NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Články
Na jubilejním stém exempláři evropské rakety Ariane 5 poletí dvě telekomunikační družice postavené ve Spojených státech – Horizons 3e a Azerspace 2/Intelsat 38 mají na svou cestu vyrazit ve 23:53 SELČ, kdy se otevírá 45 minut dlouhé startovní okno. Ariane 5 měla premiéru v roce 1996 a doposud dokázala dostat do vesmíru 205 družic, z nichž většinu tvořily velké telekomunikační aparáty, které fungují na geostacionární dráze. Většinou také létaly po dvojicích, aby využily velkou sílu tohoto nosiče. Ale mezi stovkou startů bychom našli i vědecké náklady – třeba sondu Rosetta či observatoře Herschel a Planck a zapomenout nemůžeme ani na 12 navigačních družic Galileo.
Náš pětidílný seriál mapující vývoj připravované rakety BFR od společnosti SpaceX se dnešním vydáním přehoupne do své druhé poloviny. I dnes se podíváme na přeloženou část obřího článku, který vyšel před několika týdny na webu nasaspaceflight a který má dohromady kolem deseti tisíc slov. Na přípravě tohoto anglicky psaného originálu pracovalo několik měsíců několik specialistů z tamního fóra a právě díky tomu se podařilo do článku dostat ověřené a v mnoha případech i doposud nezveřejněné informace. Minulý díl končil v roce 2014, kdy se experti z webu NSF pustili do simulací a předpokladů podoby rakety BFR, o které byly k dispozici jen hrubé náznaky.
Ocelová konstrukce s hmotností 700 tun, na které bude před startem stát nová evropská raketa Ariane 6 – to je startovní stůl. Nyní byla dokončena jeho hrubá příprava. Stůl je tak velký, že musel do Francouzské Guyany dorazit rozložený na několik dílů. Zásilky se do Jižní Ameriky dostaly v únoru lodí a po kontrole došlo k jejich sestavení zhruba 250 metrů od vznikající rampy. Přesun dílu vysokého 4 metry, dlouhého 20 metrů a širokého 18 metrů na finální místo nebyl snadný úkol. Nejprve byla konstrukce nadzvednuta pomocí hydraulických zvedáků a dva speciální transportéry pak převezly stůl na jeho stanoviště.
Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.
Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Lodě HTV, které k Mezinárodní vesmírné stanici vypravuje japonská kosmická agentura jsou díky svému vzhledu nezaměnitelné s ostatními dopravními prostředky. Na první pohled je poznáte podle zlaté izolační fólie, která pokrývá celé válcovité tělo. Dnes bychom se měli dočkat startu již sedmého exempláře této lodi. Na její palubě bychom našli 4764 kilogramů nákladu včetně nových baterií, které budou na ISS použity místo dosluhujících starých exemplářů. Rádi bychom Vás pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.
Evropská kosmická agentura se může pochlubit špičkovými družicemi, které vědcům pomáhají pokročit ve snaze o pochopení naší planety a procesů, které na ní probíhají. Nyní ESA představila tři návrhy na nové průzkumníky Země. Tyto návrhy nyní budou soupeřit proti sobě a vítěz se stane desátým zástupcem programu Earth Explorer. Selekce tří finalistů je důležitým krokem v několik měsíců dlouhém výběrovém procesu. Vše začalo už v září 2017, kdy ESA zveřejnila výzvu k posílání návrhů. Poradní výbor pro pozorování Země (ACEO) v rámci ESA nakonec obdržel 21 návrhů a po důkladném posouzení doporučil k podrobnější studii tři projekty – Stereoid, Daedalus a G-Class.
V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.
Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
