sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-8)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

SatixFy

Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.

Lunar Trailblazer

Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.

ElevationSpace

Společnost ElevationSpace oznámila 3. března, že si zarezervovala raketu Spectrum od společnosti Aerospace pro vynesení AOBA, 200 kilogramové družice určené k testování obnovitelné platformy pro vesmírné experimenty a výrobu. Start se předpokládá ve druhé polovině roku 2026.

Raven

Společnost Raven vyhrála smlouvy od Air Force, NASA a National Science Foundation v hodnotě více než 4 miliony dolarů na aplikaci svého patentovaného procesu mikrovlnné depozice (MAD).

INCUS

Agentura NASA 4. března uvedla, že prostřednictvím své smlouvy Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR) udělila zakázku společnosti Firefly, aby zahájila misi tří družic Investigation of Convective Updrafts (INCUS).

BAE Systems

BAE Systems získala kontrakt v hodnotě 151 milionů dolarů na vývoj pozemního systému nové generace pro družice U.S. Space Force určené k varování před raketovým útokem. BAE Systems povede druhou fázi programu pozemního systému velení a řízení známého jako FORGE C2.

Albedo

Startup Albedo získal kontrakt STRATFI v hodnotě 12 milionů dolarů od Air Force Research Laboratory. Družice společnosti bude poskytovat data a analýzy ze snímání Země.

Články

Angara A5 se chystá na testovací let

Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.

Nevyřešené problémy ve fyzice a kosmický výzkum

Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.

ŽIVĚ: Japonská raketa vynáší komunikační družici

Dnes je od 15:33:52 do 17:33:26 SEČ otevřeno startovní okno nosné rakety H-IIA ve verzi 204, tedy se 4 urychlovacími stupni SRB-A. Jde také o poslední start této verze nosné rakety. V letech 2022 a 2023 se uskuteční ještě 5 startů H-IIA ve verzi 202. Pak bude již jen H3. Z kosmodromu Tanegašima bude na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární vynesena telekomunikační družice Inmarsat-6 F1. Družice o hmotnosti 5470 kg je postavena na celoelektrické platformě Eurostar-3000EOR a je vybavena devítimetrovou rozkládací anténou.

Pohled na Zemi z ISS. Foto: Yozo Hirano, zdroj: pbs.twimg.com

Fotostřípky z ISS (1)

Thomasův fotokoutek je za námi, ale už během roku bylo víceméně zřejmé, že návratem Thomase na Zemi by to skončit nemuselo. Thomas má sice takové to fotografické oko a dokáže vypíchnout i zajímavé a vtipné momenty ze života na stanici, ale nepochybně i jeho kolegové občas pořídí zajímavé snímky, a nebo prezentují, co zažili. A proto jako zpestření občas přineseme ohlédnutí za výzkumem a životem na stanici a fotografiemi naší Země. A začínáme v ideální době, protože stanici navštívili i japonští turisté, takže to bude okořeněno i o jejich pohled na život v ruském segmentu.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední letošní přílet k ISS

V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.

Měsíc

Almaz – diamanty na orbitě (4. díl)

V mnoha odvětvích lidské činnosti, ale v kosmonautice speciálně platí, že prvotní termíny, jež byly stanoveny na začátku jakéhokoli projektu, se jen zřídkakdy podaří dodržet. Existují sice světlé výjimky, jako například splnění Kennedyho výzvy k cestě Američana na Měsíc do konce sedmé dekády dvacátého století, ovšem jinak je takovýchto případů skutečně jako šafránu. Ani projekt stanice OPS Almaz v tomto ohledu nijak nevybočoval ze zajetých kolejí. Krom toho, že sovětské vedení začasté stanovovalo nerealistické termíny nejrůznějších kosmonautických spektáklů a projektů, se u stanice OPS sešly dvě okolnosti, které znamenaly zpoždění programu nikoli o pár měsíců, ale o celé roky. Původní plán počítal se startem prvního letového exempláře v průběhu roku 1969. Sám o sobě byl tento termín doslova šibeniční, k tomu se ale navíc přidala bezprecedentní komplexnost konstrukce stanice, jejíž některé systémy se pohybovaly technologicky na hraně možného. A aby toho nebylo dost, do celé věci zasáhlo dění odehrávající se na opačné straně planety, respektive v blízkosti našeho věčného souputníka…

ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací loď Dragon 2 se vydává na cestu k ISS

Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.

Mapa zobrazující rozložení balvanů na povrchu Ryugu. Každý křížek odpovídá balvanu s minimální velikostí 8 metrů.

NASA získala vzorky z planetky Ryugu

Stejně jako zkameněliny ukrývají informace o historii života, planetky ukrývají informace o historii Sluneční soustavy. Vzácné vzorky odebrané z povrchu těchto těles pomáhají vědcům dešifrovat tyto uložené informace. Experti z oddělení ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) na Johnsonově středisku v Houstonu patří mezi ty, kteří mohou studovat vzorky získané japonskou sondou Hayabusa 2, které se na zemi dostaly koncem roku 2020. Japonská agentura JAXA totiž sdílela část těchto vzorků s agenturou NASA a na oplátku Američané poskytnou japonským kolegům část vzorků, které v roce 2023 doveze na zemi sonda OSIRIS-REx.

ŽIVĚ: Turistický Sojuz MS-20 se vrací

Krátkodobý pobyt tří lidí na Mezinárodní kosmické stanici se chýlí ke konci. V neděli večer našeho času se ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští účastníci kosmického letu Jusaku Maezawa a Jozo Hirano (na náhledovém obrázku přední trojice) rozloučí se členy dlouhodobé expedice a nastoupí do své lodi Sojuz MS-20. Uzavření průlezů mezi lodí a staničním modulem Poisk je plánováno na 20:30 SEČ. Následovat bude série kontrol, zda jsou všechny systémy připojeny na odpojení. Zítra našeho času v 0:49 bude vydán pokyn k oddělení a o minutu a půl později se loď odpojí od orbitálního komplexu. „Skončí tak 20. návštěvnická expedice ISS,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Pobyt trojice na ISS by tak měl trvat celkem trvat 11 dní, 10 hodin a 10 minut.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.