sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Tianwen-3

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.

Isar Aerospace

Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.

Momentus

Společnost Momentus oznámila 11. března dohodu, která zákazníkům využívající orbitální tahač Vigoride poskytne konektivitu na vyžádání prostřednictvím partnerství se společností Solstar Space.

Viasat a Space42

Operátoři mobilních družicových služeb (MSS) Viasat a Space42 zkoumají sdílenou multiorbitovou infrastrukturu, aby vylepšili a rozšířili své služby přímého připojení k zařízení po celém světě.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab oznámila 11. března plány na koupi dodavatele optických komunikačních terminálů Mynaric, který minulý měsíc vstoupil do restrukturalizace po zpoždění výroby a problémech s dodavatelským řetězcem.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí pokus pro Tianzhou 2

Minulý týden byl dvakrát odložen start rakety Dlouhý pochod 7, která měla na oběžnou dráhu vynést nákladní loď Tianzhou 2. Ta je naplněna zásobami, se kterými dorazí k modulu Tianhe. Teprve poté bude moci k zárodku čínské kosmické stanice vyrazit pilotovaná kosmická loď. Nyní nastává třetí možnost pro start nákladní lodi. V sobotu ve 14:55 by mohlo na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan dojít ke startu, který doplníme o český komentář. Oba odložené pokusy měly přímý přenos. Věřme tedy, že tomu tak bude i tentokrát.

Kosmonautika pomáhá – Měsíční prach

Lunární regolit se moc nepodobá materiálu, která se usazuje na našich stolech a poličkách. Je všude, má ostré hrany a přilne ke všemu. Je to tak nepříjemná substance, že dokonce zničila vysavač, který NASA navrhla k čištění skafandrů programu Apollo od lunárního prachu. Nyní se mají lidé vrátit na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch, takže bude potřeba najít řešení prachu, který navíc není pro člověka zdravý. Prvním krokem je zjistit, jak moc prachu je v daném místě v určitém čase. Tato snaha již nachází uplatnění i na Zemi – při boji se znečištěním ovzduší.

Pokec s kosmonautixem – květen 2021

Již více než dva roky je tradicí, že poslední pátek v měsíci je na našem webu vyhrazen Pokecu s kosmonautixem. Tato tradice nebude porušena ani v květnu, nicméně tentokrát dojde na drobnou změnu. Pokec nezačne v tradičních osm hodin večer, ale až o hodinu později, tedy v devět hodin. Jinak bude vše jako obvykle – náplní pořadu je živá interakce s chatem a odpovědi na otázky od diváků, které se v něm objeví. Pokud tedy máte čas a chuť zapojit se do našeho dvouhodinového vysílání, jste srdečně zváni.

Sol 43: Ingenuity po vysazení na povrch Marsu

Ingenuity si poradila s anomálií za letu

Psal se 91. sol (marsovský den) pobytu roveru Perseverance na Marsu, když malý vrtulník Ingenuity podnikl svůj šestý let. Ten byl navržen tak, aby opět rozšířil možnosti stroje a demonstroval možnost provádět snímkování z ptačí perspektivy. Vrtulník měl zkusit vytvořit stereo (3D) snímky vědecky atraktivní oblasti směrem na západ. Vrtulník dostal pokyn, aby vystoupal do výšky 10 metrů a poté měl zamířit 150 metrů směrem na jihozápad při horizontální rychlosti 4 m/s. Poté měl zamířit 15 metrů jižně a v té době měla jeho kamera koukat západním směrem a pořizovat snímky, ze kterých vzniknou 3D obrázky. Poté se měl vrtulník vydat dalších 50 metrů směrem na jihovýchod, kde měl přistát.

ŽIVĚ A ČESKY: Nová porce družic OneWeb

Včera večer se na oběžnou dráhu dostala 28. porce družic Starlink a dnes čeká start na jejich konkurenci. Na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném Východě se připravuje raketa Sojuz-2.1b, která by odsud měla ve čtvrtek večer – konkrétně v 19:43 – vynést 36 družic komunikačních družic OneWeb. Jelikož tento start oficiálně probíhá pod hlavičkou firmy Arianespace, znamená to, že se můžeme těšit na přímý přenos. Rádi bychom Vás proto pozvali ke sledování živě a česky komentovaného vysílání.

Umělá inteligence pro diagnostiku chyb družic

Nová technologie využívající umělou inteligenci by mohla urychlit proces diagnostiky fyzických selhání družic a dalších kosmických systémů – zlepšila by se tak efektivita mise a mohl by se i zkrátit čas mimo provoz. Softwarový projekt RAISR (Research in Artificial Intelligence for Spacecraft Resilience) rozvíjí Evana Gizzi z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland. Se systémem RAISR by mohla umělá inteligence diagnostikovat chyby v reálném čase na nejrůznějších typech družic a sond. „Družice hlásí chybu podobně jako když se nám v autě rozsvítí varovná kontrolka na palubní desce,“ vysvětluje Gizzi a dodává: „Víme tedy, že je tam nějaký problém, ale to hlášení samo o sobě nemusí nutně vysvětlovat i příčinu. Tady se budou hodit algoritmy RAISR, které nám řeknou, že jsme třeba jen nezavřeli víko nádrže.“

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět vynáší Starlinky

Od zatím posledního startu Falconu 9 uplynulo deset dní a fanoušci už jsou zcela jistě jako na trní, kdy přijde další start. Pokud se nic nepokazí, mělo by to být už ve středu ve 20:59 SELČ, kdy má z floridské rampy 40 odstartovat raketa s 28. várkou družic Starlink. Při těchto misích jsme si už zvykli, že padají rekordy znovupoužitelnosti – družice Starlink vynáší veteránské první stupně s desíti, osmi či sedmi použitími. Tentokrát to ale bude jiné – v akci bude první stupeň 1063, který poletí teprve podruhé.

mrazák MELFI na ISS a Thomas Pesquet

Thomasův fotokoutek 33

„Dny někdy začínají VELMI brzy na ISS. Už v 6:00 krevním testem na lačno“, komentuje úvodní snímek francouzský astronaut Thomas Pesquet. „Jsme vyškoleni, abychom zvládli odběr sami na sobě, nebo s ním pomohli kolegům. Já si tedy odběr dělám raději sám, protože když se spletu, mohu to vyčítat jen sám sobě. Vzorky poté míří do mrazničky. Máme tu hned tři ve Francii vyrobené mrazáky MELFI (jednoduše Minus Eigty-Degrees Laboratory Freezer for ISS – mínus osmdesátistupňový laboratorní mrazák pro ISS). Zbývá se jen pořádně probudit. Zdrojem textu k obrázkům je Thomasův Flickr.

Soli jako důležitá součást marťanské organické skládanky?

Tým NASA zjistil, že na Marsu jsou pravděpodobně přítomny organické soli. Stejně jako střepy starověké keramiky jsou tyto soli chemickými zbytky organických sloučenin, jako jsou ty, které dříve detekovalo vozítko Curiosity. Organické sloučeniny a soli na Marsu mohly vznikat geologickými procesy nebo být pozůstatkem dávného mikrobiálního života. Kromě přidání dalších důkazů k myšlence, že na Marsu kdysi byla organická hmota, by přímá detekce organických solí také podpořila hypotézu obyvatelnosti Marsu v současnosti, jelikož na Zemi mohou některé organismy k získávání energie využívat organické soli, jako jsou oxaláty a acetáty.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.