Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Dnes v 17:30 našeho času by měla ve Spojených státech začít tisková konference, o které se na internetu hovoří již několika dní. Zástupci agentury NASA na ní mají představit údajně přelomový objev, který souvisí s průzkumem Marsu. Zatím není jisté, čeho se objev týká. Nemáme tušení, zda se nejedná jen o nafouknutou marketingovou bublinu. Internetem se už ale šíří nepotvrzené spekulace o tom, že by snad mohlo jít o objev tekoucí vody. Nechme se proto překvapit, s čím NASA přijde. V tomto článku jste měli možnost tiskovou konferenci sledovat živě, nyní jsme okno přehrávače nahradili záznamem.
Evropská sonda Rosetta, která už více než rok krouží kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomohla objasnit další otázku, která se týká přítomnosti ledu na povrchu těchto těles. Díky datům, která sonda nasbírala, se ukázalo, že na kometě funguje každodenní cyklus obměny povrchového ledu. Rosetta vstoupila na oběžnou dráhu kolem komety vloni v srpnu, letos 13. srpna kometa prolétla přísluním a tak se vědcům nabízí unikátní možnost sledovat aktivitu komety po dlouhou dobu.
Nesmírně rozlehlé pustiny vesmírného vakua v okolí naší planety nejsou až tak prázdné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kromě planet a jejich měsíců jsou ve Sluneční soustavě statisíce planetek neboli asteroidů. V posledních letech se na ně upírá stále větší pozornost vědců, meziplanetárních sond, astronomických observatoří a dokonce i soukromých firem. Planetky totiž představují nejen zdroj informací o vývoji a počátcích Sluneční soustavy, ale také potenciální ložiska surovin pro vesmírnou infrastrukturu. V dnešním videu se můžete podívat na to, jak mezi lety 1970 a 2015 probíhal objev všech planetek na oběžných drahách mezi Sluncem a Jupiterem. Video je v obřím 8K rozlišení a je to vskutku fantastická podívaná, při které člověk jen nevěřícně žasne.
Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.
Nadílka, kterou nám zajišťuje sonda New Horizons nekončí. V posledních hodinách dorazily hned tři nové fotky, které Vám v tomto krátkém článku přinášíme. Náhledový snímek zachycuje největší měsíc Charon a je složený z několika detailních fotek. Druhý snímek je také spjat s Charonem a dosahuje rozlišení téměř 400 m/pixel. Vrcholem je pak fotka Pluta s rozlišením jen 131 m/pixel!
Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000. Než začala sonda pozorovat Slunce a jeho okolí, podařilo se nám objevit něco kolem devíti set komet díky pozemským pozorováním a pouhých pár desítek pomocí kosmických observatoří. Primárním cílem mise, jak už z názvu vyplývá, je nepřetržité monitorování slunečního povrchu a jeho okolí. Dvanáct palubních přístrojů umí nezávisle měřit a pozorovat naši mateřskou hvězdu či její jednotlivé oblasti, nebo dohlížet na provoz jiných zařízení sondy.
Jak jsme Vás před několika dny informovali, Čína na konec září připravila dvě premiéry nových raket – po Čchang-čeng-6 přišla řada i na Čchang-čeng-11. Ta se na cestu k heliosynchronní dráze vydala dnes ve 3:41 našeho času z kosmodromu Jiquan. CZ-11 je součástí snahy o změnu pohonných látek, kterou čínské nosiče používají. Zatímco současné rakety spalují toxický hydrazin, CZ-11 sází na motory na tuhá paliva, čímž se podobá evropské lehké raketě Vega, nebo japonské Epsilon. Nový nosič má díky motorům na tuhá paliva zajistit levné vynášení malých nákladů a doplnit tak služby, které poskytují rakety s motory na kapalné pohonné hmoty.
Nová data ze sondy New Horizons opět přinesla fascinující pohledy na trpasličí planetu Pluto. Tentokrát se můžeme kochat nádhernými snímky dokonce v barvě. Ale to není všechno – tým okolo sondy představil i vědecká data týkající se složení povrchu, konkrétně pak mapu přítomnosti nejjednoduššího uhlovodíku – metanu. Na náhledovém snímku tohoto článku vidíte oblast Tartarus Dorsa v blízkosti terminátoru. Zdejší terén má opravdu podivnou texturu. Snímek pokrývá cca 530 km širokou oblast a kamera MVIC na něm zachytila detaily s rozlišením 1,3 km/pixel.
Montážní hala VAB prochází úpravami, které zajistí, že se zde budou moci skládat těžkotonážní rakety SLS. Minulý týden dorazila na Kennedyho středisko také plošina označovaná písmenem J. Technici ji zatím umístili před montážní halu, kde podstoupí přípravné práce před umístěním do VAB. Tady nahradí staré plošiny, s jejichž pomocí mohli pracovníci přistoupit ke všem důležitým částem raket Saturn V, nebo raketoplánů. Některé z nahrazovaných plošin totiž pochází ze šedesátých let minulého století! Raketa SLS navíc bude mít jiné rozměry a tvar, než raketoplán, takže by staré přístupové rampy neseděly k novému nosiči.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
