Spaceo
Skupina evropských společností zajistila vládní finanční prostředky na testování demonstrátoru de-orbitační plachty do roku 2028. Uskupení vede portugalský startup Spaceo, který plánuje v roce 2027 demonstrační misi de-orbit.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Skupina evropských společností zajistila vládní finanční prostředky na testování demonstrátoru de-orbitační plachty do roku 2028. Uskupení vede portugalský startup Spaceo, který plánuje v roce 2027 demonstrační misi de-orbit.
Indický startup SkyServe, zabývající AI a počítači, navázal spolupráci s laboratoří Jet Propulsion Laboratory. Předmětem spolupráce je testování modelů umělé inteligence na družici D-Orbit.
Čínská společnost Galactic Energy vynesla na oběžnou dráhu osm družic. Šest družic byly Yunyao-1 a zbylé dvě AIRSAT. Družice vynesla raketa na tuhá paliva Ceres-1.
Společnost Cambrian Works oznamuje, že byla vybrána společností AFWERX pro kontrakt Direct-to-Phase II zaměřený na technologie Alternate Position Navigation and Time (A-PNT).
Společnost SES se sídlem v Lucembursku uvedla, že se rozhodla zredukovat své představenstvo z 11 na devět členů a zároveň navrhla dva nové ředitele s rozsáhlými zkušenostmi s vedením americké národní bezpečnosti a obrany.
V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.
Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.
Články
V době, kdy má čínská sonda Chang’e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO. Rusko uskutečnilo několik úspěšných a několik neúspěšných pokusů o přistání automatů, které by dopravily vzorky měsíčních hornin do pozemských laboratoří. Prvním neúspěšným byla Luna 15, která po selhání tvrdě dopadla na měsíční povrch v Moři krizí (Mare Crisium) 21. července 1969 v době, kdy probíhala mise Apolla 11. Prvním plně úspěšným pokusem byla Luna 16. Ta přistála dne 20. září 1970 v Moři Hojnosti (Mare Fecundítatis), návratové pouzdro se vzorky měsíčních hornin pak přistálo na Zemi 24. září 1970.
Hned v první prosincový den nás čeká jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku. Na Měsíci by totiž měla přistát čínská sonda Chang’e 5, která zde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Nepůjde přitom jen o povrchový materiál, ale i o vzorky odebrané jádrovým vrtákem možná až z dvoumetrové hloubky. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který poběží zhruba pět dní – bude pokrývat fázi přistávání, povrchových činností, startem vzletové části, která opustí povrch, spojení s orbitálním úsekem, přenos vzorků a skončí oddělením vzletového modulu. Díky tomu, že bude článek připnutý na nejvyšší pozici našeho webu, budou mít čtenáři vždy aktuální informace na jednom místě, aniž by museli cokoliv hledat.
Některé soukromé firmy v současnosti vyvíjí suborbitální systémy schopné dopravovat turisty k pomyslné hranici kosmického prostoru. Tím však naše ambice zajisté nekončí. Mnohem složitějším, ale o to atraktivnějším krokem bude rozvinutí kosmického turismu až na oběžné dráhy. Část pozemské zábavy se pak může postupně přesouvat do kosmu. Nejde však jen o zábavu. Takové počínání může být i velmi užitečné, protože to poskytne potřebné finance. Zjednodušeně řečeno, vesmír v sobě v podstatě ukrývá odpověď na všechny lidské problémy. Tak snadné to samozřejmě není, protože prostor nad naší krásnou planetou je velmi nehostinným místem a řešení našich problémů, jak známo, „nedává“ rozhodně zadarmo. Logickým krokem kupředu se zdají komerční vesmírné hotely, které se mohou postupně rozvíjet z menších modulárních stanic až po složité soběstačné komplexy a osobní vesmírné rezidence. Představa je to sice hezká, ale stále ještě vzdálená. Vývoj civilizace nám ale napovídá, že se bez kosmického průmyslu a expanze za hranice Země v budoucnu tak nebo tak neobejdeme, ba co víc, na lidské expanzi do kosmu možná závisí celá budoucnost lidského druhu, tedy
Evropské vozítko Rosalind Franklin dostalo mladšího brášku – hračku pojmenovanou ExoMy. Evropská kosmická agentura dala volně ke stažení nejen nákresy, ale i software pro výrobu zmenšené (a zjednodušené) verze marsovského vozítka. Svou vlastní hračku můžete mít také – stačí 3D vytisknout dílky, sestavit je a pak případně doladit programové vybavení. Šestikolový model marsovského roveru ExoMy navrhli odborníci z Planetary Robotics Laboratory, která spadá pod ESA. Tito lidé se zaměřují na vývoj pohyblivých platforem a navigačních systémů, které se mohou využít u evropských planetárních misí.
K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce. Kromě materiálu z Měsíce získaném díky sondě Čchang-e 5 by se začátkem prosince mohly do rukou vědců dostat i vzorky z planetky Ryugu. Jde o planetku s číslem 162173, která byla objevena v roce 1999. Jde o planetku patřící do skupiny Apollo. Má takovou dráhu, že je pro Zemi potenciálně nebezpečná.
Včera ve 13:58:53,659 SEČ zahájila sonda Chang’e 5 17 minutový motorický manévr LOI-1 vedoucí k jejímu navedení na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Sonda k tomu využila svůj hlavní motor o tahu 3 kN. Včerejší motorický manévr LOI-1 upravil rychlost sondy Chang’e 5 o cca 400 m/s (při spotřebě 1000 kg pohonných látek) a byl později v noci následován drobnou korekcí. Na základě neoficiálních údajů měla následná oběžná dráha okolo Měsíce výšku periselenia 217 km, výšku aposelenia 5585 km, sklon 45,7° a dobu oběhu 7 hodin, 52 minut a 21 sekund.
Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které se staly v uplynulých sedmi dnech, opět přichází v pravé nedělní poledne. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na zajímavý evropský projekt, který vznikl ve spolupráci ESA a soukromé firmy a jeho produktem je přístroj na výrobu kyslíku z měsíčního regolitu. Velmi nadějný výzkum by mohl zásadně zlepšit dostupnost této cenné komodity budoucím astronautům na Měsíci. Budeme se však věnovat i pěstování ředkviček na Mezinárodní kosmické stanici, či skvělým záběrům z mise Return to sender rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Minulý díl Vesmírné techniky byl takovým základním představením systémů, které v kosmických lodích a na stanicích zajišťují optimální podmínky pro lidskou posádku. Dnes se zaměříme na systém ze všech nejdůležitější. Bez dýchatelné atmosféry by totiž nemohla existovat žádná kosmická mise. Je potřeba zajistit nejen optimální složení vzdušné směsi, ale i její tlak či teplotu.
Neletový testovací exemplář lodi Orion určený ke strukturálním zkouškám se označuje zkratkou STA (Structural Test Article). Nyní dokončil transport přes téměř celé Spojené státy, když 24. listopadu dorazil na Langley Research Center ve městě Hampton ve Virginii. Zde se bude připravovat na sérii testovacích dopadů na vodu. Pravidelní čtenáři už správě tuší, že se k těmto vizuálně velmi působivým zkouškám použije zdejší ikonická konstrukce Landing and Impact Research Facility známá také pod přezdívkou gantry, tedy portál. Zkoušky tedy opět přinesou působivé fotky, ale hlavně tím inženýři budou moci získat cenná data o chování kabiny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
