Eutelsat
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) úspěšně dokončila počáteční testování několika prototypů výbojových a neutralizačních katod vyvinutých pro iontový motor TIE-20 společnosti Turion Space Corp.
Články
Agentura NASA se rozhodla podpořit deset studií, které mají prověřit, jak realizovat levnější a také rychlejší metody dopravy vzorků z Marsu Na Zemi v rámci programu MSR. V rámci těchto snah NASA udělí kontrakty na fixní částku až do 1,5 milionu dolarů, které budou využity na vytvoření devadesátidenní studie pro sedm předkladatelů z oboru. Kromě toho vytváří své vlastní studie i střediska NASA – třeba JPL v Kalifornii nebo Johns Hopkins’ Applied Physics Laboratory. Po dokončení NASA zhodnotí všechny studie a zváží možné úpravy či vylepšení architektury programu MSR.
O teleskopu Euclid, prvotřídní vědecké kosmické observatoři Evropské kosmické agentury v poslední době slýcháme docela často. Bohužel ale ne vždy v úplně pozitivním smyslu. Observatoř potkalo od startu několik technických problémů, které vědcům a inženýrům přidělaly několik vrásek na čele. Nicméně u všech se snad už podařilo najít uspokojivé řešení, a tak se tu dnes můžeme společně setkat u článku o pěti nových krásných vědeckých snímcích nového dalekohledu.
Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.
Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět do roku 2030. 22. května na zasedání Kosmické rady v Bruselu uzavřel generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, kontrakty s Hélène Huby z německé společnosti The Exploration Company a Massimo Comparinim z italské firmy Thales Alenia Space. Kontrakt se týká vývoje služeb pro dopravu nákladů z oběžné dráhy na Zemi.
Včera jsme se po mnoha letech odkladů a zpoždění konečně dočkali startu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing s dvoučlennou posádkou na palubě. Cílem pilotované testovací mise CFT je prověřit všechny systémy kosmické lodi v ostrém provozu ve všech fázích kosmické mise. A protože Starlinery mají vozit astronauty na ISS, je jasné, že právě připojení k Mezinárodní kosmické stanici nemůže při této misi chybět. Komplikací byl zaznamenaný únik helia, u kterého není znám vliv na další průběh mise. Zatím ale nebylo nic oznámeno a tak platí, že Starliner by se měl k orbitálnímu komplexu připojit v 18:13 SELČ a náš živě a česky komentovaný přímý přenos u toho nebude chybět.
Po provedení celého souboru komplexích zkoušek a pečlivém zvážení všech dostupných možností agentura NASA v úterý 4. června oznámila, že pracuje na přechodu Hubbleova kosmického teleskopu do režimu, ve kterém by využíval pouze jediný gyroskop. Legendární kosmická observatoř totiž 24. května vstoupila do tzv. bezpečného režimu, ve kterém zůstane, dokud nebude připraven nový pracovní režim. Oznámená změna umožní teleskopu pokračovat v průzkumu tajemství vesmíru i ve zbytku této dekády i v té další, přičemž většina jeho vědeckých pozorování nebude ovlivněna.
Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli tepelnému namáhání.
Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná struktura celého systému ukazuje, že Dinkinesh a Selam mají značnou vnitřní pevnost a složitou, dynamickou historii.
Druhý pokus o start rakety Atlas V na pilotovanou testovací misi kosmické lodi Starliner, ke kterému došlo 1. června, nebyl korunován zážehem motorů kvůli technickému problému na pozemním vybavení. V minulých dnech technici vyměnili vadný zdroj elektrické energie u jednoho počítače, který měl na starost řízení předstartovní sekvence. V současné chvíli jsou raketa, kosmická loď i startovní rampa připraveny na třetí pokus o start, který by měl nastat 5. června v 16:52 našeho času. Meteorologové navíc na tento termín predikují 90% pravděpodobnost dobrého počasí!
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
