sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    Virgin Galactic

    Společnost Virgin Galactic plánuje začít s montáží prvního z nové generace suborbitálních kosmických letadel příští měsíc, přičemž komerční lety by měly začít v polovině roku 2026.

    Swissto12

    Společnost Swissto12 oznámila 27. února svůj první velký kontrakt na dodávku elektronicky řízené antény, čímž zajistí společnosti SES dodávku zemních terminálů pro síť O3b mPower lucemburského operátora.

    SES

    Akcionář, držící více než 7 % akcií společnosti SES, požaduje snížení státní kontroly nad lucemburským družicovým operátorem a tvrdí, že k řešení narůstajících problémů je zapotřebí větší nezávislosti.

    Nova-C Athena funguje

    Firma Intuitive Machiens oznámila, že lander navázal komunikaci s pozemním střediskem, fotovoltaické panely generují elektřinu a lander má stabilní orientaci. Athena se chystá na sérii korekčních zážehů, aby mohla 3. března vstoupit na dráhu kolem Měsíce a 6. března přistát.

    Space Tech Expo

    Vedoucí vesmírného byznysu, David Meyouhas, během webináře Space Tech Expo 25. února uvedl, že cla – a hrozby dodatečných dovozních daní – zvýší krátkodobé náklady na družicové systémy a nosné rakety. Mezi obavy patří vyšší cla na dovážené suroviny a elektronické součástky.

    Xona Space Systems

    Kalifornský startup Xona Space Systems získal od Výzkumné laboratoře leteckých sil (AFRL) zakázku ve výši 4,6 milionu dolarů, aby demonstroval, jak by její služba určování polohy, navigace a časování pomocí družic (PNT) mohla podporovat vojenské operace.

    Články

    Družice JPSS-2 prošla klíčovou zkouškou

    Družice Joint Polar Satellite System-2 (zkráceně JPSS-2) má za sebou zkoušku, která ji významně přiblížila ke startu. Minulý týden mohla být družice agentury NOAA vyjmuta z komory, ve které podstoupila termálně-vakuové zkoušky. Úkolem tohoto mimořádně důležitého testu je ukázat, že palubní systémy družice i všechny její vědecké přístroje budou fungovat úspěšně i poté, co budou vystaveny drsnému prostředí kosmického prostoru.

    SLEDUJEME: Tankování rakety SLS

    Tým zodpovědný za přípravu mise Artemis I se včera sešel, aby zhodnotil stav příprav na zkoušku WDR. Výsledkem je, že se může pokračovat v závěrečném odpočítávání. Meteorologové předpovídají na další hodiny pro Floridu podmínky, které jsou optimální k natankování rakety SLS. Z omezujících faktorů můžeme jmenovat třeba pravděpodobnost úderu blesku v okruhu 9,25 kilometrů od rampy menší než 20 %, vítr musí mít rychlost menší než 70 km/h a teplota vzduchu nesmí klesnout pod 5 °C. Dnes ve 12:00 SELČ (v čase L-8 hodin, 40 minut), tedy v 6 hodin ráno místního času, se týmy sešly znovu. Na začátku připraveného 90 minut dlouhého pozastavení odpočtu se především vyhodnocuje stav prací pro tankovací proces. NASA TV nabízí přímý přenos z floridské rampy 39B, který v tomto článku najdete společně s psaným online přenosem.

    Orbitální tahač potkaly problémy s energií

    První letový test komerčního meziorbitálního tahače od firmy Momentus se po startu v minulém měsíci potýká s problémem, který souvisí s fotovoltaickými panely. Firma minulý týden uvedla, že jejich víra v dokončení plánované demonstrační mise „výrazně poklesla“. Kosmický tahač Vigoride 3 byl jedním z téměř 60 nákladů, které 25. května vynesla raketa Falcon 9 v rámci mise Transporter 5. Nosič dopravil náklady z floridského Mysu Canaveral na polární dráhu, kde byla postupně většina z nich uvolněna. Jednotlivé malé družice se pak začaly věnovat vlastním úkolům – od komunikace přes pozorování Země, zkoušky nových technologií až po vědecký výzkum.

    VT_2022_24

    Vesmírná technika: Finalizace rusko-německé observatoře Spektr-RG

    Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.

    Loď Starliner při svém prvním nepilotovaném příletu k ISS

    Kosmotýdeník 509 (13.6. – 19.6.)

    Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.

    ŽIVĚ A ČESKY: Třetí start Falconu za 36 hodin

    O tomto víkendu si opravdu dosyta užijeme startů raket Falcon 9. V pátek v 18:09 firma SpaceX vypustila 53 družic v rámci mise Starlink 4-19, v sobotu v 16:19 vynášel jiný Falcon německou armádní družici SARah-1 a v neděli ráno v 6:27 má startovat další raketa Falcon. Tyto tři starty ze tří různých ramp na dvou pobřežích USA tak může dělit jen 36 hodin a 18 minut. Z těchto tří aktuálních startů je kolem tohoto posledního nejvíce otazníků. O jeho realizaci jsme se dozvěděli teprve před několika měsíci a i zbytek je velmi nezvyklý. Bylo potvrzeno, že na palubě bude komunikační družice Globalstar-2 FM15, která váží přibližně 700 kilogramů. Jenže první stupeň po startu z floridské rampy SLC-40 nemá přistávat na pevnině, ale na mořské plošině. To vede ke spekulacím, že by na palubě mohl být i další náklad, který je utajený.

    ŽIVĚ A ČESKY: Start z Vandenbergu a přistání na pevninu

    Ani ne před čtyřiadvaceti hodinami odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 s družicemi Starlink a nyní tu máme druhý ze tří startů Falconu během tohoto víkendu. Při tomto startu bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii vynesena radarová družice SARah-1. Ta se stane první družicí konstelace SARah, kterou budou tvořit tři družice. SARah-1 bude na rozdíl od SARah-2 a 3 vybavena aktivní vysílací anténou, zatímco další dvě družice budou pasivní přijímače. Budou tak zachytávat signál, který vyslala první družice a odrazil se od zemského povrchu. Tím by se mělo docílit vyššího rozlišení, než jaké mohly poskytnout družice SAR-Lupe, které mají družice SARah nahradit. Cena všech tří družic SARah je 800 milionů euro. První stupeň s označením B1071 poletí potřetí a na této misi se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4. Zajímavé je, že tento stupeň má za sebou celkem dva starty a v obou případech startoval z Vandenbergovy základny na mise NROL-85 a 87 a v obou případech přistával na pevninu. Dnes ho tak čeká třetí start z Kalifornie, třetí přistání na pevninu a jeho třetí

    Sonda Wilkinson Microwave Anizotropy Probe.

    WMAP, Lyman Page a moderní kosmologie

    Intenzivní výzkum reliktního záření, prováděný nejlépe z kosmického prostoru, patří již několik desetiletí do standardní výbavy moderní kosmologie. Proto se od konce 80. let v kosmickém prostoru vystřídaly tři „západní“ sondy. Zatímco však COBE většina lidí zná, jelikož byla první a Planck naopak proto, že z něj pochází nejnovější a nejpřesnější výsledky, americká sonda Wilkinson Microwave Anisotropic Probe (WMAP) stojí trochu v pozadí. A to je opravdu škoda, neboť WMAP je sondou neméně důležitou než COBE nebo Planck a její značný význam pro formování našich současných představ o vesmíru nelze opomenout. Připomeňme si proto dnes tuto důležitou fyzikální laboratoř i jednoho z jejích tvůrců Lymana Page.

    ŽIVĚ A ČESKY: První 13. použití prvního stupně

    V pátek v 18:08:50 našeho času se zahájí víkend plný startů a našich česky komentovaných přenosů. Během dvou dnů budeme sledovat celkem tři starty Falconu 9. Při prvním startu bude na oběžnou dráhu vypuštěna další várka družic Starlink. Na ten se dnes zaměříme. Celkem by při tomto startu mělo být vyneseno na oběžnou dráhu 53 kusů družic Starlink, z nich každá váží 295 kilogramů. Celková hmotnost nákladu tak je 15 635 kilogramů. Startovat se bude z rampy LC-39A a přistání prvního stupně proběhne na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 650 kilometrů od místa startu. Co se prvního stupně týče, tak bude použit stupeň se výrobním číslem B1060, který opět posune laťku opakovaného použití o jedno místo do předu. Stupeň B1060 totiž poletí již potřinácté, přičemž jeho poslední let byl 21. 4. na misi Starlink 4-14. Tento start také bude provázet mnoho hezkých čísel. Například se můžeme těšit již na 100. znovupoužití prvního stupně, 50. přistání v řadě, 50. start SpaceX z LC-39A a již zmíněné 13. použití prvního stupně.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    poslední videa

    Aktivní seriály

    Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

    Ukončené seriály

    Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

    Nejnovější díly našich seriálů

    Nejnovější záznamy přednášek

    Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

    V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

    Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

    Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.