kosmonautů v Sojuzu T-15 se Saljutem společnou ještě jednu důležitou věc: Saljut 7 posloužil v mnoha

Dveře do vesmíru budou v Brně dokořán

Ve druhém největším městě České republiky bude na začátku března skutečně hodně živo. Začíná tam totiž soubor akcí pojmenovaný Brno Space Days 2019 aneb Dny jihomoravské kosmonautiky. V jejich rámci jsou připraveny akce různého druhu – od výstav, přes semináře, přednášky, tiskové konference až po soutěže. Kompletní harmonogram všech akcí najdete na webu projektu, ale my se dnes zaměříme na akce, které jsou svou náplní mimořádně zajímavé – vždyť kdo by se nechtěl na vlastní oči podívat, jak to vypadá v místech, kde se připravují komponenty kosmické techniky? Dnes Vám proto přinášíme informace o třech brněnských firmách, které v rámci Brno Space Days 2019 otevřou své brány veřejnosti.

Jedna z prvních, ještě černobílých fotografií východu Země nad Měsícem

NASA vybrala první experimenty pro lunární lety

NASA vybrala 12 vědeckých a technologických zařízení, z nichž některá mají koncem tohoto roku letět na Měsíc. Tento interní výběr představuje první z kroků dlouhodobého zkoumání Měsíce (a později i Marsu) agenturou NASA. Ředitelství vědeckých misí (Science Mission Directorate – SMD) iniciovalo interní výzvu k předkládání návrhů a vybrané přístroje budou nyní připravovány v zařízeních NASA po celé zemi, vč. Ames Research Center, Glenn Research Center, Johnson Space Center, Langley Research Center a Marshall Space Flight Center. Výzvy pro další „lunární“ zařízení, které poletí jako hrazený náklad, proběhnou v NASA každý rok. NASA v říjnu 2018 také vypsalo otevřenou výzvu Lunar Surface Instrument and Technology Payload (LSITP). Návrhy je třeba předložit do 27. února a výběr bude známý ještě na jaře. O jednotlivé zakázky NASA na dopravu nákladu na Měsíc bude moci soutěžit všech devět společností či konsorcií, které byly loni vybrány v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Jakmile bude letos na jaře zakázka na misi CLPS udělena, budou mezi návrhy vzešlými z této interní výzvy NASA a z otevřené výzvy LSITP vybrána specifická zařízení, která poletí

padák na Marsu

Nový padák pro Mars pokořil rekord

V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.

únorová kosmoschůzka zdroj: kosmo klub a nasa.gov

Únorová kosmoschůzka 2019

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část únorové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat používaným technologiím solárních panelů na kosmických strojích. Třetí přednáška představí sondu Chang’e 4. Finále bude patřit letnímu táboru Biosféra. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 336 (18.2. – 24.2.)

Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Nejostřejší pohled na Ultima Thule v historii

Pozemní tým sondy New Horizons naplánoval před průletem kolem Ultima Thule zajímavý úkol. Krátce před největším přiblížením měla sonda pořídit snímky z velké blízkosti, které se stanou těmi nejostřejšími fotkami tohoto vzdáleného objektu. Na jejich zaslání došlo až nyní a specialisté zodpovědní za sondu mohli nadšeně potvrdit, že jejich plán na pořízení nejdetailnějších snímků Ultima Thule dopadl dobře. Už na první tiskovce po průletu jsme se dočkali fotky s rozlišením 140 metrů a bylo nám slíbeno, že v paměti sondy jsou snímky s rozlišením 4× lepším. Dnes se tedy připravte na fotku s rozlišením 33 metrů na obrazový bod!

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.