sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Dočkáme se dvojitého přenosu?

Odklady startů v posledních dnech přinesly velmi zajímavý moment. Na 3. října jsou totiž plánovány hned tři starty raket, které chceme komentovat a to pouze v rozmezí 11 hodin! V tomto článku se nebudeme věnovat odpolednímu startu Falconu 9 s družicemi Starlink – o jeho přenosu budeme informovat v samostatném článku v sobotu dopoledne. V tomto článku se zaměříme na dva noční starty. Ve 3:16 SELČ má z Virginie startovat raketa Antares s lodí Cygnus NG-14 a ve 3:43 by měl vzlétnout Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-04. Pokud nedojde k odkladům, mohli bychom se dočkat velmi vzácného dvojitého přenosu.

VV 2020_09

Vesmírné výzvy – září 2020

V září jsme se dočkali dlouho odkládaného startu rakety Vega pro misi SSMS. Pak se podíváme na statický zážeh FSB-1 motoru na tuhé pohonné látky pro SLS. Další velké reportáže budou patřit SpaceX. Nejprve se vydá do vesmíru na raketě Falcon další nálož družic Starlink napěchovaná pod aerodynamickým krytem a pak se zaměříme na dění na základně Boca Chica (skok Starship SN6, destrukce SN7.1, příprava SN8). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.

Vizualizace sondy Solar orbiter.

České stopy v kosmonautice – Solar orbiter

V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.

ŽIVĚ A ČESKY: Antares se 14. lodí Cygnus čeká

Na kosmodromu MARS ve Virginii se na start připravuje raketa Antares ve verzi 230+ od firmy Northrop Grumman. Start se sice musel kvůli špatnému počasí odložit, nicméně nyní se zdá, že by ke startu mohlo dojít 2. října ve 3:38 našeho času. Pokud se start podaří, vydá se zásobovací loď Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici, kam má doručit téměř 3,5 tuny nákladu. Bude se jednat již o třetí misi lodi Cygnus v rámci kontraktu CRS-2 a na palubě se nachází například 850 kilogramů zásob pro posádku, nebo 151 kilogramů potřeb pro výstupy do volného prostoru.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvanáctá várka družic Starlink

Ve změti posunů a odkladů startů posledních dnů se člověk už může snadno ztratit. Věřme však, že se situace konečně srovná a jedním krůčkem k tomuto srovnání může být start rakety Falcon 9, která by dnes v 15:17 měla vynést dalších 60 družic Starlink – půjde již o dvanáctou várku těchto ostrých družic. První stupeň na této misi bude použit podruhé, ale zato jedna polovina aerodynamického krytu zažije již svůj třetí start. Věřme, že se dočkáme úspěšné záchrany prvního stupně i obou polovin krytu. Jako obvykle budeme rádi, když zavítáte na náš živě a česky komentovaný přenos.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2020)

Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.

ANKETA: Jak naložit se záznamem přenosu v případě odkladu startu?

Skoro osm měsíců visela v pravém menu našeho webu anketa, ve které jste mohli hlasovat o nejdůležitějších kosmonautických událostech roku 2019. Ano, uznávám, že ta anketa tam byla déle než obvykle, ale jednak jsme neměli inspiraci na novou otázku a také se toho dělo (a stále děje) tolik, že jsem si na anketu, přiznám se, vůbec nevzpomněl. Dnes se to ale změnilo – stará anketa byla uzavřena (všem jménem redakce mnohokrát děkuji za hlasy!) a místo ní byla spuštěna anketa nová. Dnes jsem si totiž uvědomil, že tu máme jednu věc, u které bych rád znal Vaše názory.

Blíží se odběr vzorků z Bennu

Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.

Drobný posun mise Crew-1

NASA a SpaceX se dohodly na posunutí startu první ostré lodi Crew Dragon o zhruba týden. Nyní platí, že ke startu s čtyřčlennou posádkou dojde nejdříve 31. října v 8:40 SEČ. Nový termín má zajistit eliminaci časového konfliktu s činnostmi, které souvisí se startem a přistáním ruských lodí Sojuz. Dodatečný čas navíc umožní v klidu dokončit všechny zatím otevřené úkoly – ať už na pozemské technice nebo na ISS. Posun startu také zajistí vhodné příležitosti k provedení dodatečných zkoušek nutných k izolaci místa úniku vzduchu z ISS, pokud to bude zapotřebí. Čas navíc ocení i SpaceX, která na start připravuje loď Crew Dragon i raketu Falcon 9 – technici tak budou mít na všechny činnosti více času.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.