sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

Články

Nákladní loď typu Progress M

Svět nad planetou (68. díl)

Stykovací uzel na modulu Kvant-1 po odletu Sojuzu TM-24 osiřel. Ovšem nemělo to tak zůstat dlouho. Bez připojeného Progressu nebo Sojuzu se Kvant začal přehřívat a bylo tedy nutné jej alespoň částečně zastínit tak, aby na jeho zadní stěnu nedopadaly sluneční paprsky. Jenže na Zemi se k žádnému startu bezprostředně neschylovalo. Jak tedy bude otázka zastínění vyřešena? Odpověď byla jednoduchá: Progress M-33. Tato nákladní loď se už 6. února oddělila od stanice, ovšem nezamířila jako ostatní Progressy vstříc hustým vrstvám atmosféry nad Pacifikem. Byla uvedena na parkovací dráhu několik stovek kilometrů za komplexem a čekala na svoji chvíli. Během odletu od stanice s ní řídicí středisko provádělo sérii manévrů, které byly přípravou na vypuštění malé pozorovací družice na některém z příštích letů a během opětovného příletu ke stanici měl být prověřen nový způsob navedení z názvem „БПС (BPS)“, kterážto zkratka znamenala „přesné balistické sblížení“. Mělo jít o způsob velmi přesného navedení lodi do vzdálenosti zhruba 7 km od stanice. Následně mělo proběhnout připojení Progressu ke stanici, nikoli však v automatickém

Solar orbiter už sedí na raketě

Čtyřmetrový aerodynamický kryt rakety Atlas V byl na konci ledna pomocí jeřábu vyzdvižen z transportéru a následně se technici postarali o jeho usazení na horní stupeň Centaur rakety Atlas V. Tento nosič má evropskou sondu s americkým podílem vynést na oběžnou dráhu kolem Slunce. Na této dráze pak sonda opakovaně proletí blízko Slunce a v průběhu celé příští dekády bude měřit jeho vlastnosti. Vědce zajímá, jak Slunce vytváří a řídí jevy v heliosféře, rozsáhlé bublině nabitých částic, které unáší sluneční vítr až k mezihvězdnému prostoru. Sonda bude kombinovat místní a dálková měření, aby nasbírala nové informace o slunečním větru, magnetickém poli a nabitých částicích.

Věda na palubě lodi Cygnus

O tom, že stanice ISS představuje unikátní vědeckou laboratoř, na které se provádí stovky experimentů ze všech možných oborů, není potřeba dlouze diskutovat. Každá zásobovací loď proto na své palubě nese i nové vědecké experimenty, které pak astronauti obsluhují. Jelikož nám na dveře pomalu klepe start rakety Antares 230+ se zásobovací lodí NG-13, je čas se podívat na její náklad se zaměřením na vědecké přístroje a experimenty. Připomeňme ještě, že start druhé zásobovací mise firmy Northrop Grumman v programu CRS-2 ze základny Wallops ve Virginii je momentálně plánován nejdříve na 9. února.

Vesmírné výzvy 01/2020

Vesmírné výzvy – leden 2020

Leden určitě potěšil všechny fanoušky kosmonautiky, kteří rádi sledují výstupy kosmonautů do volného prostoru. Posádka ISS nabídla hned tři takové události. Další vizuelně zajímavou podívanou byl test úniku kosmické lodi Crew Dragon od rakety v době maximálního dynamického namáhání i s nádherným ohňostrojem, který opuštěná raketa předvedla. Další reportáž Vesmírných výzev ukáže dokončený centrální stupeň rakety SLS. Závěr bude patřit dvěma startům Falconů s družicemi Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Start Sojuzu odsouvá technická závada

První ruský start roku 2020 byl odvolán jen pár hodin před plánovaným zážehem motorů rakety Sojuz-2-1a. Ta měla 24. ledna vynést z kosmodromu Pleseck druhý exemplář družice ze série Meridian-M, která si svou premiéru odbyla zhruba před půl rokem. Družice je určena ruskému ministerstvu obrany, pro které obslouží komunikační program ISSS. Raketa s horním stupněm Fregat měla původně startovat 24. ledna v 11:23 SEČ, ale zhruba 4 hodiny před vzletem se pozemním týmům podařilo objevit elektrickou závadu na nosiči. Start se tedy posunul na záložní termín 25. ledna 11:18 SEČ. Jenže ještě v průběhu 24. ledna byl nový termín odvolán a start se posunul na neurčito. Web russianspaceweb.com s odvoláním na zdroj z raketového průmyslu uvádí, že řešení tohoto technického problému bude trvat několik dní. Jiný zdroj zase informuje o tom, že problém je ve třetím stupni nosné rakety, která se musela vrátit z rampy do montážní haly. V ní pak začali specialisté pátrat po původu závady v kabeláži inkriminovaného stupně. Pokud nebude odhalena příčina, bude stupeň vrácen výrobci a nahrazen novým exemplářem. Přeloženo z: http://www.russianspaceweb.com/

Solar orbiter se u Slunce pěkně zahřeje

Sonda Solar orbiter se má ke Slunci přiblížit víc, než jakákoliv evropská sonda před ní. Bude tedy vystavena extrémnímu horku, takže leckoho překvapí, že povrch této sondy je téměř celý černý. Sonda se ke Slunci přiblíží až na 0,28 astronomické jednotky, přičemž v této blízkosti dostane 13× více slunečního záření než u Země. Před žárem bude citlivé přístroje chránit speciální mnohovrstvý tepelný štít. Velkou výzvou pro inženýry bylo navržení štítu tak, aby měla jeho přední strana optimální termálně-optické vlastnosti – kolik záření se přímo odrazí zpět, kolik jej bude pohlceno a kolik bude vyzářeno ve formě infračerveného záření, tedy tepla?

Pokec s kosmonautixem – leden 2020

Věřili byste tomu, že je to už rok od chvíle, kdy jsme se společně sešli u historicky prvního Pokecu s kosmonautixem? Letí to, že? Dnes Vás zveme již na třinácté pokračování tohoto formátu, který si i po roce udržuje Váš zájem, což nás těší. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, sejdeme se jako obvykle v osm hodin večer, abychom si společně povídali o aktuálním dění v kosmonautice. Stalo se toho hodně a budete to vy, kdo rozhodne o tom, co přesně se bude řešit. Pokud tedy máte čas a chuť, přijměte, prosím, naše pozvání na přátelské povídání, které bude trvat zhruba dvě hodiny.

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Další vývoj kolem pilotovaných letů na ISS

SpaceX provedla test záchranného systému lodi Crew Dragon, Boeing dovedl neúspěšnou testovací misi OFT alespoň k bezpečnému přistání. Je jasné, že pomyslný souboj o to, kdo dopraví na ISS první astronauty v soukromé lodi, míří do finále. Kolem celé situace je ale stále až příliš mnoho otazníků – kdy proběhnou obě pilotované testovací mise? Bude muset Boeing opakovat nepilotovanou testovací misi? Dočká se Crew Dragon prodloužené pilotované testovací mise? Jak se bude posádka na ISS v dalších měsících střídat během tohoto přechodného období? Definitivní odpovědi na tyto otázky sice zatím nikdo nezná, ale na konci tunelu se začíná objevovat světlo. O informace o aktuálním vývoji celé složité situace, se s námi podělil Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.