sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
První dny dubna máme za sebou, je tu neděle a tudíž ideální čas si shrnout, co vše nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Včerejšek rozvířila zpráva o již třetím úspěšném přistání stupně New Shepard od Blue Origin a proto se mu budeme věnovat. Dále se podíváme na úspěšné zakotvení Progressu MS-2 u Mezinárodní vesmírné stanice. Nevynecháme ani dění na Marsu, nebo v Číně. Přeji vám hezké sobotní poledne a dobré čtení.
Jen necelých šest hodin předtím, než se s námi rozloučil měsíc březen odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2-1A, která dopravila na oběžnou dráhu druhý exemplář modernizované bezpilotní zásobovací lodi Progress MS-2. Ta v průběhu minulých desítek hodin postupně upravovala svou oběžnou dráhu a přibližovala se k jedinému místu, které lidé obývají mimo zemský povrch. Mezinárodní vesmírná stanice by měla novou zásobovací loď přijmout okolo osmé hodiny večer našeho času, přičemž se Progress MS-02 připojí na zadní dokovací port ruského modulu Zvezda. V tomto článku máte možnost sledovat celý manévr živě.
Jedním z prvních článků, které letos vyšly na našem portálu byl výhled na události, které byly naplánovány na první čtvrtletí letošního roku. Leden, únor a březen utekly jako voda a první kvartál tak máme za sebou. Je tedy čas zrekapitulovat, co se podařilo a hlavně zaměřit pozornost na druhé čtvrtletí. Ani v něm se totiž nudit nebudeme – příprava na premiérový start rakety SLS totiž pomalu začíná nabírat tempo. Mise EM-1 by měla odstartovat nejpozději v prosinci roku 2018. Také tento článek vychází z příspěvku, který na našem diskusním fóru publikoval uživatel JHošek, kterému velmi děkujeme za jeho aktivitu.
Videa z přípravy kosmických sond mají mezi našimi čtenáři velkou oblibu. Naposledy jsme Vás seznámili s časosběrným videem z příprav Sentinelu 3A a nyní pro Vás máme další povedený kousek. Není to nic menšího, než time-lapse záznam z předstartovních příprav evropsko-ruského programu ExoMars 2016. Ve videu s rozlišením až 4K uvidíte například umísťování pouzdra EDM na vrchol sondy TGO, ale i vývoz na startovní rampu a samotný start.
Třetího dubna roku 2014 startovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Atlas V a pod jejím aerodynamickým krytem se ukrýval nejnovější příspěvek do systému DMSP (Defense Meteorological Satellite Program). Jak již název napovídá jde o meteorologické družice, jejichž údaje jsou přístupné americké armádě. Satelit vypuštěný v dubnu 2014 byl v pořadí již devatenáctou družicí tohoto systému a do dnešních dnů se nedočkal nástupce. V těchto dnech zástupci americké armády potvrdili, že o svůj nejnovější meteorologický satelit přišli.
První exemplář modernizované lodi Progress se na cestu k ISS vydal 21. prosince roku 2015. Tehdy jsme Vám celý start zprostředkovali prostřednictvím živého, česky komentovaného přenosu. Od té doby uběhlo čtvrt roku a to je neklamná známka toho, že nás čeká další start lodi Progress – opět jde o modernizovanou verzi MS a vzhledem k pořadí proto o aktuální lodi hovoříme jako o Progressu MS-2. Termín startu je zatím stanoven na dnešní večer – k zážehu motorů rakety Sojuz 2-1a by mělo dojít v 18:23:58 středoevropského letního času a i tentokrát pro Vás bude připraven česky komentovaný přenos.
Ve včerejším krátkém článku jsme Vás seznámili s fotkami a videem, které vznikly při vývozu rakety Sojuz na startovní rampu kosmodromu Bajkonur. Na dnešek je naplánován start tohoto nosiče, který by měl na oběžnou dráhu dopravit zásobovací loď Progress MS-02. Jak již název napovídá, jde o druhý exemplář modernizované verze ruské automatické lodi Progress. Jak ale může vyšlapat cestu pilotovaným Sojuzům? Nebo jak bude probíhat příprava na start i samotný let? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v našem dnešním článku.
V úterý ráno byla vyvezena raketa Soyuz 2-1A, na jejíž špici je usazena nákladní loď Progress MS-02. Jedná se o druhý exemplář vylepšeného Progressu, který se vydá k ISS. Tím pokračuje velice rušné období u Mezinárodní vesmírné stanice. Před týdnem startovala loď Cygnus, která už se mezitím se stanicí spojila a za zhruba další týden po Progressu bude startovat ještě loď Dragon. Progress doručí na stanici více než dvě a půl tuny zásob, paliva, vody a vědeckých experimentů. Ve středu by se měl od stanice odpojit předchozí Progress M-29M, aby udělal místo pro novou loď. Ta by měla u ISS zůstat až do října, kdy bude naložena odpadky a poté shoří v atmosféře.
Pomalu ale jistě se blíží velice sledovaná událost pro velké množství fanoušků kosmonautiky – další start soukromé firmy SpaceX. Do služby se vrací zásobovací loď Dragon, která poletí poprvé od havárie z 28. června minulého roku. Dragon také poletí poprvé na nově vylepšené verzi rakety Falcon 9, můžeme se tedy opět těšit na další pokus o přistání. I když by byla raketa schopná přistát opět na pevnině, SpaceX se pokusí o přistání na plovoucí plošině, protože to se jim zatím nepovedlo a právě tento mód je potřeba plně ovládnout pro náročnější starty. Dnešní článek se ale nebude věnovat startu samotnému, ale nafukovacím modulům. V trunku Dragonu se totiž bude ukrývat dlouho očekávaný nafukovací modul BEAM, který se připojí k Mezinárodní vesmírné stanici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
