sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Články
Fanoušci kosmonautiky po celém světě to nemají jednoduché – rakety startují v jakoukoliv denní či noční hodinu a pokaždé se na světě najde oblast, ve které fandové kosmonautiky naříkají, že jim zrovna tenhle start vychází na noční hodiny. Nyní tento Černý Petr připadl na Evropu, která bude v úterý ve 3:19 většinou tvrdě spát. Ale věříme, že si aspoň pár fanoušků kosmonautiky nařídí budíky, aby mohli sledovat start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi sítě Starlink. Odměnou nám bude například pokus o již čtvrté přistání prvního stupně, který Vám přineseme živě a s českým komentářem.
V loňském roce začala firma SpaceX budovat na nízké oběžné dráze obří družicovou síť Starlink, která má umožnit vysokorychlostní a spolehlivé připojení k internetu prakticky odkudkoliv. V letošním roce by se mělo budování této sítě rozběhnout naplno – každý měsíc nás čekají dva starty Falconů pro tento účel. Však by se možná už koncem letošního roku mohli zákazníci v severní Americe dočkat spuštění pilotního provozu této služby. V noci na úterý nás čeká další start s družicemi Starlink a v tomto článku Vám přineseme všechny důležité informace, které s touto misí nějak souvisí.
Vážení čtenáři, v tomto článku se nedozvíte žádné aktuality z kosmonautiky. Pravidelní uživatelé našeho webu ale již dobře vědí, že čas od času využijeme článku k tomu, abychom našim čtenářům sdělili nějakou významnou novinku, která má souvislost s naším webem. Nejinak je tomu i tentokrát. Když jsme spouštěli náš blog, nebyly jeho součástí komentáře – ty jsme aktivovali až o téměř tři měsíce později. Náš web fungoval s takto nastavenými komentáři více než sedm let. Nyní však pomalu přichází čas udělat v tomto systému určité změny.
Vítám vás u prvního Kosmotýdeníku roku 2020 a bez dlouhých úvodů pojďme rovnou na věc. Pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které se staly v minulém týdnu, vás tentokrát vezme k obsáhlému tématu, kterým je snaha společnosti SpaceX uspět v armádním tendru Fáze 2, která sebou nese i úpravu aerodynamických krytů, nebo novou mobilní obslužnou věž. Prohlédneme si také, jak tráví volný čas na palubě stanice americká astronautka Christina Koch, anebo se podíváme na výjezd hotového centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I. Přeji vám pěkné čtení, hodně štěstí v novém roce a pěknou neděli.
Britská společnost Skyrora se na svém Twitteru pochlubila tím, že zákazníci si mohu objednávat vynesení nákladů už na rok 2022. Jelikož jsme se tomuto nosiči ještě nevěnovali, přichází nyní ideální chvilka, abychom se zmínili o očekávaných parametrech. Raketa Skyrora XL se bude řadit mezi malé a lehké nosné rakety. Jejím úkolem má být vynášení malých družic na heliosynchronní dráhy ve výšce 500 – 1000 kilometrů a na dráhy polární ve výšce 200 – 1000 kilometrů, přičemž nosnost na polární dráhu ve výšce 600 km by měla být 320 kg.
Vozítko Mars rover 2020 má za sebou první pozemskou jízdu a tak nic nebránilo tomu, aby mohl být koncem prosince vystaven na odiv zástupcům médií, kteří přijeli do kalifornské Jet Propulsion Laboratory, aby si nové vozítko prohlédli, než bude složené a zabalené před cestou na druhý konec Spojených států – na Floridu. Dlouho plánovaný přesun by měl proběhnout už v únoru letošního roku a na Floridě pak na rover čekají závěrečné předstartovní zkoušky. Ty jsou nezbytné k tomu, aby mohlo tohle vozítko v červenci vyrazit na raketě Atlas V vstříc k Marsu.
Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.
Vždy když do výslužby odejde nějaká raketa, zavírá se tím jedna etapa kosmonautiky, končí kapitola, kterou dané rakety pomáhaly psát. V pátek 27. prosince si svou derniéru připsala raketa Rokot, která v 0:11 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck na severu Ruska. Na své palubě nesla tři komunikační družice Gonec-M, které zamířily na nízkou oběžnou dráhu. V dnešním článku bude řeč nejen o tomto konkrétním startu, ale i o nosiči samotném, který již patří do kosmonautických archivů. Věděli jste třeba, že právě tahle raketa byla u zrodu dnes tolik populárních cubesatů?
Asi nejočekávanější událostí byla v prosinci nepilotovaná mise nové kosmické lodi Starliner. Kromě ní se do kosmu vydaly i dvě zásobovací lodě, konkrétně Dragon a Progress. Obě samozřejmě mířily vstříc ISS. I na kosmické stanici, respektive na jejím povrchu bylo živo, neboť se opravoval přístroj AMS-02, který původně nebyl pro prováděné opravy na oběžné dráze konstruován. SpaceX vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Kacific-1 / JCSat-18. Evropa v prosinci vynesla do vesmíru dlouho očekávaný teleskop CHEOPS, který pořádně prozkoumá vybrané exoplanety. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
