Rocket Lab
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Články
„Žijeme v neuvěřitelné době,“ to napadne asi každého, kdo si přečte náš dnešní článek. Internet provedl revoluci informování o kosmonautice. Každý zájemce se může stát přímým účastníkem všech událostí, které byly dříve zahaleny oponou tajností. Tak schválně – čekal by někdo z Vás, že bude možné s pomocí online kamer téměř v přímém přenosu sledovat instalaci segmentů pro primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba? Je to možné! Speciální webová stránka umožňuje nastavit si rozlišení dvou různých webkamer podle toho, co Vám zrovna vyhovuje.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.
Patnáctého prosince by se k ISS měla vydat kosmická loď Sojuz TMA-19M a na její palubě budou sedět Jurij Malenčenko z Ruska, Tim Kopra z USA a Tim Peake z Velké Británie. Jelikož už jejich start klepe na dveře, je na čase, aby si prošli tradičními ceremoniály, mezi kterými najdeme třeba prohlídku historických artefaktů ve Hvězdném městečku, nebo pokládání květin ke Kremelské zdi na Rudém náměstí v Moskvě. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme video obsahující sestřih tohoto tradičního momentu vzdání holdu kosmonautickým velikánům, kteří jsou zde pochováni.
Sedm dní je za námi a náš portál Vám opět nabízí možnost nahlédnout na nový list pomyslné kroniky kosmonautiky, tedy našeho seriálu Kosmotýdeník. Dnes se můžete těšit na dvě větší zprávy, přičemž hlavně ta první není vůbec příjemná – ruská kosmická agentura bude muset hodně bojovat se mimořádně drastickým snižováním rozpočtu na další roky. Kromě toho se podíváme i na vypuštění nové čínské armádní družice a připravili jsme pro Vás také několik krátkých zpráv. Chybět nebudou ani tradiční rubriky včetně oblíbeného snímku týdne.
Firmě Aerojet Rocketdyne v těchto dnech osud opravdu přeje – poté, co společnost získala velký kontrakt na výrobu motorů pro raketu SLS, potkala ji další dobrá zpráva. Kontrakt za 200 milionů dolarů zajišťuje, že Aerojet bude vyrábět motory a nádrže pro kosmickou loď Starliner, kterou vyvíjí Boeing. Podepsaná smlouva počítá s dodávkou sedmi „shipsetů“, tedy kompletních palivových systémů pro jednu loď. Aerojet Rocketdyne už s Boeingem na tomto palivovém systému pracuje delší dobu – ostatně náhledová fotka dnešního článku byla pořízena již v roce 2012 a vidíme na ní zkušební zážeh trysky Starlineru pro manévrování na oběžné dráze.
Když se řekne RS-25, vybaví si fandové kosmonautiky motor na zkapalněný kyslík a vodík, který také pod označením SSME poháněl raketoplány při jejich cestě k obloze a po splnění mise se vracel zpátky pro další lety. Raketoplány startovaly celkem 135×, a pokaždé bychom na raketoplánu našli tři exempláře, celkem tedy za třicet let provozu se motory SSME zažehly 405× (mnohé samozřejmě několikrát) a pouze jednou došlo k drobné závadě v chodu. Nyní se motory RS-25 připravují na úplně novou roli – budou létat na nové raketě SLS. To s sebou ale nese potřebu jejich technických úprav.
Start první fáze evropsko-ruského projektu ExoMars se nezadržitelně blíží. Technici ve výrobní hale firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes dokončili přípravné práce na družici Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávacím pouzdru Schiaparelli (též označovaném jako EDM). Již v polovině prosince se obě části vydají na kazašský kosmodrom Bajkonur, na který by měly dorazit 21. a 23. prosince. Tady se družice i pouzdro dočkají důkladných kontrol a postupných příprav, které vyvrcholí připojením k raketě Proton. Její start je zatím naplánován na 14. března s tím, že startovní okno trvá do 25. března.
Před pár dny jsme na našem blogu vydali článek, ve kterém jsme informovali o přesunu hlavní konstrukce rodícího se dalekohledu Jamese Webba. V závěru jsme zmínili, že již brzy začnou technici na ukotvenou konstrukci připojovat první segmenty, která postupně vytvoří složené primární zrcadlo. Uplynulo jen několik desítek hodin a můžeme Vám přinést velmi potěšující zprávu – nástupce Hubbleova teleskopu je zase o krok blíže k realizaci. Specialisté v Goddardově středisku totiž do konstrukce usadili první segment zrcadla.
Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o plánech vozítka Curiosity, které se chystá do oblasti plné písečných dun. Nyní jsme se dočkali. Snímky, které k nám Curiosity posílá pomalu začaly odhalovat působivý terén, se kterým se vozítko zatím nesetkalo – tmavé duny tvořené z velké části olivínem. V dnešním článku Vám přinášíme jen krátký výběr fotek s vyšším rozlišením. pokud byste měli zájem o více snímků, můžete navštívit třeba portál midnightplanets.com, kde najdete mnohem více snímků, leč některé zatím pouze v náhledovém rozlišení, případně můžete využít přímo prohlížeče fotek na oficiálním webu Curiosity.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.