sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Bandwagon-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

L3Harris Technologies

Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.

ISS

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.

NASA

Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Články

ŽIVĚ: Astronautky dokončí výměnu akumulátorů

Christina Koch a Jessica Meir – dvě americké astronautky, které jsou prý zároveň nejlepšími kamarádkami, společně na podzim loňského roku absolvovaly první čistě ženský výstup do volného prostoru. Tento týden si společnou kosmickou vycházku zopakovaly a hned v pondělí na ně čeká ještě jeden výstup do volného prostoru. Při této kosmické vycházce obě astronautky dokončí instalaci aktuální várky nových akumulátorů, do kterých se ukládá elektrická energie z fotovoltaických panelů, aby se dala využít v době, kdy stanice přelétává nad noční stranou Země. Nové lithium-iontové kusy nahradí staré nikl-vodíkové, které mají menší kapacitu.

Kosmotýdeník 383 (13.1. – 19.1.)

Týden utekl jako voda a je tu další Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn událostí, které se staly v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu nebudeme překvapivě věnovat In-Flight Abort testu, ale velmi zajímavé studii NASA a NOAA ohledně dlouhodobého měření teploty. Podíváme se, jak se došlo k tomu, že rok 2019 byl druhý nejteplejší v celé historii vědeckého měření. Nevynecháme však ani další události týdne. Podíváme se do Francouzské Guyany na start Ariane 5, anebo na nácvik nástupů astronautů do Crew Dragonu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

thumbnail

Jak velké jsou rakety SpaceX?

Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.

Čínska kozmonautika v roku 2019

Čínska kozmonautika bola v roku 2019 úspešná. V tomto roku bolo uskutočnených v Číne 34 štartov, z toho dva boli neúspešné. Tým sa podarilo splniť agendu 30+ (v roku bolo plánovaných min. 30 štartov). Jeden neúspešný štart mala na svedomí raketa CZ-4C (družica Yaogan 33) a druhý raketa OS-M1 (družica Lingque 1B) súkromnej spoločnosti OneSpace. Kozmonautické top udalosti v Číne roku 2019 boli dve. Prvou bolo úspešné pristátie sondy Change´4 na odvrátenej strane Mesiaca a jej spoľahlivé fungovanie (až do súčasnosti) a druhou návrat do služby najťažšej čínskej rakety súčasnosti CZ-5.

ŽIVĚ A ČESKY: Unikne Crew Dragon od letící rakety?

ODKLAD NA NEDĚLI
Nalijme si čistého vína – tenhle test bude opravdu mimořádně atraktivní. SpaceX při něm vyzkouší fungování záchranného systému lodi Crew Dragon, která má za pár měsíců vozit na ISS astronauty, v těch nejhorších podmínkách – během fáze největšího aerodynamického odporu. Jakmile loď pomocí motorů SuperDraco odletí od rakety, dá se očekávat, že nosič bude odporem atmosféry zničen. Pro tento první stupeň to bude již čtvrté a zároveň poslední nasazení, konstrukce stupně druhého je silně zjednodušená a chybí zde třeba motor. Ještě váháte, zda si pustit náš sobotní komentovaný přenos? Pak Vám řeknu, že čas zkoušky nám přeje – má se letět v sobotu po poledni. Okno trvá 4 hodiny a otevírá se ve 14:00.

Crew Dragon a Starliner na cílové rovince

Program komerčních dopravců, kteří se pomalu ale jistě chystají vynášet posádky k Mezinárodní kosmické stanici, je v cílové rovince. Nyní se rozhodne o mnohém a pro celý program je to pravděpodobně nejdůležitější okamžik. V posledních týdnech a měsících se celý proces výrazně posunul k vysněnému cíli, kterým zůstává první posádka, která bude soukromou lodí vynesena k ISS a zároveň také start první pilotované lodi z USA od dob uzemnění raketoplánů. Administrátor NASA, Jim Bridenstine, nedávno přinesl dvě prohlášení o aktuálním stavu ve společnostech SpaceX a Boeing. Pojďme se tedy podívat na to, jak na tom obě společnosti jsou. Mnoho informací v článku pak zaznělo při posledním zasedání panelu ASAP, který hodnotí připravenost obou pilotovaných lodí k prvnímu letu s posádkou.

ŽIVĚ: První evropský start letošního roku

První letošní start rakety Ariane 5 klepe na dveře. Nejsilnější evropská raketa by měla ve čtvrtek večer našeho času vynést dvě telekomunikační družice – indickou a evropskou. Právě evropský Konnect si zaslouží významnou pozornost. Jde o první družici, která vznikla v rámci programu, který má zajistit, že evropské firmy budou zásobovat trh telekomunikačních družic konkurenceschopnými produkty. Tato družice pokryje svým signálem Evropu a Afriku a o její vývoj se postarala firma Thales Alenia Space, provozovat ji bude společnost Eutelsat a dohled nad celým projektem držela agentura ESA.

Zrod rakety Alpha

V počátcích letů do vesmíru se velmoci předbíhaly ve velikosti a síle svých raket. Zato v současnosti je trend spíše opačný. Nejvyužívanější rakety patří do střední třídy a ekonomicky zajímavé začínají být i malé kosmické nosiče s kapacitou do cca 1 tuny na nízkou oběžnou dráhu, protože družice této váhové kategorie zažívají doslova boom, který má na svědomí hned několik faktorů, ale asi největším z nich je samozřejmě cena a tedy i dostupnost. Prakticky to znamená, že již dnes jsou větší univerzity schopny vyrobit si vlastní družici a díky tomu roste poptávka po vhodných nosičích, jejíž počet logicky stále stoupá. Provozovatelé malých družic byli přitom ještě do nedávna odkázáni na sdílené a drahé starty na větších nosičích. Jenže situace se mění a v budoucnu bychom mohli být svědky více startů za rok malých nosičů, než těch velkých. Že tato myšlenka není žádná utopie, ukazuje i nová raketa Alpha společnosti Firefly Aerospace.

Ruský Orel se dává nesměle do pohybu

Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.