sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Ursa Major Technologies

Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.

Jared Isaacman

Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.

Články

Valerij Fjodorovič Bykovskij

Valerij Fjodorovič Bykovskij (1934-2019)

Ve středu 27. března se do světa vydala zpráva, která zarmoutila každého fanouška kosmonautiky. Na svůj poslední let se vydal Valerij Bykovskij, legendární kosmonaut, jeden z pionýrů pilotovaných letů do vesmíru. Je jasné, že čas nelze zastavit a mužové a ženy, kteří pomáhali utvářet kosmonautiku tak, jak ji dnes známe, tady nemohou být věčně, přesto v pocitech autora převládá jistá nevěřícnost. Nechce se věřit tomu, že odešel další z hrdinů dětských let, a že těch skutečných pionýrů už zbývá tak málo. Zatímco bájná americká sedmička astronautů Mercury Seven uzavřela svou existenci odchodem Johna Glenna v prosinci 2016, sovětská první dvacítka kosmonautů se mohla až do letošního března pyšnit hned třemi svými žijícími členy – Alexejem Leonovem, Borisem Volynovem a Valerijem Bykovským. Od 27. března už tomu tak není, z první dvacítky zbyli naživu pouze dva veteráni…

Pokec s Kosmonautixem – březen 2019

Máme tu poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – je čas na Pokec s Kosmonautixem. Dnes je v plánu již třetí díl tohoto nového formátu, při kterém odpovídáme na dotazy z chatu. Velice nás těší zájem diváků o první dva díly a tak doufáme, že se i u třetího vydání sejdeme v hojném počtu. Také dnes začne povídání v přátelské atmosféře v osm hodin večer a mělo by trvat zhruba dvě hodiny. Ale vše jako obvykle záleží na aktuálním rozpoložení nebo množství otázek. Už teď se na všechny dotazy moc těšíme!

ŽIVĚ: Astronauti pokračují ve výměně akumulátorů

Dnes měla přijít událost, kterou jsme v historii kosmonautiky ještě nezažili – na kosmickou vycházku se měly vydat dvě ženy. Christina Koch a Anne McClain. Druhá jmenovaná však zjistila, že jí více vyhovuje středně velký hrudní díl skafandru – ten však měla rezervovaný její kolegyně a na stanici je jediný exemplář této velikosti schopný okamžitého nasazení. Vše tedy skončilo změnou plánu – na dnešní vycházku tedy s Christinou Koch zamíří Nick Hague, který kosmickou vycházku zažil už před týdnem. Na dvojici bude během šestiapůlhodinového výstupu čekat prakticky stejný úkol jako minulý týden – je potřeba pokračovat ve výměně starých akumulátorů za nové. Astronauti mají tentokrát pracovat na jiném elektrickém okruhu. NASA TV začne vysílat v 11:30 SEČ, přičemž výstup samotný má začít ve 13:20.

Mars Rover 2020 úspěšně přistál – simulovaně

Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.

ŽIVĚ A ČESKY: Electron je po odkladech připraven

O raketě Electron jsme v posledních dnech psali hlavně v našich krátkých zprávách a obsah těchto sdělení byl jednoznačný – start mise R3D2 se odkládá. Nejprve byl na vině nekvalitní signál pro přenos videa, po výměně elektroniky foukal silný vítr a tak start sklouznul až na noc z dneška na zítřek. Startovní okno, které se otevírá ve 23:30 SEČ trvá opět čtyři hodiny, nezbývá tedy než doufat, že se start podaří hned na začátku, abychom nemuseli dlouho ponocovat.

Přes bazén až k Měsíci

Stavba nové obyvatelné stanice, která má vyrůst u Měsíce, má začít kolem roku 2023. Mezinárodní projekt nazývaný Gateway má lidem umožnit provádět průzkum dál od Země, než kdykoliv dříve. Do rozsáhlého a komplexního projektu je zapojena i Evropská kosmická agentura, na jejíž podíl se v dnešním článku zaměříme. Na konci roku 2018 ESA pověřila dvě konsorcia (jedno vedené firmou Airbus a druhé vedené společností Thales Alenia Space), aby zahájila souběžné studie návrhu vědecké přechodové komory. Podobně jako japonský modul Kibó na ISS, by tato komora umožnila přenášet vědecké experimenty mezi vnitřním prostorem stanice a jejím vnějším pláštěm, který je plně vystaven podmínkám srovnatelným s meziplanetárním prostorem.

Čínská soukromá raketa selhala

Pokus čínské soukromé firmy OneSpace o dosažení oběžné dráhy selhal. Raketa OS.M odstartovala dnes v 10:32 SEČ a vynášela malou družici Ling-čchüe-1B (Lingque-1B ), která měla fungovat jako technologický demonstrátor. Mise však skončila neúspěchem krátce po aktivaci druhého stupně. OneSpace byla založena v roce 2015 a jejich cílem byl vývoj komerční rakety, která by měla poskytnout časté a cenově přijatelné starty pro zákazníky, kteří vyvíjejí malé a mikro družice.

Znovupoužitelnost kosmických nosičů včera, dnes a zítra

Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou

Českou republiku navštíví známý astronaut

O tom, že Andrew Feustel patří mezi nejzkušenější americké astronauty není třeba pochybovat. Ve vesmíru strávil bez pár hodin 226 dní, celkem devětkrát vystoupl do volného prostoru, kde strávil více než 61 hodin, což stačí na třetí místo historických tabulek! Stejně tak se ví, že má tento astronaut díky původu své manželky velmi dobrý vztah z Českou republikou. Tak trochu se čekalo, že se po své nejnovější misi, která skončila vloni na podzim, vydá na návštěvu České republiky – stejně jako po předchozích misích. A tato očekávání se naplnila! Andrew Feustel pod patronací Akademie věd ČR navštíví Českou republiku mezi 4. a 15. dubnem letošního roku a v rámci jeho návštěvy je naplánováno i několik akcí pro veřejnost.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.