EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Články
Společnost Airbus se 3. května pochlubila čtveřicí fotografií, které zachycují nedávný průběh příprav druhého exempláře evropského servisního modulu lodi Orion, který je určen pro pilotovanou testovací misi Artemis II. Na fotografiích vidíme servisní modul po instalaci čtveřice skládacích fotovoltaických panelů. Po jejich instalaci byl servisní modul připraven na akustické zkoušky, během kterých bude vystaven intenzivnímu hluku, který odpovídá podmínkám při skutečném startu. Po této zkoušce dojde k odpojení panelů a jejich inspekci. Následně budou panely uloženy v ochranné dusíkové atmosféře, kde zůstanou dokud nepřijde čas na jejich definitivní instalaci na servisní modul. Připomeňme, že stále existuje možnost, že by se pilotovaná mise Artemis II mohla uskutečnit na konci roku 2024.
Nejnovější evropská meteodružice, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, představila svůj první pohled na Zemi. Odhalila tak snímek zachycující podmínky nad Evropou, Afrikou a Atlantikem v mimořádných detailech. Družice MT-I1, která startovala 13. prosince 2022 na raketě Ariane 5, představuje prvního zástupce nové generace družic, které mají přinést revoluci do předpovědi počasí nad Evropou. Za projektem společně stojí agentury ESA a Eumetsat. Níže přiložený snímek, který byl pořízen 18. března 2023 pomocí palubního přístroje Flexible Combined Imager, zachycuje většinu severní a západní Evropy pokrytou oblačností, zatímco Itálie a západní Balkán si užívaly relativně modré nebe.
Družice GOES-U, tedy čtvrtá a poslední družice ze série GOES-R (série se jmenuje podle první družice vypuštěné v jejím rámci) nedávno úspěšně prošla zkouškou rozkládání svých fotovoltaických panelů, což mělo prokázat, že po startu bude tento klíčový proces probíhat hladce. Tento kriticky důležitý test prověřoval, jak se pole pěti fotovoltaických panelů rozloží ze složené konfigurace, až se družice GOES-U dostane na požadovanou dráhu. Během zkoušky inženýři vyklápěli pětici panelů s pomocí odlehčovací konstrukce, která simulovala prostředí mikrogravitace na oběžné dráze. Každý z panelů měří na výšku přibližně 4 metry a na šířku 1,4 metru, přičemž váží zhruba 20,5 kg.
Důležitý subsystém pro nově připravovaný Kosmický dalekohled Nancy Grace Roman byl nedávno doručen do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde byl instalován do přístroje WFI (Wide Field Instrument). Daný systém se označuje zkratkou sRCS (Simplified Relative Calibration System) a umožní astronomům s extrémní přesností měřit celkové množství světla, které vydávají kosmické objekty jako jsou galaxie a supernovy. Až Nancy Grace Roman Space Telescope v květnu 2027 odstartuje, budou vědci používat data ze sRCS k odhalení tajemství temné energie a temné hmoty, ale také k objevování exoplanet a studování mnoha oborů infračervené astronomie.
Ve čtvrtek 4. května je v plánu další start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. I při této misi budou opět vyneseny družice starší generace, tedy Starlink v1.5. Těch bude tentokrát vyneseno šestapadesát a jejich celková hmotnost je 17 300 kilogramů. Vyneseny budou na nízkou oběžnou dráhu s počáteční výškou 299 × 339 kilometrů a sklonem 43° vůči rovníku. První stupeň B1069 poletí posedmé a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba šest set třicet kilometrů od místa startu.
Dnes ve 22:05 našeho času by měl na Mezinárodní kosmické stanici proběhnout další výstup do volného prostoru věnovaný postupnému vybavování modulu Nauka. Velitelem výstupu bude Sergej Prokopjev, který oblékne skafandr s červenými pruhy. Asistovat mu bude jeho krajan, Dmitrij Petelin ve skafandru s modrými pruhy. Na dvojici čeká v zásadě pouze jediný úkol, zato však důležitý a nelehký. Od roku 2010 je na modulu Rassvet uložena přechodová komora ŠK určená pro přesuny experimentů, která zde dlouhé roky čekala na přílet modulu Nauka. Nyní konečně přijde její čas. Oba muži ji připraví na přesun, následně proběhne přemístění komory na Nauku a v závěru proběhne její instalace. Prozatím je plánováno, že by výstup mohl trvat 6 hodin a 22 minut, avšak může se podle potřeby prodloužit, či zkrátit. V tomto článku najdete okno přehrávače jak přenosu od Roskosmosu, tak od NASA.
Věřte tomu, nebo ne, ale Náměšť nad Oslavou, v níž nenapočítáte ani pět tisíc obyvatel, se na konci března stala hlavním českým městem kosmonautiky. Konaly se tu totiž Náměšťské dny kosmonautky. Dokonce již potřetí. Jak došlo k tomu, že město na půli cesty mezi Rosicemi a Třebíčí, pro zeměpisně méně zdatné mezi Bratislavou a Prahou, se stalo hostitelem těchto prestižních dnů? Především je zde letiště a 22. základna vrtulníkového letectva, z čehož plyne bezedná zásobárna nadšenců do letectví a kosmonautiky. Ale také odsud pochází skupinka „padělatelů“ různých kosmických strojů, kterou vede Ferdinand „Ferda“ Szemla. Skupinka má na svědomí neskutečné kopie známých kosmických strojů, které jsou v téměř skutečné velikosti. Z „padělatelské“ dílny „Made in Náměšť“ vyšly třeba Falcon Heavy, lunární modul, raketoplán nebo Hubbleův teleskop. Najdete je i v České knize rekordů.
Evropská sonda JUICE zaznamenala první data o magnetickém poli, která byla pořízena při rozkládání 10,6 metrů dlouhého ramene magnetometru. Sonda byla vypuštěná 14. dubna, přičemž v rámci fáze uvádění do provozu na ni v nejbližších měsících čeká vyklápění antén a ramen, ale i aktivace senzorů a vědeckých přístrojů, přičemž se vše bude pečlivě sledovat. Rameno magnetometru J-MAG bylo vyklopeno 21. dubna, když se sonda JUICE nacházela přibližně 1,7 milionu kilometrů od Země. Data z přístroje jasně ukazují, kdy k tomuto vyklopení došlo. Níže vložený graf ukazuje intenzitu magnetického pole ze dvou senzorů, které vytvořily červenou a tyrkysovou linku. Před vyklopením byly obě linky rovné, ale během vyklápění se začaly vlnit. Oba senzory se nachází na vzdálenějším konci ramene a dělí je vzdálenost zhruba 3 metry. Popisky OBS a IBS ukazují, zda jde o vnější (outboard = OBS), či vnitřní (inboard = IBS) senzory. To znamená, že senzory OBS jsou umístěny blíže ke konci ramene.
Pátý srpen 1961 se poznenáhlu přehoupl do šestého srpna a kazašská step si alespoň na pár hodin oddechla od ubíjejícího letního žáru. Teploty v těchto končinách mohou v létě pravidelně šplhat až přes čtyřicetistupňové hodnoty a vše je umocňováno čerstvým horkým větrem, jenž s sebou nese všudypronikající prach a písek. Ale z půlnoci ještě neuplynuly ani tři hodiny a rampa, na níž už od včerejšího dne stála raketa 8K78K s kosmickou lodí 3KA No4 na špici, začala ožívat mumrajem příslušníků bojového odřadu. V pět hodin místního času rozhodla Státní komise o zahájení tankování nosiče. V jeho průběhu se projevila jediná větší závada v rámci předstartovních příprav – u centrálního stupně se objevila netěsnost palivové instalace. Naštěstí se nejednalo o vážný problém a pod vedením Koroljovova náměstka Leonida Voskresenského se ji brzy podařilo odstranit. Obloha už byla modrá se zářícím slunečním kotoučem stoupajícím od východního obzoru, když úderem šesté hodiny v domku na ploščadce 2 do místnosti, kde spali kosmonauti, vstoupil Jevgenij Karpov. „Prospíte let,“ řekl s úsměvem, „je nádherné ráno!“ Titov s Nikolajevem byli okamžitě bdělí. Zejména prvně jmenovanému
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
