Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Články
V listopadu jsme se po delší pauze dočkali opět startu rakety Falcon 9, tentokrát s družicemi Starlink. I okolo ISS bylo poměrně živo a to doslova, neboť opravit přístroj AMS-02 vně stanice se astronauti vydali hned dvakrát. Vstříc ISS vystartovala další zásobovací loď Cygnus. A sledovat v přímém přenosu jsme mohli test úniku kosmické lodi Starliner z rampy. Listopadové Vesmírné výzvy jsou pro vás nachystány. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Dalších 168 hodin uteklo jako voda a je čas na shrnutí kosmonautických událostí, které nám uplynulých sedm dní přineslo. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na velmi zajímavou akci, kdy se spojily tři družice od dvou agentur a vytvořily zatím nejpodrobnější globální mapu slanosti oceánu. K čemu se dá využít a jaké má cíle, bude tématem úvodu. Dále se podíváme na oslavy jednoho roku sondy InSight na Marsu, anebo na to, jak to aktuálně vypadá na Boca Chica se stavbou a uklízením Starship.
Loď Orion pro nepilotovanou misi Artemis I dorazila 26. listopadu na základnu Plum Brook v Sandusky (stát Ohio), kde podstoupí environmentální zkoušky napodobující pobyt na oběžné dráze. Čtyřměsíční testovací kampaň vystaví sestavu návratové kabiny a evropského servisního modulu vakuu, extrémním teplotám či elektromagnetickým zkouškám, které prověří, zda je loď připravena na podmínky, které zažije během třítýdenní mise k Měsíci a zpět. Cílem testů je potvrdit, že jednotlivé systémy pracují v podmínkách odpovídajících kosmickému prostoru správně, přičemž ze všech zkoušek se budou sbírat data. Jejich analýza by měla prozkoumat, zda jsou lodě Orion opravdu připraveny i na všechny další mise programu Artemis.
Raketa Electron měla na svou desátou misi pojmenovanou „Running out of fingers“ (v překladu něco jako Dochází nám prsty – pozn. aut.) měla původně odstartovat už v pátek, ale kvůli závadě na pozemním vybavení (přívodní rozvody pro druhý stupeň) se start odložil na zatím neupřesněný termín. Jde o sdílenou misi, při které bude vyneseno sedm malých družic, z nichž šest vyrobila anglická firma Alba Orbital. Velice zajímavá je však skutečnost, že při tomto startu se firma Rocket Lab pokusí o první významný krok ke znovupoužitelnost své malé rakety.
Chcete se zeptat na něco z kosmonautiky, nebo chcete jen strávit příjemný večer s desítkami dalších podobně naladěných lidí? Pak si dnes večer přijdete na své, jelikož je dnes poslední pátek v měsíci, připravili jsme pro Vás již 11. díl tradičního Pokecu s kosmonautixem. V osm hodin večer začne jako obvykle přímý přenos naplněný odpovídáním na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Stejně jako v minulých měsících tedy máte právě Vy, diváci, v rukou rozhodování o podobě našeho přenosu, který bude opět trvat něco kolem dvou hodin. Těšíme se na Vás!
ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“
Včera a dnes probíhala ve španělské Seville schůze ministrů členských zemí Evropské kosmické agentury Space19+. V dřívějších měsících jste si mohli u některých našich článků všimnout poznámky, že o osudu různých návrhů se bude rozhodovat právě na ministerském setkání, které se uskuteční koncem roku – a šlo právě o Space19+. Dvoudenního jednání se zúčastnili již zmínění ministři členských států ESA, ale přizvání byli i zástupci Slovenska a Kanady, aby diskutovali o budoucích evropských kosmických aktivitách a především o rozpočtu Evropské kosmické agentury na další tři roky.
Pokud se vše podaří, provede SpaceX v průběhu prosince hned čtyři starty – postupně má odstartovat nákladní Dragon, únik Crew Dragonu za letu, JCSAT 18/Kacific 1 a možná i další várka družic Starlink. První na řadě je zásobovací mise k Mezinárodní kosmické stanici, kterou si v tomto článku představíme. Jak už pravidelní čtenáři našeho webu vědí, vydáváme tyto články vždy po provedení zkušebního statického zážehu. V rámci této mise sice bude první stupeň zbrusu nový, ale loď Dragon zažije své již třetí nasazení.
Z fotky to tak možná nevypadá, ale aerodynamický kryt nové lehké evropské rakety Vega-C měří na výšku 10 metrů. V rámci aktuální zkoušky byl umístěn na strukturální model horního stupně, aby se simulovalo jeho spojení se skutečnou raketou. Ve zkušební komoře LEAF (Large European Acoustic Facility) v nizozemském středisku ESTEC se nyní ověřuje, jak tento kryt zvládne pekelný hluk, který je neoddělitelnou součástí startu každé kosmické rakety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
