Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Články
Asi se Vám už stýskalo po startech raket Falcon, že? V tom případě pro vás máme dobrou zprávu. Na Vandenbergově základně v Kalifornii se připravuje další start tohoto nosiče z dílny SpaceX. Za zmínku určitě stojí, že tato raketa použije první stupeň, který již jednou startoval. Úkolem mise, jejíž start je zatím plánován na 29. března,je dopravit na polární oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 625 kilometrů již pátou várku deseti komunikačních družic Iridium NEXT. Jako obvykle Vás v tomto článku podrobně seznámíme s celou misí a pokusíme se odpovědět na nejčastější otázky.
Trysky raketových motorů zažívají extrémní tlaky a teploty, takže jejich výroba je složitá, dlouhá a samozřejmě také drahá. Odborníci z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) proto navrhli a vyzkoušeli nový inovativní přístup k výrobě trysek, který může výrazně snížit cenu a dobu vývoje. Odborníci použili metodu označovanou jako LWDC (Laser Wire Direct Closeout), která byla vyvinuta a vylepšena v NASA a která nespočívá ve výrobě dílů po vrstvách z prášku, ale tiskne z drátu. Díky této metodě by se měla délka výroby trysek raketových motorů zkrátit ze současných měsíců na týdny.
Bez elektřiny to samozřejmě při kosmických letech většinou nejde. Hledání vhodných zdrojů komplikoval až do nedávna fakt, že bylo málo plutonia pro termoelektrické generátory, což se nyní mění a některé budoucí mise mohou doslova odhodit solární panely. Naše hlavní téma je tedy jasné. V těch dalších si samozřejmě shrneme všechny zajímavé a podstatné události kosmonautiky v uplynulém týdnu. Těšit se můžete na sestavování druhé nejsilnější rakety světa, nebo schválení evropské mise, zabývající se zkoumáním podmínek na exoplanetách. Další Kosmotýdeník je připraven, přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.
Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů. Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.
Pokud jste ve středu večer sledovali start rakety Sojuz-FG, pak jistě víte, že kosmická loď Sojuz MS-08 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Následovaly dva dny samostatného letu, které byly ve znamení zvykání si na stav beztíže a také ve znamení manévrů, které loď přivedly až k Mezinárodní vesmírné stanici. Spojení se staničním modulem Poisk proběhlo jen pár hodin před vydáním tohoto článku, ve kterém se detailně podíváme na tři muže, kteří budou půl roku žít a hlavně pracovat na ISS. Někdy se stane, že posádka, která letí na ISS není příliš zkušená a sedí v ní astronauti, kteří zatím sbírají první zkušenosti. To ale pro tuto posádku neplatí – všichni tři totiž mají za sebou minimálně jednu misi. A i když se může zdát, že pozornost si zaslouží jen Andrew Feustel, v mnoha ohledech jsou zajímaví i jeho kolegové.
Indové zatím k Měsíci dostali jedinou sondu a hned druhé sousto si vzali pořádně velké – jejich mise Chandrayaan-2 se totiž bude skládat z orbiteru, landeru a šestikolového roveru. Půjde tedy o mimořádně smělou a komplexní misi. Je proto velká škoda, že se Indové více nechlubí dosaženými pokroky. Ke startu na raketě GSLV původně mělo dojít ještě v první polovině letošního roku, ale dnes byl oznámen odklad startu na říjen. Nyní jsme se však díky časopisu Times dozvěděli alespoň základní informace o stavu příprav této zajímavé mise.
Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.
V posledních dnech je z hlediska předstartovních příprav teleskopů zaměřených na exoplanety, slyšet hlavně o americkém programu TESS, který má letět na Falconu 9 již za pár týdnů. Ale nesmíme zapomínat, že i Evropa má jedno horké želízko v ohni. Teleskop CHEOPS nebude vyhledávat nové exoplanety jako to má dělat TESS, ale místo toho bude studovat ty již objevené u jasných, blízkých hvězd. Použije metodu ultrapřesné fotometrie, aby velmi precizně změřil velikost mnoha planet od rozměrů Země po rozměry Neptunu. Kombinací dat o přesné velikosti, která poskytne CHEOPS, s existujícími údaji o hmotnosti exoplanet, bude možné určit hustotu těchto světů a částečně i jejich složení. Pokud máte zájem, můžete si nyní slepit papírový model tohoto teleskopu.
Je pravda, že v současné době není v provozu žádná technologie, která by servisovala družice, ale firma Orbital ATK připravuje možná ještě na konec letošního roku misi MEV-1, která by měla ozkoušet základní principy. Na letošní konferenci SATELLITE 2018 představila firma Orbital ATK novou generaci technologií určených pro servisování družic na oběžné dráze. Konkrétně jsme se dočkali představení dvou projektů: MEPs (Mission Extension Pods) a MRV (Mission Robotic Vehicle). Tyto dva projekty se mají připojit k vyvíjenému programu MEV (Mission Extension Vehicle), čímž vytvoří soubor produktů, který prodlužuje životnost družic na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
