sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nevysávejte tento experiment!

Příkaz „nedotýkat se“ jste mohli vidět třeba v galerii u obrazu, který namaloval Matisse, nápis „nevysávat“ na experimentu Matiss na palubě ISS. Jeho úkolem bylo testovat antibakteriální vlastnosti hydrofobních (vodu odpuzujících) povrchů. Držáky vylepšeného systému Matiss-2,5 sloužily na stanici více než rok a nyní jsou již zpátky na Zemi, kde proběhne jejich analýza. Bakterie mohou být v kosmickém prostoru nepříjemným problémem. V neustále recyklované atmosféře stanice se totiž rády množí. Astronauti obývající ISS proto svůj kosmický domov pravidelně uklízí, aby bojovali proti bakteriím a plísním. Pro úklid jsou vyhrazeny soboty – celá posádka otírá povrchy, vysává a vyhazuje odpadky.

Experiment Matiss (Microbial Aerosol Tethering on Innovative Surfaces) se na ISS dostal díky francouzské agentuře CNES ve spolupráci s ENS de Lyon a CEA-Leti. Uvedení do provozu přišlo v roce 2016 a postaral se o něj astronaut Thomas Pesquet. Úkolem experimentu bylo sledovat chování a účinnost pěti pokročilých materiálů zabránit choroboplodným zárodkům usadit se a růst. Experiment tvoří destičky a každá obsahuje pět vzorků a kontrolní skleněný povrch. Jednotky jsou na straně otevřené, aby do nich mohl přirozeně proudit vzduch, který přirozeně obsahuje bakterie.

Experiment Matiss na ISS.
Experiment Matiss na ISS.
Zdroj: https://www.esa.int/

První várka označovaná jako Matiss-1 poskytla výzkumníkům základní údaje. Čtyři držáky byly umístěny na třech různých místech evropského modulu Columbus, kde zůstaly šest měsíců. Když se vzorky dostaly na Zemi, proběhla analýza usazeného materiálu na každém testovaném povrchu. Tím vznikly referenční modely úrovní a typů kontaminace očekávané za období půl roku.

Pokračováním byl experiment Matiss-2. Ten obsahoval 4 identické držáky obsahující tři různé typy materiálů, které byly umístěny na stejném modulu Columbus. Tentokrát chtěli vědci lépe porozumět tomu, jak se kontaminace v průběhu času šíří po hydrofobních a kontrolních površích. Vylepšená verze Matiss-2.5 se zaměřovala na to, jak tato kontaminace postupuje z hlediska prostorového a využívaly se k tomu vzorky s povrchovou úpravou. Samotné materiály jsou pestrou směsí pokročilých technologií – od samostatných monovrstev a zelených polymerů až po keramické polymery a vodu odpuzující hybridní oxid křemičitý. Chytré materiály by měly zabránit bakteriím v tom, aby na nich ulpěly a začaly se rozrůstat. Díky tomu by měl být jejich úklid snazší a vše bude hygieničtější – ale který materiál je nejlepší?

Porozumění efektivitě a potenciálnímu využití těchto materiálů bude důležité pro návrhy budoucích kosmických lodí – zejména těch, ve kterých se lidé vydají dále od Země. Poznání najde uplatnění i na Zemi při vývoji různých antibakteriálních povrchů – od tlačítek ve výtahu a klik až po povrchy v barech nebo v prostředcích hromadné dopravy – obecně na místech, kterých se dotýká velké množství lidí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/22420367-1-eng-GB/Keep_this_surface_dirty.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.