Eutelsat
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) úspěšně dokončila počáteční testování několika prototypů výbojových a neutralizačních katod vyvinutých pro iontový motor TIE-20 společnosti Turion Space Corp.
Články
Evropská kosmická agentura podepsala na konci listopadu dva důležité kontrakty, které se týkají budoucnosti evropských letů do vesmíru. ESA si pro tyto dohody vybrala dva zkušené partnery – firmy ELV a Thales Alenia Space. Jejich úkoly jsou dva – modernizovat rakety Vega a rozšířit tak jejich možnosti a vyvinout systém označovaný jako Space Rider, který má sloužit k dopravě nákladu z oběžné dráhy na Zemi. ESA se snaží reagovat na změny trhu, chce být konkurenceschopná a nabízet širší spektrum služeb.
Když se letos v květnu dočkala raketa Electron své premiéry, pořizovala společnost RocketLab pouze videozáznam, který následně zveřejnila na internetu. Slíbila ale, že příští starty již budou vysílány živě na internet. Tento slib se evidentně snaží splnit a proto bychom aktuální misi označovanou Still Testing (pořád zkoušíme) měli mít možnost sledovat živě. Jelikož je Electron výjimečnou raketou, chceme překousnout i nepříjemný časový posun od protinožců a zprostředkovat Vám živě a česky komentované vysílání.
Tento týden byl především ve znamení příprav SpaceX na start z opravené rampy SLC-40. Nicméně mimo hlavní dění se dělo i mnoho dalších zajímavých událostí. Třeba se jedna připravovaná sonda určená pro průzkum Slunce podrobila velmi zajímavým testům. Podíváme se i na pošťuchování SpaceX a Boeingu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Vítejte u aktuálního vydání Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.
Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.
Ačkoliv již několik dní víme, že se letos nedočkáme premiérového startu rakety Falcon Heavy, stále se můžeme těšit alespoň na statický zážeh tohoto obra, nebo alespoň na jeho vývoz na startovní rampu, které mohou přijít v letošním roce. SpaceX zatím ohledně těchto událostí mlčí a tak musíme vycházet z nepřímých náznaků jako jsou třeba dostupné fotografie. Před několika hodinami se na americkém fóru nasaspaceflight.com objevilo několik snímků pořízených v uplynulých třech dnech, které ukazují, že transportní zařízení TEL by již mohlo být připraveno na Falcon Heavy.
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Listopad 2017 byl po měsících hojnosti kosmonautických událostí trochu chudší. Asi nejvíce se točil okolo soukromých zásobovacích lodí. Ať už máme na mysli aktuálně používané, jako je loď Cygnus, jež úspěšně dovezla zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, tak ty budoucí, jejímž zástupcem je miniraketoplán Dream Chaser, který se po nehodě předchozího exempláře znovu učí bezpečně přistávat. Další reportáž nám představí legendární raketu Delta II a hlavně její náklad, meteorologickou družici JPSS-1. Závěr Vesmírných výzev zmonitoruje situaci okolo startů raket společnosti SpaceX.
Když se ve středu ve 21 hodin našeho času na Floridě zapálily motory rakety Falcon 9, šlo o neklamnou známku toho, že už nám na dveře ťuká další start v podání SpaceX. Tento však bude ještě zajímavější – vůbec poprvé totiž NASA souhlasila s tím, aby Dragon vynášela raketa Falcon s již jednou použitým prvním stupněm, jedná se o druhou misi, na kterou poletí již jednou použitá přetlaková kabina lodi Dragon a aby toho nebylo málo, tak se navíc poletí z rampy 40, která byla více než rok a čtvrt mimo provoz.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
