sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
„Právě jsem se vrátila ze zkoušení rukavic, které používám v Laboratoři neutrálního vztlaku NASA (NBL – Neutral Buoyancy Lab) při výcviku výstupů do volného kosmu. Tyto rukavice už jsem během svého výcviku používala, avšak správná úprava a nastavení rukavic je umění a i přesto nikdy nedosáhnete perfektního výsledku. Vždy je zde něco nového, co musíte zkusit, abyste se ujistili, že to v rukavicích dobře zvládnete. Je-li nějaká změna, o kterou se pokoušíme výrazná, naši odborníci na skafandr EMU naplánují takovouto zkoušku, abychom se ujistili, že nám rukavice stále padnou a jejich celková konfigurace je stále dobrá.
„Toto je druhý zápis ze závěrečné série v mém deníku, ve kterém se ohlédnu zpět za svým odletem ze stanice, přistáním a adaptací na život na Zemi! Připoutání se v Sojuzu není tak rychlé jako zapnutí bezpečnostního pásu v autě. Prostor je velice stísněný, poloha těla je nepohodlná a na některé popruhy není jednoduché dosáhnout. Jak jsem se navíc naučila během naší zkoušky těsnosti skafandru Sokol, stav beztíže tuto činnost nijak neusnadňuje, protože vaše tělo nezůstává v sedadle. Když tedy bylo všechno hotovo, byla jsem vděčná. Kyslíková i ventilační hadice byly připojeny, komunikační a biometrické kabely také, ramenní, stehenní a kolenní popruhy zapnuty. Zatím jsem je nedotáhla, protože od brzdícího zážehu a vstupu do atmosféry nás stále dělí několik hodin. Navzdory fyzické námaze při poutání jsem stále v Sokolu necítila horko, takže jsem nezapnula ventilaci skafandru a užívala si několik minut ticha navíc.
Nejhustěji obydlená místa planety, tedy vysoce urbanizované městské aglomerace na východním pobřeží USA, v západní Evropě a v Číně, denně zkonzumují nesmírné množství elektrické energie, která může být vyrobena několika způsoby. Tradiční fosilní zdroje jsou trvale neudržitelné a každý, kdo má trochu rozumu, se snaží je co nejdříve nahradit. Obnovitelné neboli zelené zdroje, jak jsou v současné době nazývány, jsou sice trvale udržitelné, avšak prozatím neposkytují dostatečný výkon pro mnohamilionové megalopole a také je nutné je co nejvíce kombinovat kvůli jejich nestabilitě. Posledním velkým hráčem je energie jaderná, která sice bezpečně pokryje požadovanou spotřebu, avšak má mnoho odpůrců, kteří se bojí o životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva. Jak takové dilema vyřešit? Pomohlo by snad přesunutí tohoto problému mimo naši planetu? Co kdybychom postavili obří elektrárnu na oběžné dráze?
Vítám vás u dalšího vydání Kosmotýdeníku, který přináší to, co přineslo právě uplynulých sedm dní v kosmonautice. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Podíváme se na události, které formovaly tento týden ve vesmíru. Nejdříve zamíříme na Kourou, kde odstartovaly dva nové satelity navigačního systému Galileo. Navštívíme kazašské stepi, kde přistála návštěvnická expedice, která byla součástí Mezinárodní kosmické stanice. Následně se zaměříme na obhlídku našich vyslanců po Sluneční soustavě. Navštívíme vozítko Curiosity a sondy Maven, podíváme se na nové fotky ze sondy New Horizons a podrobněji nahlédneme na povrch trpasličí planety Ceres. To však není vše. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Včera ve 23:29 našeho času se od zadního dokovacího portu modulu Zvezda uvolnila kosmická loď Sojuz TMA-16M. Na její palubě mířil domů jak rekordman v souhrnné délce pobytu ve vesmíru, Gennadij Padalka, tak i první dánský kosmonaut Andreas Mogensen a Kazach Ajdin Ajmbetov. Návratová kabina Sojuzu přistála ve stepích Kazachstánu dnes brzo ráno – ve 2:51 našeho času. Posádka byla v pořádku a na ISS zůstala šestičlenná sestava tvořící 45. dlouhodobou expedici, kterou vede Američan Scott Kelly.
Nová americká super raketa SLS (Space Launch Systém) se pomalu začíná rodit. Přesněji řečeno začíná vznikat její první verze nazvaná Block 1, která poslouží při misi EM-1 a pošle loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce a návštěvu libračního centra. Nás však dnes bude zajímat mise EM-2, která by měla startovat na SLS Block 1B. Ta by měla mít vylepšený druhý stupeň nazývaný Exploration Upper Stage a zároveň by měla být první pilotovanou misí lodi Orion. Mise EM-1 by měla startovat v roce 2018, zatímco mise EM-2 v roce 2021. Takové jsou plány. Nyní se však zdá, že let mise EM-2 je ohrožen nejistotou vývoje druhého stupně.
Staré známé rčení říká, že kdo si počká, ten se dočká. Nyní tato lidová moudrost platí beze zbytku. Mezi našimi čtenáři najdeme asi jen minimum těch, kteří by neznali náš seriál Kritické momenty kosmonautiky z dílny Ondřeje Šamárka. I přesto, že přestal vycházet před více než 2 roky, stále se k němu podle statistik, které máme k dispozici, vrací nemalé množství návštěv. Prakticky od začátku se čtenáři v komentářích ptali, zda se někdy toto dílo dočká převodu do hmatatelné knižní podoby. Postupem času začala tato myšlenka nabírat stále jasnějších obrysů a dnes Vám můžeme s radostí a hrdostí v srdci oznámit, že se náš společný sen stal skutečností. Kritické momenty kosmonautiky – jeden z nejoblíbenějších seriálů našeho portálu – právě vychází jako kniha.
Posledních několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Jenže sonda potřebovala poslat i data z nefotících experimentů a tak byla naplánována pauza ve zveřejňování fotek. Teď ale půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. Kráter byl pojmenován Occator a sonda DAWN jej zobrazila s rozlišením 140 metrů na pixel. Můžeme doufat, že v tomto rozlišení už to pomůže geologům lépe porozumět tomu, co je na snímku vlastně zobrazeno. Protože hlavní bílá skvrna je zdaleka tím nejjasnějším, co na planetce nalezneme, proto výsledný obrázek byl vytvořen kombinací běžné expozice a snímku výrazně podexponovaného.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
