sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Start rakety Alpha podruhé

Start rakety Alpha firmy Firefly Aerospace se dnes o půlnoci nakonec neuskutečnil. Kvůli poklesu tlaku hélia byl pár minut před startem odpočet pozastaven a firma uvedla, že se o start pokusí o téměř hodinu a půl déle. Ani tento termín startu nevyšel a naposledy se měla firma pokusit o start minutu před koncem startovního okna. Start byl ale nakonec ještě před posledním pokusem o start ve 03:59 odložen o 24 hodin. Doufejme tedy, že dnes se již dočkáme startu, který by měl proběhnout ve stejný čas jako při minulém pokusu, resp. 13. září 00:00.

Gateway (září 2022)

Spojené moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway by se měly vydat na téměř roční cestu k Měsíci na konci roku 2025. Skluz jejich vynesení je již několikaletý. Původně měly být vyneseny samostatně – PPE v roce 2022 a HALO v roce 2023. Plánovaná první návštěvnická mise Orionu ke Gateway, Exploration Mission-3, později přejmenovaná na Artemis 3, má podle posledních odhadů dorazit na oběžnou dráhu Měsíce přibližně o rok dřív než HALO/PPE. Orion se proto má připojit přímo k lunárnímu landeru Starship. Cílem landeru je pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Pokud by však byla Artemis 3 odložena, není zcela vyloučeno ani využití Gateway. V takovém případě by došlo k připojení Orionu a Starship k modulu HALO. Momentálně je Gateway vyvíjena pro Artemis 4 a pro mise následující.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Alphy

Dnešní noc bude ve znamení dalšího startu. Budeme pro Vás vysílat přenos ze startu malé rakety Alpha společnosti Firefly Aerospace, která poletí na svůj druhý testovací let poté, co ten první skončil kvůli předčasnému vypnutí motoru na prvním stupni explozí. Náklad na tomto testovacím letu bude tvořit několik CubeSatů a PicoSatů, přičemž většina z nich budou náhradami za ty, které byly zničeny při prvním testovacím letu. Raketa Alpha je poměrně velká raketa. Na výšku měří 29 metrů, v průměru 1,82 metru a na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést až 1 000 kilogramů.

Kosmotýdeník 521 (5.9. – 11.9.)

Máme za sebou další týden a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na připravovanou družici Meteosat, která se stane prvním zástupcem třetí generace těchto meteorologických družic a může výrazně pomoci s předpověďmi počasí. Dále se zaměříme na statický zážeh lodi Starship S24, test motoru společnosti Astra, anebo nedělní rekordní start Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Další rekord pro SpaceX a další sdílená mise Starlink

Když naposledy startoval Falcon 9, vynášel spolu s družicemi Starlink i orbitální tahač SHERPA-LTC2. Zítra ráno nás čeká podobný scénář. Další sdílená mise s družicemi Starlink při níž bude tentokrát vynesena družice BlueWalker 3 společnosti SpaceMobile. Jedná se o prototyp družice pro plánovanou konstelaci BlueBird, která bude zajišťovat internetové připojení přímo s mobilními telefony. První družice pro konstelaci BlueBird by měl Falcon 9 vynést v roce 2023. BlueWalker 3 je vybavený rozložitelnou anténou o průměru 10 metrů a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 500 kilogramů. To ale není jediná zajímavá informace k tomuto startu. Tentokrát dojde opět k navýšení rekordu. První stupeň B1058 totiž poletí již po čtrnácté.

VT_2022_36

Vesmírná technika: Nástroje pro odběr lunárních vzorků

Odebrat vzorky na Měsíci není jen tak. Aby to měli astronauti z programu Apollo co možná nejjednodušší, dostali k dispozici různé nástroje pro odběr různých typů vzorků. Povrchové vzorky se tak odebíraly vším možným – od lopat přes lopatky a naběračky až po speciální hrábě. Jednotlivé nástroje se navíc průběžně měnily podle zkušeností z jejich praktického používání předešlými lunárními posádkami.

Axiom Space dodá skafandry pro návrat na Měsíc

Agentura NASA oznámila 7. září, že pro dodání „systémů pro vycházky na Měsíci“ pro misi Artemis III, vybrala firmu Axiom Space. Půjde o návrat lidí na povrch měsíce po více než 50 letech. Tato smlouva – mimochodem první uzavřená v rámci smlouvy na kosmické skafandry vyvíjené v konkurenčním režimu – se týká zakázky na vývoj nové generace skafandru Artemis, ale také podpůrných systémů a demonstrace jejich použití na povrchu Měsíce během mise Artemis III. Uzavřením této smlouvy NASA udělal další z mnoha důležitých kroků pro návrat svých astronautů na povrch Měsíce. Bude tak možné pokračovat v jedinečném vědeckém výzkumu, ze kterého budou ve výsledku profitovat i lidé na Zemi. Součástí chystaných lunárních výprav bude také přistání první ženy na povrchu Měsíce a také prvního nebělošského astronauta.

Jednoduché schéma sondy DART

První snímek dvojplanetky Didymos od sondy DART

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) nedávno pořídila první snímek dvojplanetky Didymos, do jejíž menší části, planetky Dimorphos, má 26. září záměrně narazit. Planetka sice pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavuje, ale jde o první praktický test metody kinetického impaktu, která by mohla posloužit v rámci planetární obrany. Zmíněný snímek nepořídila kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation) „jedním cvaknutím“. Jedná se o složeninu z 243 snímků, které vznikly 27. července. V té době dělilo sondu od cíle zhruba 20 milionů kilometrů a proto Didymos vypadá nenápadně. Experti ani nevěděli, zda kamera DRACO vůbec dokáže na takovou dálku planetku spatřit. Po složení 243 snímků se týmu podařilo zpracovat data tak, aby byla dvojplanetka vidět a mohla tak být určena její pozice na snímku.

Odyssea lodi Razoni

Ukrajina je jedním z předních světových producentů zemědělských plodin včetně slunečnice, ječmene, řepky, kukuřice a pšenice. Tím mimo jiné současný konflikt na jejím území ovlivňuje kvalitu života v mnoha částech Země. Svět se v minulých letech natolik propojil (globalizoval), že jen těžko se dnes státy obejdou bez pomoci ostatních. Současná světová politika je natolik provázaná, že připomíná tkaničku, kterou pokud vyvlékneme z jednoho očka, tak už jí nikdy správně nezavážeme. Náhlý odklon pozorovatelný v uplynulých měsících a uvědomování si potřeby vlastní suverenity, tomu už jen pramálo pomůže. Na podobné věci je prostě a jednoduše pozdě. Uvědomují si to obě strany. Tedy západní i východní bloky. Transport surovin z Ukrajiny probíhá z velké části po vodě. Přístavy i lodní doprava jsou strategickou záležitostí a součást klíčové infrastruktury každé země. Ve světě ovšem spíše podceňované odvětví, které většina vnímá, že tu je, ale valný význam mu nedávají. Zdravá lodní doprava se vší infrastrukturou je přitom základní složkou prosperujících ekonomik, a to nejen ta námořní, ale i vnitrozemská, jak ukazuje současný nedostatek vody v evropských řekách.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.