ThrustMe
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
Reprezentantka Zoe Lofgren zveřejnila 3. února dopisy, které zaslala úřadující správkyni NASA Janet Petro a dalším vědeckým agenturám ve kterých žádá o informace o tom, jak dodržují prezidentské exekutivní příkazy týkající se opatření pro diverzitu.
Startup OurSky v Los Angeles oznámil 4. února fúzi s výrobcem dalekohledů PlaneWave Instruments. Cílem fúze je vytvoření Observable Space, vertikálně integrované společnosti pro softwarové a hardwarové produkty.
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Kanadský startup Wyvern začal 3. února veřejně sdílet snímky z pozorování Země ze svých družicových senzorů s vysokým rozlišením v rámci programu Open Data Program.
Společnost Boeing oznámila ztráty v programu CST-100 Starliner za rok 2024 více než půl miliardy dolarů. Kumulované ztráty programu tak přesáhly 2 miliardy dolarů.
Články
Společnost ABL Space Systems včera na svém profilu na sociální síti X oznámila, že její raketu RS1 19. července po předletovém statickém zážehu zachvátily plameny, které jí způsobily neopravitelné poškození. Fotografie sice nejsou k dispozici, ale týmy expertů již vyšetřují příčinu, která k anomálii vedla. Firma také přislíbila, že bude poskytovat nové informace, až vyšetřování pokročí. Raketa RS1 má za sebou zatím pouze jeden start – v lednu 2023 odstartovala z kosmodromu PSCA na aljašském ostrově Kodiak. Z přípravy na tento start pochází také použitá náhledová fotografie dnešního článku. Krátce po startu však raketu potkala anomálie a nosič havaroval. Druhý start měl přijít někdy v červenci opět z rampy LP-3C. Nyní je však jisté, že se bude muset vyrobit nová raketa, což start výrazně zpozdí.
Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.
V šedesátých letech 20. století, kdy vrcholila kosmická horečka a Spojené státy se snažily dostat své astronauty na Měsíc, vzniklo mnoho technologických inovací, které našly uplatnění i mimo oblast kosmonautiky. Mnohé projekty významným způsobem změnily životy celé řady lidí na celém světě. Jedná se tedy o další z celé řady důkazů, že kosmonautika a s ní spojené technologické objevy opravdu pomáhají i běžným lidem. Jedním z těchto nečekaných přínosů byla významná zlepšení v oblasti lékařské péče, konkrétně v technologii dialýzy…
Zatímco v minulém dílu jsme psali, že konstrukce obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway je ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v Turíně připravována na strukturální zátěžové testy, nyní se již nachází uprostřed testů. Při zátěžových zkouškách je testováno, zda konstrukce modulu odolá silám, kterým bude vystavena při vynesení na oběžnou dráhu a provozu v kosmickém prostoru. Na fotografii z června 2024 je zachycen přesun modulu z integračního na testovací stanoviště.
Když sonda Juno provedla 12. května letošního roku svůj již 61. průlet nejnižším bodem eliptické dráhy kolem Jupiteru, zachytila palubní kamera JunoCam na severní polokouli obří plynné planety snímek, který byl později na Zemi lehce upraven, aby lépe vynikly jeho barvy. Fotografie nabízí podrobný pohled na divoký tanec mraků a bouří v oblasti, kterou vědci označují jako folded filamentary region. V těchto oblastech dochází k rozpadu zonálních proudů, které vytvářejí známé pruhované obrazce v oblacích Jupiteru, což vede ke vzniku turbulentních obrazců a oblačných struktur, které se rychle vyvíjejí v průběhu pouhých několika dní.
Kosmotýdeník tradičně přináší přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní na poli kosmonautiky. I tentokrát bylo o čem psát. Hlavní téma tentokrát obstaral neúnavný rover Curiosity, který při svém brázdění Marsu nechtěně svými koly rozbil kámen a objevil čistou síru! Nečekaný objev zaujal vědce, na Marsu nebylo doposud nic takového k vidění. V dalších tématech si shrneme aktuální stav připravenosti lodi Starliner k návratu zpět na Zemi a podíváme se i na plány na deorbitaci Mezinárodní kosmické stanice, či test přistávacích nohou pro raketu New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Mezinárodní vědecký tým využil data ze sondy LRO a objevil v nich důkazy o přítomnosti jeskyní pod povrchem Měsíce. V rámci opakované analýzy dat nasbíraných v roce 2010 přístrojem Mini-RF (Miniature Radio-Frequency), se týmu expertů podařilo objevit čtyři důkazy o tom, že se jeskyně táhnou ze spodní části vertikálního otvoru v terénu do vzdálenosti více než 60 metrů. Zmíněná díra se nachází cca 370 kilometrů severovýchodně od Mare Tranquillitatis, kde před 55 lety proběhlo první pilotované přistání na Měsíci. Celkový rozsah jeskyní neznáme, ale podle vědců se mohou táhnout i kilometry daleko.
Před 30 lety, 16. července 1994 astronomové udiveně sledovali následky dopadu prvního z mnoha kousků komety Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru. Tato událost vyvolala (kromě jiného) také zájem o obor planetární obrany, protože se lidé začali ptát, zda by lidstvo bylo schopno nějakým způsobem zabránit podobné situaci, která by hrozila u Země. Evropská kosmická agentura se nyní v rámci programu Space Safety chystá udělat další krok na cestě k odpovědi na tuto otázku. Zástupci programu totiž obdrželi povolení zahájit přípravné práce na další misi z oboru planetární obrany. Vybraný projekt dostal jméno RAMSES (Rapid Apophis Mission for Space Safety).
Kosmonautika je obor plný odkladů a proto je malým zázrakem, když se něco podaří urychlit a v tomto případě jde dost možná o zázrak nikoliv malý, ale dost velký. Když 12. července vyrazil Falcon 9 z rampy SLC-4E na misi Starlink 9-3, nikdo netušil, jak dramatický průběh bude tato mise mít. První stupeň sice úspěšně přistál na mořské plošině, ale horní stupeň se potýkal s únikem kapalného kyslíku, druhý zážeh kvůli poškození motoru neproběhl, dráha tak nebyla zakulacena a všech 20 družic Starlink se i přes velkou snahu ze strany SpaceX nepodařilo udržet na oběžné dráze. Federální letecký úřad FAA oznámil, že starty Falconů povolí, až se seznámí s výsledky vyšetřování od SpaceX. Zdálo se, že Falcony čeká pauza trvající týdny, spíše měsíce, což by mělo na celou americkou kosmonautiku neblahý vliv.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
