Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
V nadcházející dekádě je v úmyslu uskutečnit několik zásadních a velmi zajímavých vesmírných misí. Dá se říci, že v kosmonautice již dlouho nebylo takto živo a rozhodně je na co se těšit. V plánu jsou jak robotické, tak pilotované mise a vyloučena není v dlouhodobém horizontu ani možnost zahájení kolonizace jiné planety. Čeká nás například hned několik nových kosmických nosičů, které mají ambice, o kterých se lidem ještě před 150 lety ani nesnilo. Zcela zásadní zprávou posledních měsíců ovšem bylo vyhlášení návratu na Měsíc a zahájení budování infrastruktury na jeho povrchu. Doporučuji tedy nechat si ve vašich kalendářích dostatek místa na všechny ty nadcházející události, protože u některých z nich se jistě bude psát historie a byla by proto škoda nechat si je ujít. Na některé z těchto misí se v tomto článku podíváme a v krátkosti si je představíme. Co nás tedy čeká a na co se můžeme těšit?
Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 26.6.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část červnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část vás připraví na cesty nejen po sluneční soustavě. Třetí část připomene jednu z nejvýznamnějších událostí XX.století a sice přistání člověka na Měsíci.
Akce začíná v 17:30.
Nedělní poledne je ideálním časem na shrnutí všech událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku příprava dvou misí pro průzkum Slunce, které chce NASA vyslat jako prostředek pro pochopení kosmického počasí, aby budoucí mise Artemis uměly lépe reagovat na aktivitu Slunce. Podíváme se také na aktualizaci termínu prvních letů soukromých pilotovaných lodí, anebo na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na kosmodrom v Kourou dorazil transportní letoun s kontejnerem, v jehož útrobách se ukrývala druhá družice evropského systém EDRS (European Data Relay System), kterému se někdy přezdívá „kosmická datová dálnice“. Tyto družice provozované firmou Airbus v partnerství s ESA, jsou vybaveny inovativní laserovou technologií, která výrazně zkracuje čas, který družice sledující Zemi potřebují k odeslání dat do pozemního střediska. Přes laser se dá ve stejném čase poslat mnohem větší objem informací než přes klasické radiové vlny. Díky systému EDRS mohou pozemní operátoři sledovacích družic prakticky v reálném čase reagovat na mimořádné situace. Díky tomu se otevírá trh pro nové služby, či produkty, díky kterým ve výsledku vzniknou nová pracovní místa.
Společnost Viasat se rozhodla, že upraví již existující kontrakt uzavřený s firmou Arianespace na vynesení družice nové generace pro šíření internetu. Původně se počítalo s využitím Ariane 5, ale nově se tohoto úkolu zhostí připravovaná nová raketa Ariane 6. Díky této úpravě se Viasat stal prvním komerčním zákazníkem, který potvrdil využití Ariane 64, tedy silnější verze nové rakety, která disponuje čtyřmi pomocnými urychlovacími bloky. Viasat vyvíjí novou generaci družic, které by zajišťovaly širokopásmový přístup k internetu z geostacionární dráhy. Tři nové družice ViaSat 3 postaví firma Boeing a o jejich vynesení se má kromě Arinaespace postarat i SpaceX (Falcon Heavy) a United Launch Alliance (Atlas V).
Na dvou fotografiích, které Vám dnes chceme představit, jsou zachyceny činnosti z 13. června, kdy pracovníci Jet Propulsion Laboratory instalovali kola a „nohy“ (alias mobilní zavěšení) na pravou polovinu vozítka Mars rover 2020. O den později pak došlo k instalaci zavěšení kol i na druhou stranu. „Teď už je to marsovské vozítko,“ říká David Gruel, manažer JPL zodpovědný za sestavování, testy a start této mise a dodává: „S připojeným zavěšením kolem to už nejen vypadá jako vozítko, ale také už máme instalaci skoro všech velkých systémů za sebou.“
Na první start Falconu Heavy jsme čekali několik dlouhých let. Mezi prvním a druhým startem této nejsilnější rakety současnosti uplynul rok a dva měsíce. Nyní nás čeká třetí start, přičemž od toho druhého uplynuly sotva dva měsíce. Falcon Heavy tentokrát v rámci mise s označením STP-2 poslouží americkému letectvu, pro které vynese na tři různé oběžné dráhy celkem 24 družic. V dnešním článku si posvítíme na celou misi a ukážeme si, na co bychom se mohli těšit. Pravidelní čtenáři totiž moc dobře vědí, že starty Falconu Heavy jsou skutečně nezapomenutelné. Přesto už teď můžeme říct, že před SpaceX stojí opravdu složitá výzva v podobě nejkomplexnější a z hlediska manévrů horního stupně i nejnáročnější mise v historii.
Raketa Ariane 5 startovala letos jen jednou, ale už dnes se dočkáme jejího dalšího startu. Vynese při něm dvě telekomunikační družice, přičemž celková hmotnost nákladu činí 10 594 kg. Pro nosnou raketu skončí služba 33 minut a 59 sekund po startu, kdy budou obě družice uvolněny na dráhu s perigeem (nejnižším bodem) ve výšce 250 kilometrů, apogeem (nejvyšším bodem) 35 756 km vysoko a sklonem vůči rovníku 6°. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SELČ a uzavře se zítra v 1:30 ráno. Pokud máte čas a chuť, můžete si dnešní noc zpestřit sledováním tohoto přenos hezky živě.
Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.