sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-57)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SES

Společnost SES se sídlem v Lucembursku uvedla, že se rozhodla zredukovat své představenstvo z 11 na devět členů a zároveň navrhla dva nové ředitele s rozsáhlými zkušenostmi s vedením americké národní bezpečnosti a obrany.

NASA

V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.

Constellr

Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.

Tianwen-3

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.

Isar Aerospace

Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.

Články

Věděcké přístroje teleskopu Euclid.

Teleskop Euclid dostal přístroje

Evropský hledač tajemství temné energie a temné hmoty je opět o krok blíže ke startu. Jeho přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra prošly kvalifikační a přejímací kontrolou. Nyní jsou již plně integrovány do nákladového modulu nového teleskopu. Jedná se o významný pokrok v rámci celého sestavování kosmické observatoře Euclid, která by měla do kosmického prostoru zamířit v roce 2022. Přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra jsou nezbytně důležité pro měření tvarů a vzdáleností miliard galaxií. Vědci tak budu moci rekonstruovat deset miliard let kosmické historie, díky čemuž se přiblíží k lepšímu poznání tajemné temné hmoty a temné energie, které podle dosavadních poznatků dominují našemu vesmíru.

Před instalací centrálního stupně budou sestaveny oba postranní boostery

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2020)

Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.

Přechodová komora Bishop připojena k ISS

Mezinárodní kosmická stanice se v noci na neděli rozrostla o další modul. „Dnes v noci mezi 00:20 a 03:20 SEČ došlo k instalaci přechodové komory Bishop na modul Node 3 na ISS,“ informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Průběh celé operace začal tím, že staniční manipulátor Canadarm2 svým volným koncem vstoupil do dutého servisního modulu nákladní kosmické lodi Dragon 2, která ke stanici dorazila v rámci zásobovací mise CRS-21. Zde se robotické rameno zaměřilo na záchytný bod přechodové komory Bishop, ke kterému se následně připojilo. Po potvrzení správného záchytu mohly být uvolněny pojistky, které komoru Bishop držely v nákladovém prostoru. Manipulátor tak mohl opatrně zahájit přesun komory Bishop.

Kosmotýdeník 431 (14.12. – 20.12.)

Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

VT_2020_51

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 16 – Přípravy a přistání

20. září roku 1970 přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 16. Jejím úkolem bylo odebrat z Měsíce vzorky a dopravit je na Zemi. V tomto díle si představíme události, které této misi předcházely, popíšeme si start sondy ze sovětského kosmodromu Bajkonur na špici nosné rakety Proton-K a přes přelet k Měsíci, usazení na jeho oběžné dráze se dostaneme až k okamžiku přistání.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajená mise Falconu 9

Po čtvrtečním pokusu o start se SpaceX rozhodla, že se v pátek o start nepokusí a místo toho využije dalšího času na analýzu celé situace – konkrétně jde o lehce zvýšený tlak v kyslíkové nádrži na horním stupni. V sobotu však již vše vypadá nadějně – nosič byl opět vztyčen a tak se zdá, že bychom se dnes mohli dočkat. Startovní okno trvá tři hodiny a otevírá se v 15:00 SEČ. Připomeňme ještě, že na misi NROL-108 poletí první stupeň, který má za sebou již čtyři starty a měl by se pokusit o přistání na pevnině.

3 hlavní poznatky od mise InSight

Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o tajnou misi NROL-108

Čtvrteční pokus o start Falconu 9 byl zrušen minutu a 53 sekund před startem – na vině byl o trochu vyšší tlak v kyslíkové nádrži druhého stupně. SpaceX se sice ještě snažila využít tříhodinového startovního okna, ale nakonec to inženýři vzdali. Nejbližší termín, kdy by se mohlo letět, je právě pátek – okno je opět tříhodinové a otevírá se v 15:00 SEČ. Uvidíme však, zda to SpaceX zkusí už dnes, nebo zda sáhne po delším odkladu. Ať už bude platit kterákoliv z těchto možností, my budeme určitě připraveni pokrýt start živým komentářem. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás k jeho sledování.

ŽIVĚ: Projekt OneWeb po klinické smrti opět ožívá

Před několika měsíci vyhlásila společnost OneWeb bankrot a zdálo se, že z nadějného projektu, který měl pokrýt svět spolehlivým připojením k internetu nebude nic. Nad projektem však naštěstí převzala ochranná křídla britská vláda, která společně s dalšími investory umožnila celý program oživit. A asi neexistuje lepší důkaz těchto slov, než skutečnost, že se na ruském kosmodromu Vostočnyj chystá start rakety Sojuz 2-1b, která by odsud měla v pátek ve 13:26 SEČ vynést dalších 36 čerstvých družic. V tomto článku můžete sledovat oficiální přímý přenos.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.