Jim Bridenstine
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine vyzval Senát, aby urychleně potvrdil Jareda Isaacmana na pozici nového administrátora.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine vyzval Senát, aby urychleně potvrdil Jareda Isaacmana na pozici nového administrátora.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.
Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.
RBC Signals rozšiřuje svou globální síť pozemních stanic akvizicí 10 šestimetrových antén pro družicové sledování v pásmu S a X od společnosti Microsoft.
Společnost Momentus oznámila 11. března dohodu, která zákazníkům využívající orbitální tahač Vigoride poskytne konektivitu na vyžádání prostřednictvím partnerství se společností Solstar Space.
Operátoři mobilních družicových služeb (MSS) Viasat a Space42 zkoumají sdílenou multiorbitovou infrastrukturu, aby vylepšili a rozšířili své služby přímého připojení k zařízení po celém světě.
Společnost Rocket Lab oznámila 11. března plány na koupi dodavatele optických komunikačních terminálů Mynaric, který minulý měsíc vstoupil do restrukturalizace po zpoždění výroby a problémech s dodavatelským řetězcem.
Články
Z dubna zbývají už jen poslední hodiny a můžeme říct, že tenhle měsíc nám přinesl na svém konci skutečně nefalšovanou nálož zajímavých momentů. Shodou okolností vychází poslední den měsíce na pátek a jedná se tedy logicky o poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – je tu již 28. Pokec s kosmonautixem a díky zmíněnému nášupu zajímavých události nelze pochybovat, že by se nebylo o čem bavit. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a témata určujete Vy, diváci. Stačí jen napsat odkaz do chatu.
O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.
Nepilotovaná mise Artemis I, při které poprvé odstartuje raketa SLS s nepilotovanou lodí Orion mířící k Měsíci, zcela jistě patří mezi nejočekávanější starty. Na vzlet si sice ještě hezkých pár měsíců počkáme, ale je určitě vhodné průběžně sledovat veškeré dění. Vždyť k těmto momentům dochází vůbec poprvé a máme tak možnost vidět něco, co zatím nikdo nespatřil. Letový exemplář centrálního stupně rakety SLS o délce 64 metrů a průměru 8,5 metru byl v minulých dnech sesazen z testovacího stanoviště B-2 na Stennisově středisku, kde strávil rok důkladnými zkouškami. Stupň pak byl naložen do transportního člunu Pegasus, který s ním zamířil na Floridu. Člun k hale VAB připlul před pár desítkami hodin a nyní přichází velká chvíle – Centrální stupeň vyjede na pevninu a začne jeho příprava na integraci. Tuto událost Vám zprostředkují hned dva přímé přenosy rovnou z místa.
Špičkový fyzik Richard Philips Feynman, čtenářům Kosmonautixu pravděpodobně známý především členstvím ve vyšetřovací komisi havárie raketoplánu Challenger, vedl velmi zajímavý a pestrý život. Proto bych vás s tímto hrdinou moderní fyziky rád seznámil trochu blíže.
Richard Philips Feynman (1918-1988)
Kdo to vlastně byl Richard „Dick“ Feynman? Jednalo se o natolik mimořádnou osobnost, že bychom pouhým zařazením do škatulky „geniální vědec“ ani zdaleka nepokryli šíři jeho zájmů a talentů. Čtenáře našeho webu jistě bude nejvíce zajímat jeho role ve vyšetřování tragédie mise STS-51-L, nicméně pro hlubší pochopení této role bude nejprve nutné pochopit Feynmanův přístup k řešení problémů a způsob jeho myšlení. Z tohoto důvodu neuškodí se pro začátek podívat na některé důležité aspekty jeho života.
Prvním zítřejším startem je návrat evropské nosné rakety Vega zpět do provozu po havárii ze 17. listopadu 2020. Start (mise VV18) je naplánován z kosmodromu CSG ve 03:50:47 SELČ. Hlavním nákladem je družice Pléiades-Neo 3 pro pozorování Země s prostorovým rozlišením až 30 cm. Společně s ní bude vypuštěno i 5 malých družic v rámci služby SSMS (Small Spacecraft Mission Service) zaštitované italskou společnosti Avio. Půjde o experimentální navigační družici NorSat-3 a dva 3U CubeSaty Lemur pro DPZ a sledování námořního provozu. Dále o technologický 6U CubeSat BRAVO a telekomunikační 6U CubeSat Tyvak-182A (ELO Alpha). Celková hmotnost nákladu včetně adaptérů je 1278 kg. Družice Pléiades-Neo 3 bude vypuštěna 54 minut a 29 sekund po startu na SSO s výškou 628 km a sklonem 97,89°. Po dvou manévrech horního stupně AVUM dojde v 1 hodinu, 41 minut a 52 sekund k oddělení malých družic ze tří deployerů – XPOD Duo, PSL12U-3w a Tyvak 6U. Opět se bude jednat o SSO dráhu s výškou 613 km a sklonem 97,79° vůči rovníku.
Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.
Přínosy kosmonautiky najdeme doslova na každém kroku a je potřeba si připomínat nejen ty velké, ale i ty na první pohled nenápadné. Dnes se podíváme na příběh o vložkách do bot, které využívají kosmické technologie. Všechno začalo, když si jednaa absolventka vysoké školy zula boty a ukázalo se, že ji trápí odér nohou. Její kolega se rozhodl využít svých zkušeností s aerokosmickými technologiemi, aby tento problém vyřešil. Výsledek dostal jméno Zorpads – vložka do bot, která využívá tkaninu s extrémně porézním aktivním uhlím pro pohlcování pachu. Tyto vložky se začínají uplatňovat také ve sportovních taškách, odpadkových koších a dalších místech, ze kterých se může linout nepříjemný odér. Aktivní uhlí se přitom používá ve všech pilotovaných lodích, k úpravě dýchatelné atmosféry – najdeme ji třeba ve filtrech na kosmických toaletách.
Po kratší pauze se nám opět o slovo hlásí SpaceX, která chce pokračovat v budování své telekomunikační sítě Starlink. Již 24. start s ostrými družicemi je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. Pro tento start si SpaceX vybrala první stupeň B1060, který tak zažije již sedmé použití. Start je zatím plánován na 28. dubna v 6:05 SELČ. K vynesení dalších 60 družic Starlink se má použít první stupeň B1060, pro který to bude již 7. použití. Ovšem ve vzduchu visí i riziko odkladu. Remorkér Hawk, který táhne přistávací plošinu totiž potkala technická závada a proto k němu vyrazil náhradní remorkér. Zatím není jisté, zda to bude mít vliv na termín startu.
Komplex MOL sestával ze dvou, nebo přesněji ze tří částí. Nejdůležitější a současně i nejsložitější byla samotná stanice. Druhou část celého systému tvořila transportní loď Gemini-B, která se při startu nacházela na špici sestavy a následně pak byla využita i pro návrat pilotů. Posledním dílkem do skládačky byla nosná raketa Titan-III. Zejména u Gemini a Titanu se snažilo vedení projektu využít co nejvíce komponentů a konstrukčních celků tak, aby bylo možné ušetřit maximum finančních prostředků a tím pádem i obrazně řečeno vykrmovat Otesánka, kterým byla stanice samotná. V žádném případě však nelze říci, že nosič a transportní loď byly kopiemi běžně používaných strojů, pro zamýšlený start na polární dráhu bylo nutné raketu podstatně upravit a významných změn doznaly i některé části lodě Gemini. Ale pojďme na to pěkně popořádku. Začneme nosnou raketou. Původní plány počítaly s Titanem-IIIC. Ovšem tento název byl jednou z mnoha věcí, které bylo třeba stran nosiče změnit. Podle dobových dokumentů se totiž už na začátku léta 1965 s tímto strojem u misí startujících z Vandenbergu nepočítalo. Než však vážený čtenář začne autora kamenovat za
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.